Víte, co spojuje Atény, to hektické mnohamilionové město, centrum řeckého nočního života a kulinářského umění, a poklidný, hornatý a zelený ostrov Samos, z jehož vinic snadno dohlédnete na maloasijské pobřeží Turecka? Jeden kouzelný, voňavý a sluncem nabitý alkoholový nápoj.
Sladké, extrémně sladké hrozny zůstaly na podzim viset na prastarých pokroucených vinných keřích, vysoko nad mořem, vysoko v horách řeckého ostrova Samos. Jsou tak sladké a jejich šťáva tak hutná, že kdybych měl zavázané oči, myslel bych si, že piji řídký slastný med.
Stál jsem na kamenné zídce nad obcí Ampelos, za mnou do výše stoupaly schody terasovitých vinic. Nepodobají se vinicím, jak je známe z Moravy, Rakouska nebo Itálie. Samoské vinice jsou malé, roztroušené po úbočí strmých hor a vinné keře nejsou elegantně rovné a vysoké jako dospělý muž. Jsou malé, zkrabatělé, větrem ošlehané a jejich kořeny sahají desítky metrů hluboko do útrob vápencových skal. Z hlubin pumpují vodu do svých hroznů. Voda je vzácná, zavlažovat se technicky nedá, a keře jsou tak odkázány samy na sebe. Slunce a vítr neustále odčerpávají vlhkost z plodů, ty se proto stávají extrémně sladkými a voňavými.
recka_odysea_zluty_muskat.jpg
Žlutý muškát – kořeny této révy sahají až několik desítek metrů pod povrch, kde pátrají po vzácné vlhkosti. (Foto: © Pavel Vondráček)
Devadesát pět procent vinic na ostrově je osázeno odrůdou muškát žlutý, zde nazývaný Muscat de Samos, z něhož se vyrábí i jedno z nejznámějších likérových vín světa, slavné Samos Vin doux naturel Grand Cru. Viniční terasy najdete především v severní části ostrova, které vévodí dvě hory: Karkateus (1570 m) a Ampelos (1160 m). Sklizeň je náročná, extrémně fyzicky namáhavá a pro dopravu hroznů do údolí je stále používán hřbet starého dobrého osla. Muškát žlutý je na Samosu v podstatě doma. Jeho pravlastí je Malá Asie, tedy dnešní turecké pobřeží Egejského moře a přilehlé ostrovy. Díky řecké kolonizaci v prostoru Středomoří se tato odrůda už před dvěma tisíci lety rozšířila po celé Evropě. Zdejší způsob vinobraní je navíc tak výjimečný, že aspiruje na zápis na Seznam nehmotného dědictví UNESCO.
recka_odysea_sklizen.jpg
Fyzicky náročná sklizeň sladkého muškátového vína v samoských horách. (Foto: © Pavel Vondráček)
Desítky malých pěstitelů muškátového vína se sdružují do družstev, která produkují víno především pro francouzský trh. Ale také pro ten český. Ostatně tradice exportu do Česko(slovenska) je velmi stará, o čemž svědčí i archivní etikety, které jsem spatřil v Samos Wine Museum na okraji Samosu, hlavního města ostrova Samos, kterému ale místní neřeknou jinak než Vathy. Zde si můžete prohlédnout gigantické dřevěné kvasné kádě, seznámit se s technologií výroby vína a také za příznivou cenu nakoupit ušlechtilé sladké víno.
recka_odysea_vinne_sklepy.jpg
Ostrov Samos, hlavní město stejného jména a v něm půvabné muzeum proslulého samoského vína. (Foto: © Pavel Vondráček)
Pokud ale budete chtít jít přímo ke zdroji, využijte značených turistických stezek, které protkávají vnitrozemí ostrova. Ty vás přivedou přímo do vesnic, k malým lokálním vinařům. Ti, zvláště mimo sezonu, vás rádi provedou po svých vinařstvích, a když budete mít štěstí, pozvou vás k sobě na terasu, kde můžete zažít nečekané chuťové orgie. Sladké samoské muškátové víno se totiž skvěle hodí ke smažené pšeničné placce (podobné langoši), posypané slaným ovčím sýrem a polité místním aromatickým medem. Výsledná chuťová kombinace je fenomenální.
recka_odysea_placka_slany_syr_med_vino.jpg
Nezvyklá chuťová kombinace: smažená placka, slaný sýr, med a sklenice sladkého vína. (Foto: © Pavel Vondráček)
Velká část produkce zdejšího sladkého vína ale nekončí v láhvích například s etiketou Samos Grand Cru, ale tvoří podstatnou část obsahu dalšího proslulého řeckého nápoje – Metaxy, kterou poprvé připravil Spyros Metaxas v aténském přístavu Pireus roce 1888. Je to směs pálenky z vinných hroznů, bylin a vína, nejedná se tedy o brandy (nebo nesprávně o koňak), ale o zcela samostatnou kategorii alkoholu.
recka_odysea_jedna_z_prvnich_lahvi_metaxa.jpg
Jedna z prvních láhví dnes už legendární Metaxy. (Foto: © Pavel Vondráček)
K výrobě Metaxy se používají tři druhy sluncem vysušených vinných hroznů (odrůd Savatiano, Sultana a Rhoditis), které se destilují a zrají nejméně 5 let v pryskyřičných dubových sudech. Po skončení procesu zrání se destilát míchá s archivními ročníky muškátových vín z ostrova Samos, výtažky z růžových okvětních lístků pocházejících hlavně z bulharské části Balkánského poloostrova a tajemnou směsí řeckých bylin. Doba zrání směsi může být od tří (tři hvězdičky) do 30 let (Grand Reserve).
recka_odysea_kostas_raptis_metaxa_master.jpg
Costas Raptis, Metaxa Master. (Foto: © Pavel Vondráček)
Recept na tajnou směs bylin a správný poměr zná jen pár zaměstnanců aténské destilerie. Tím nejznámějším je Costas Raptis, současný Metaxa Master. Potkal jsem se s ním v obrovitých sklepech Metaxy na pomezí Atén a Pirea, u legendárního Sudu číslo 1, v němž je uložena desítky let stará Metaxa. Položil přede mne karafu se samoským muškátem, láhev vyzrálého brandy, pipetu a lahvičku s extraktem bylin a růží a nechal mne, abych si vytvořil vlastní Metaxu.
Nepodařilo se. Má Metaxa byla buď příliš ostrá, nebo příliš parfemovaná, nebo příliš sladká. Každá lidská dovednost totiž chce svůj čas a lidský život je příliš krátký. Raději nebudu tedy Metaxu míchat, ale budu ji jen vychutnávat.
Tento článek vyšel v loňském prosincovém čísle časopisu Travel Digest.
Aktuální vydání Travel Digest je právě v prodeji na stáncích (např. Relay). Předplatit si jej můžete ZDE.
K předplatnému si teď navíc můžete vybrat jeden ze tří dárků – denní skipas do oblíbeného střediska Monínec, skipas do rakouského střediska Hochzillertal/Kaltechbach – Hochfügen nebo skipas pro 2 osoby do jihotyrolského střediska Speikboden a Klausberg!
A na závěr se ještě mrkněte na těchto 31 fotografií, jak se slavná velkoměsta změnila během velice krátké doby. Některé vás skutečně překvapí!
Podobné články
Komerční článek
Doporučujeme
Kateřina Horáková
Jan Studnička
Redaktor