V současné době zde neexistuje tzv. stínová vláda, tedy jakási obdoba vlády, kterou sestavuje opozice. V minulosti to ale byla na naší politické scéně běžná praxe a přestřelky mezi skutečnou vládou a tou opoziční byly někdy velmi ostré. Právě jednotliví stínoví ministři sledovali a často kritizovali kroky, postupy a rozhodnutí skutečných ministrů. Stínový ministr zdravotnictví tedy nyní není, a tak jsme oslovili jednoho z těch minulých. MUDr. Svatopluk Němeček kromě toho, že je bývalý ministr zdravotnictví, tak dlouhá léta vedl Fakultní nemocnici Ostrava. Nyní zastává post předsedy představenstva Bohumínské městské nemocnice, a. s.
Premiér se bál, že ho někdo mediálně zastíní
Co mělo udělat ministerstvo zdravotnictví úplně jako první, když se nákaza novým koronavirem začala šířit? Kdy se měla začít řešit první bezpečnostní opatření? Jste bývalý ministr zdravotnictví. Jaký by byl váš úplně první krok a jak byste celkově postupoval vy?
Víte, já bych asi ministerstvu nevyčítal, že nečekali tak rychlý přenos epidemie do Evropy a její dramatický rozvoj zde. Tohle podcenila celá Evropa. Ostatně v Asii v několika posledních letech proběhlo několik nebezpečných epidemií a žádná z nich Evropu neohrozila. Co považuji za zásadní chybu , to je rozhodnutí ministerstva zdravotnictví zastavit běžný způsob distribuce ochranných pomůcek pro zdravotnictví s tím, že právě ministerstvo bude zajišťovat nákup a distribuci tohoto obrovského množství pomůcek. A to už bylo v okamžiku, kdy se epidemie začala katastrofálně rozvíjet už v Evropě. Bohužel už tehdy mě napadlo, že to nemůže dopadnout dobře. Dobře vím, že ministerstvo nemá tým, který by nákup a distribuci pomůcek zvládl. Na něco takového musíte mít lidí, kteří to umí a mají s tím dlouholeté zkušenosti . Byli jsme svědky toho, že MZ nebylo schopné nakoupit ochranné pomůcky na čínském trhu, protože nevěděli a nepochopili , jak tento trh funguje, a jak se tam nakupuje. Nakonec to zvládli lidé, kteří obchod s Čínou umí a na které se obrátil ministr vnitra Hamáček. Ale ztratili jsme hrozně důležité dva týdny a výsledkem je, že spoustu zdravotníků není dostatečně vybaveno ochrannými pomůckami a při ošetřování pacientů riskují vlastní zdraví, možná život.
Kdo vše je členem Ústředního krizového štábu?
Je to poměrně rozsáhlý orgán. Tvoří jej zástupci prakticky všech ministerstev, dále policejní prezident, ředitel Hasičského záchranného sboru, náčelník generálního štábu armády, hlavní hygienik nebo ředitel Státního zdravotního ústavu. Považuji za velkou chybu, že v jeho čele nestojí, tak jako vždy doposud, ministr vnitra. Je zjevné, že se pan premiér Babiš obával, aby ho někdo mediálně nezastínil. Přitom ministerstvo vnitra disponuje robustní infrastrukturou právě pro řešení krizových situací, spoustou zkušených lidí, řídí hasiče i policii. Mohl by proto přijatá opatření mnohem rychleji realizovat. Ale co se dá dělat ? Snad se to zvládne i tak…
Na ministerstvu zdravotnictví funguje tzv. útvar krizové připravenosti. Můžete popsat o co jde a co je jeho rolí? Myslíte si, že aktuálně vůbec funguje?
Jde o velmi malý útvar, který za normálních okolností zodpovídá za připravenost ministerstva i přímo řízených organizací – tedy především fakultních nemocnic. Je ale zjevné, že není schopno připravit systém na katastrofu tak obrovských rozsahů, jakou nyní prožíváme.. Myslím, že až to celé skončí , budeme muset výrazně posílit všechny struktury, které mají zajišťovat připravenost na tyhle situace, a to finančně i personálně.
Nabízí se také logicky jedna otázka – on není zpracovaný plán, jak v případě takovýchto situací postupovat?
Samozřejmě, že krizové i epidemické plány existují , ale musí se pak podle nich postupovat. Podle informací z médií ministerstvo zdravotnictví opravdu zaspalo a podle plánu včas nepostupovalo, například právě při nákupu ochranných pomůcek.
Ministerstvo na sebe vzalo zodpovědnost
Kdo je podle vás a z vašich zkušeností zodpovědný za nedostatek ochranných pomůcek?
K tomu jsem se již vyjádřil výše – tím , že ministerstvo zdravotnictví rozhodlo, že to bude zajišťovat, převzalo na sebe plnou zodpovědnost. V současnosti to vypadá , že to postupně v rámci nouzového stavu přebírá ministerstvo vnitra, které si v tom vede výrazně lépe.
Co je kompetence vlády, co ministerstva a co jednotlivých zdravotnických zařízení? Jak by měl být stát vlastně připravený i době „klidu?“
Obecně se dá říci , že by ministerstvo mělo mít připraveny krizové plány, které budou připraveny i na situaci, kterou teď zažíváme. Ale je jasné, že tu stávající situaci nikdo nečekal. Měl by mít připravenu logistiku i výrobu strategických komodit. Dnes se ukazuje , že strategickou komoditou jsou i roušky, respirátory nebo dezinfekce. Do budoucna budeme muset mít část této výroby „doma“, protože se ukazuje, že s dovozy může být problém. A důležité, také je mít schopné a zkušené lidi na klíčových pozicích - ať je to ministerstvo nebo klíčové nemocnice. V takovéto krizi musíte být „v obraze“ a nebát se rychle rozhodovat.
Objevují se informace, že dodaný ochranný materiál je nefunkční, rychlotesty se nedají použít, protože se ukazují jako chybové. Jak tedy teď postupovat? Právě testování se uvádí jako jeden ze základních kamenů nutných pro zvládnutí koronavirové pandemie.
Testování je klíčové a musí to být testování založené na PCR průkazu viru. A to je poměrně náročná metoda – na drahé sofistikované přístroje, na personál, který pracuje s infekčním materiálem a musí se chránit a otázka je jestli budeme mít dostatek labodiagnostik, které dovážíme ze zahraničí. Zjevně nejsme připraveni například tak jako sousední Německo. Ty tzv. rychlotesty , které prokazují protilátky proti koronaviru, jsou typově pro prvotní diagnostiku nevhodné, protože v časné fázi onemocnění pacient ještě tyto protilátky v krvi nemá.
Klíčová bude připravenost
Máte dlouholeté zkušenosti s řízením zdravotnických zařízení. Bohužel, nemocní nejsou jen ti, kteří se nakazí koronavirem. Léčbu potřebují i další pacienti. Jak je na tom tedy Česká republika s lůžky, které jdou uvolnit pro pacienty nakažené COVID – 19 tak, aby nebyla ohrožena i další zdravotní péče? Dá se popsat to, jak by měly nyní nemocnice – jednotlivá oddělení fungovat? Myslíme tím s ohledem na to, aby nedošlo ke kolapsu?
Samozřejmě pokud by se opakoval italský scénář s potřebou několika tisíc lůžek intenzivní péče, tak by to byl obrovský problém. Pokud ta čísla budou menší, systém se s tím vypořádá. Klíčová bude připravenost jednotlivých nemocnic, zvláště těch největších. Tady bude hodně záviset na schopnosti jejich vedení včas se na situaci připravit a samozřejmě občas i rychle improvizovat. Také je nutné část nemocnice připravit pro léčbu infikovaných a druhou část pro jiné závažné diagnózy. Máme skvělé zdravotníky, kteří jsou schopni tu situaci zvládnout. Má to ale dvě podmínky. První je dostatek potřebného materiálu včetně ochranných pomůcek. Druhou je dobrá organizace péče a pružné a rychlé řízení.
Sám jste lékař a vaše paní také. Jak hodnotíte právě z pohledu lékaře to, že ani lékaři nemají dostatek ochranných pomůcek a jsou tak vystavení každý den nebezpečí nákazy?
Tohle je samozřejmě ostuda. Nejenom, že je nefér hnát zdravotníky do takovéhoto rizika takto nevybavené, ale jejich onemocnění může ohrozit fungování celého systému péče o pacienty. Pořád doufám, že se to rychle napraví…. Jinak je to jako hnát vojáky do bitvy beze zbraní
Umíte odhadnout, kdy se republika vrátí zase k normálnímu životu a jaké kroky bude muset vláda udělat, aby se situace v budoucnu neopakovala?
Nejsem epidemiolog , ale jako laik doufám, že to nejhorší budeme mít za měsíc za sebou a po dvou měsících se začne obnovovat normální život
Veřejnost je poměrně dost vyděšená. Můžeme ji na závěr rozhovoru alespoň něčím uklidnit?
Máme špičkové zdravotníky, vzdělané, přemýšlivé, schopné improvizovat a vypořádat se s tím , co se na nás žene. České zdravotnictví se o vás postará.
Děkujeme za rozhovor, pane doktore.