fb pixel Vzpomínka na Putinův nástup k moci. Bude v Rusku vládnout nadosmrti? – G.cz
Vyhledávání

Vzpomínka na Putinův nástup k moci. Bude v Rusku vládnout nadosmrti?

Zdroj: Kremlin.ru, CC BY 4.0, https://commons.wikimedia.org/w/index.php?curid=88858030

Je tomu již 22 let ode dne, kdy se stal Vladimir Putin poprvé prezidentem Ruské federace. Vladimir Putin nejvyšší úřad v zemi zastává s čtyřletou přestávkou mezi roky 2008 a 2012 již 18 let. Putinova politická kariéra sleduje život muže, jenž začínal v KGB a dostal se přes post předsedy vlády až k prezidentské funkci, které se v blízké budoucnosti jen tak nevzdá.

Jan Fiedler
Jan Fiedler Aktualizováno 4.5.2022, 10:43

(Ne)populární Putin

Ruský prezident Vladimir Putin je dlouhodobě považován za jednoho z nejmocnějších lidí na světě. Za člověka, který se své pozice jen tak nevzdá. Do vysoké politiky však nastoupil až v roce 1999, když se stal předsedou vlády Ruské federace, čemuž předcházely bombové útoky na obytné domy v ruských městech. Při těch zemřelo 307 lidí. Právě vzhledem k následnému zahájení války v Čečensku si Putin upevnil svou moc a získal v zemi popularitu.

Už přes dvacet let jsme svědky „putinismu“, tedy období, kdy se u vlády v Ruské federaci v určité formě pohybuje Vladimir Putin. Nejprve působil od září 1999 jako premiér a na konci téhož roku jako prezident po abdikaci Borise Jelcina. Prezidentem se poprvé stal 7. května roku 2000, přesně před 22 lety. Od té doby jsme svědky neustále vyvíjejícího se Putinova režimu. Po roce 2000 započala obnova politiky po období chaosu, následně se rozjela konsolidace režimu a poté tandemová vláda s prezidentem Dmitrijem Medveděvem.

Úplný počátek Putinovy cesty však datujeme k roku 1952, kdy se narodil. Po dostudování práv na Leningradské státní univerzitě v roce 1975 vstoupil do KGB i KSSS. Členem Komunistické strany Sovětského svazu byl až do rozpadu SSSR. Naproti tomu z KGB odešel v roce 1991, aby se pokusil stát starostou Leningradu, jenž se tou dobou již jmenoval zase Petrohrad. To se mu také v roce 1991 podařilo v demokratických volbách. Jeho život je plný podivuhodných událostí, které zahrnují létání ve stíhačce, vydávání vlastního kalendáře nebo třeba sepsání knihy o judu.

Prezidentem navždy?

Vladimir Putin navíc nedávno stvrdil svým podpisem zákon, který poměrně zásadně upravuje části ruské ústavy. Ten byl loni 24. března schválen Státní dumou, o týden později pak prošel i horní komorou parlamentu. Mimo jiné současnému prezidentovi umožní ucházet se o funkci ještě ve volbách v roce 2024 a 2030. Dle zákona na prezidenta může kandidovat ten občan Ruské federace, jemuž je minimálně 35 let, pobýval v zemi po dobu nejméně 25 let a nemá ani nikdy neměl občanství či povolení k pobytu v jiném státě.

Prezident je v Rusku volen na šestileté funkční období, přičemž poslední prezidentské volby se uskutečnily v roce 2018. V souladu s ústavními změnami se ohraničení počtu funkčních období bude vztahovat i na současného prezidenta, ovšem bez započítání jeho předchozích prezidentských mandátů. Pokud se tedy současný ruský prezident bude o funkci ucházet v následujících volbách, uspěje a v úřadu setrvá až do roku 2036, bude v tu chvíli prezidentem již 32 let. Těžko říct, zdali se za Putinova života ještě vůbec setkáme ve funkci prezidenta s někým jiným.

Rozporuplný Putin

Málokterá osobnost je v současné době tak rozporuplná jako ruský prezident Vladimir Putin. Jedni Putina milují a nedají na něj dopustit, pro druhé je nenáviděným tyranem, který bezprostředně ohrožuje celosvětovou bezpečnostní situaci. Standardním diskurzem v rámci Evropy je určitá averze vůči Putinovi, neboť demokracie „v ruském stylu“ nemá s evropskou demokracií, na kterou jsme zvyklí, mnoho společného.

Skutečností však je, že přestože je Putin samozvaným faktickým diktátorem Ruska, těší se napříč zemí poměrně velké a stabilní popularitě. Ačkoli prezidentovi Ruské federace bude letos 7. října již 70 let, stal se v jednom z nedávných průzkumů portálu Superjob.ru nejkrásnějším mužem Ruska. Společnost průzkum zorganizovala vloni v období mezi 22. březnem a 1. dubnem, zapojeno bylo tisíc mužů a tisíc žen ze tří set ruských měst.

„Rusové stále považují Vladimira Putina za nejatraktivnějšího slavného muže v zemi. Nemohou mu konkurovat ani herci, sportovci či politici,“ uvedli autoři daného průzkumu. Pro Putina v průzkumu hlasovalo 18 % mužů a 17 % žen, zároveň byl jediným účastníkem, jenž dosáhl dvojciferného hodnocení. Všichni ostatní, včetně slavných a populárních herců nebo sportovců, skončili s hodnocením pod deseti procenty. Otázkou ovšem je, co reálně hrozilo těm, kteří hlasovali v jeho neprospěch. Možná sežrání medvědem?

Podobné články

Doporučujeme

Další články