Saniťák s pastelkami
Když se řekne animovaný film, první, co vás napadne - nebo by mělo - je Walt Disney. Americký idol a symbol kreslených pohádek se narodil 5. prosince 1901 v Chicagu do rodiny s opravdu působivým rodokmenem. Jeho pradědeček Arundel Elias Disney se narodil v Kilkenny přesně 100 let před Waltem a byl vzdáleným potomkem jistého Roberta d'Isignyho, který v roce 1066 přišel do Anglie společně s Vilémem I. Dobyvatelem. Tam si změnil jméno na Disney.
Už v mládí se u Walta rozvinuly tři jeho největší vášně - kreslení, záliba ve vlacích a zábavních parcích. Rozhodně ale neskočil hned do animací myšáků a kačerů. Kdepak, zapálený dospívající Disney coby velký vlastenec v době druhé světové války toužil vstoupit do armády už v šestnácti, ale právě kvůli nízkému věku ho nevzali. A tak se aspoň přidal k Červenému kříži a v Evropě jezdil během bojů se sanitkou. Po návratu do Států chtěl kreslit politické satirické karikatury do novin. Moc mu to ale nevycházelo, jako saniťáka ho také nikde nechtěli, a tak se přes známého dostal do reklamky.
Velmi rychle pochopil, že zatímco v animaci svou budoucnost vidí, ve sféře reklamní tvorby určitě ne. Společně s bratrem Royem našetřili dostatek peněz na založení vlastního animačního studia. Tak vzniklo Disney Brothers' Studio, které vytvořilo okamžitě úspěšný seriál Králík Oswald. Kvůli sporům o náklady na výrobu s distributorem nicméně Disney podpásovým jednáním druhé strany přišel o práva k pořadu, a tak potřeboval stvořit novou postavičku. Tehdy se zrodil Mickey Mouse; formu mu dal Disneyho přítel a dvorní kreslíř Ub Iwerks, hlas a duši sám Walt.
Sněhurka a sedm Oscarů
V roce 1932 obdržel Disney za Mickey Mouse zvláštní Cenu Akademie, pravý úspěch, to, co později vešlo ve známost jako zlatý věk animace, ale mělo teprve přijít. Disney investoval velké množství peněz do vývoje. Najímal si vědce a jiné odborníky, aby školili jeho personál v ovládání nejmodernějších technologií. Experimentoval s různými typy pohybové animace, zkoušel speciální efekty... To vše vedlo k tomu, že bylo studio schopno vyprodukovat kvalitní celovečerní film. Walt Disney se rozhodl, že to bude pohádka o Sněhurce.
Projekt, kterému od začátku nikdo nevěřil, dokonce ani Disneyho manželka a bratr, dostal nejprve interní přezdívku „Disneyho hloupost“, později oficiální název Sněhurka a sedm trpaslíků. Natáčel se od roku 1934 do roku 1937, kdy studiu došly peníze. Ukázky nedokončeného díla naštěstí přesvědčily banku, aby tvůrcům poskytla úvěr na dokončení díla. Premiéra vůbec prvního animovaného celovečeráku v historii proběhla 21. prosince 1937 v Carthay Circle Theater a světe, div se - diváci tleskali ve stoje. Bylo to něco, co ještě neviděli, a to i díky použití Technicoloru, který do té doby američtí filmaři nezkoušeli. Sněhurka se stala nejúspěšnějším filmem roku 1938 a získala osm Oscarů, navíc v dost výjimečné formě - jednoho normálního a sedm miniaturních. Poté přišly další dnes kultovní kousky jako Fantasia, Pinocchio, Bambi nebo Alenka v říši divů. Už nebylo pochyb o tom, že Walt Disney je králem animovaného filmu a ačkoliv se tvorba studia dále dělí do několika kategorií včetně těch málo úspěšných nebo vyloženě špatných (a to by vystačilo na další, samostatný článek), společnost se z toho vždycky dokázala vyhrabat a dodnes si drží výdělky i reputaci.
Walt Disney byl v USA populární a představoval jakýsi prototyp toho, jak by měl pravý americký občan vypadat. Jeho život nicméně skončil poměrně brzo. Když mu bylo 65 let, chtěl podstoupit operaci starého sportovního zranění krku. Během vyšetření ale lékaři objevili nádor na plicích. Disney byl celý život silným kuřákem, nejprve bafal fajfku, později přešel na balené cigarety bez filtru. Nádor se rychle rozšířil do celé plíce a po jeho odoperování byl Disneymu sdělen smutný verdikt - zbývalo mu 6 měsíců až dva roky života. A tak se na čas stáhnul malinko do ústraní, aby ještě mohl trávit čas s rodinou. 30. listopadu se zhroutil a byl převezen do nemocnice, kde zemřel na selhání krevního oběhu způsobeného právě rakovinou.
Okolo smrti populární persóny dlouho kolovala nejedna fáma. Říká se, že i když oficiálně byl Disney zpopelněn, pod kalifornským Disneylandem jsou pochovány jeho zmrzlé ostatky v původním stavu. Tam čekají, až věda postoupí natolik, že bude možné je rozmrazit a vyléčit z rakoviny. Tzv. kryoprezervace je skutečná - první proběhla až rok po Disneyho smrti. Ale to je jen první známá! Co myslíte, milovníci konspiračních teorií?
Méně tajemná je jiná věc spojená s odchodem Walta Disneyho na věčnost. Krátce před svým skonem napsal na papírek jméno herce Kurta Russella. Dodnes nikdo neví, co tím chtěl básník, v tomto případě animátor, vlastně říci, a to ani Russell. Po Disneyho smrti začala kolovat také zvěst o tom, že byl rasista a velký antisemita. Všechno to vycházelo z některých z jeho prvních animovaných krátkých filmů. Blízcí přátelé a spolupracovníci Walta Disneyho, včetně třeba ilustrátora Arta Babbitta, který Disneyho otevřeně osobně nesnášel, ale vždycky říkali, že nic takového není pravda. Nejlépe to shrnul jeho životopisec Neal Gabler, který jako první dostal přístup k Disneyho osobním věcem a archivům. Ten napsal, že Disney nebyl rasista, jen to byl příslušník té generace bílých Američanů, kteří byli poněkud rasově necitliví. Takže vlastně něco jako váš bručounský dědeček z venkova.