Výročí zločinu v Polné: před 119 lety zemřela Anežka Hrůzová, z její vraždy obvinili židovského prosťáčka

Obrázek uživatele Martin Miko
29.3.2018, 10:03

Soudní proces s rakouským občanem židovského původu Leopoldem Hilsnerem, který skončil jeho odsouzením k trestu smrti za údajnou rituální vraždu Anežky Hrůzové a Marie Klímové, je dodnes považován z procesního hlediska za justiční omyl. Do procesu se vložil i sám Tomáš Garrigue Masaryk, který jej označil za „atentát proti rozumu a lidskosti“. Vzhledem k tomu, že Hilsner byl Žid, vyvolal případ mezi Čechy bouřlivé antisemitské reakce. Hilsner dodnes rozděluje společnost – pro jedny je vrahem, pro druhé obětí systému.

Bláznivý Žid podezřelý z rituální vraždy

Život Leopolda Hilsnera byl proměrně prostý a potulný. Narodil se v Loučné v roce 1876 do chudé židovské rodiny z Polné. Některé prameny jako datum jeho narození uvádějí 10. červenec, jiné 10. srpen. Hilsner od mládí nepatřil mezi nejbystřejší studenty. Vystudoval pouze německou židovskou školu s nevalnými výsledky a poté se krátce učil ševcem, avšak studia nedokončil. Nikdy v životě v podstatě nepracoval, žil pouze z toho, co vyžebrala z peněz své matky, která pracovala pro židovskou obec.

Když byla na začátku dubna roku 1899 nalezena v lese Březina zavražděná devatenáctiletá švadlenka Anežka Hrůzová z vesnice Věžnička, působil násilný čin jako rituální vražda. Dívka byla totiž škrcena provazem, poté udeřena kamenem do hlavy a nakonec jí byl podříznut krk. Její mrtvola byla nalezena nahá, avšak soudní lékaři odmítli znásilnění, neměla totiž protrženou panenskou blánu. Navíc tělo dívky obsahovalo minimum krve. Soudní lékaři byli přesvědčeni o tom, že na bestiálním zločinu muselo pracovat více lidí. Během vyšetřování byli podezřelí téměř všichni příbuzní oběti, avšak prověření neunikl ani Leopold Hilsner. Svědci o něm prohlásili, že dívku několikrát sledoval během cesty domů z práce a během jeho výpovědí se objevilo několik zcela zásadních nesrovnalostí. Proto byl Hilsner zatčen jako hlavní podezřelý z vraždy.

Usvědčily ho nepřímé důkazy

Během soudního procesu se prokázalo, že Leopold Hilsner si své alibi vymyslel. Právě to, že nebyl úplně bystrého rozumu a do svých lží se zamotal, mu zlomilo vaz. Podle výpovědi svědka byl viděn spolu s dalšími dvěma mladými muži v blízkosti místa činu. K tomu navrch proběhly zvěsti o tom, že kdysi vyhrožoval své bývalé přítelkyni nožem. Rozhodujícím důkazem však bylo údajné nalezení lidské krve na jeho kalhotech, které měl ukryté v synagoze ve Velkém Meziříčí, kde přebýval. Nebylo však dokázáno, že se jedná o lidskou krev, natož o krev Hrůzové (což ostatně tehdejší kriminalistické metody ani neumožňovaly), a námitky na přezkoumání byly soudem zamítnuty. Během soudního líčení nedokázal Hilsner vysvětlit, kde se krev na jeho kalhotech vzala.

Soud uznal Leopolda Hilsnera vinného z vraždy a odsoudil ho k trestu smrti. Nakonec však Hilsnera před popravou zachránil císař František Josef I., který mu trest smrti prominul a změnil ho na doživotí. Hilsner si musel odsedět následujících 18 let v pražské věznici, než získal uprostřed 1. světové války milost od nového císaře Karla I. v rámci amnestie. Po propuštění z vězení pracoval jako podomní obchodník ve Vídni. Finančně ho podporoval také prezident Masaryk, který se předtím v jeho případu angažoval.

Pomohla mu amnestie i Masaryk

Celý proces byl medializován a široká veřejnost žila v domnění, že se jednalo o rituální vraždu. O té sice v procesu nepadlo ani jedno slovo, avšak celý zločin byl popsána velice detailně a tyto informace se šířily mezi obyvateli vesnice a širokého okolí velice rychle. V médiích bylo navíc zdůrazňováno, že Anežka Hrůzová byla panna křesťanského původu a během vraždy probíhal židovský svátek pesach.

Na přelomu 19. a 20. století nebyli židé v Čechách příliš populární, proto se řešení rituální vraždy dvou mladých dívek stalo v podstatě celorepublikovým předmětem nenávistné diskuze. Žid Hilsner jako hlavní podezřelý byl pro mnoho Čechů rozbuškou pro rozpoutání antisemitismu nejhrubšího zrna. Zpívaly se i písně typu: „Nekupujte od žida kafe ani mouku, zabili nám Anežku, modrookou holku.“ Za Hilsnera se však postavil náš (tehdy budoucí) první prezident Tomáš G. Masaryk, který celý proces označil za „atentát na rozum a lidskost“, na což lidé zareagovali negativně. Výsledkem pro něj byly útoky v tisku a dokonce i demonstrace.

A zde je 5 brutálních faktů o sadistickém vrahovi Ladislavu Hojerovi.


Komentáře