Hrdina proti své vůli
I po volbách stále stojí spousty občanů za politiky SPD, i když mají zakázáno hovořit a ke všemu se vyjadřovat. Proč tomu tak je? Jsou to prostí lidé, kteří se přes noc zařadili mezi elitní politiky, i když předtím vykonávali nějakou podřadnou práci a nijak nevyčuhovali z davu. Navíc se nechali unést myšlenkou o zlých ekonomických migrantech, které nikdy nikdo neviděl a zákeřném islámu, o kterém v podstatě nikdo z nich nic neví.
Většinová společnost vnímá Miloslava Roznera, který je klasickým případem muže, co k vrcholné politice přišel jako slepý k houslím, jako člověka, který je autorem pár nezapomenutelných hlášek a přeřeků během předvolebních debat. Lze si z něj dělat legraci, protože v minulosti pořádal bigbeatové koncerty a erotické plesy, ale v podstatě se jedná o neškodného člověka, který počká, až co Tomio. Objektivním pohledem je samozřejmě tento člověk nevolitelný, ale v internetových diskuzích si můžeme všimnout pravý opak. Voliči SPD s Roznerem soucítí a jsou vůči němu empatičtí. Představují si totiž, že jsou sami uprostřed předvolební debaty v České televizi a moderátor se je ptá na záludné otázky v přímém přenose.
Vrána k vráně sedá a každé zboží má svého kupce, takže jste-li prostý člověk bez ambicí, tak rozhodně neztrácejte naději. Stačí občas vystoupit ze své komfortní zóny a úspěch se časem dostaví.
A zde se Českem šíří nová obsese.