Všemi respektovaný Pavel Dostál: Nejoblíbenější ministr kultury, který nikdy nezapomněl na šálu – G.cz
Vyhledávání

Všemi respektovaný Pavel Dostál: Nejoblíbenější ministr kultury, který nikdy nezapomněl na šálu

Zdroj: Profimedia.cz

V 90. letech měla ČSSD ve své straně velké osobnosti, což se o současnosti říct nedá. Jednou z nich byl i český režisér, dramaturg, velký milovník šál, textař, scenárista a později i poslanec a ministr kultury Pavel Dostál. Ten už sice mezi námi není skoro 16 let, ale dnes by oslavil 78. narozeniny, takže by bylo dobré si ho připomenout.

Martin Miko
Martin Miko 25.2.2021, 13:06

Nejoblíbenější ministr kultury

Pavel Dostál patřil ještě do nedávna k nejdéle sloužícím ministrům v historii naší země. Svou funkci vykonával od 22. 7. 1998 do 24. 7. 2005; jenže před pár týdny ho „předběhl“ současný ministr životního prostředí Richard Brabec. Dostál však na rozdíl od Brabce vykonával funkci ministra kultury hned ve 4 vládách, které pokaždé vedl někdo jiný. Nejprve Zeman, pak Špidla, Gross a nakonec Paroubek. A proč byl na tuto funkci dosazován právě Pavel Dostál? Žádný jiný sociální demokrat totiž neměl za sebou tak bohatou minulost v oblasti kultury, aby takovou funkci zvládl.

Dostál se narodil před 78 lety v Olomouci do běžné hanácké rodiny. Měl dva bratry, s nimiž společně vyrůstal v jedné domácnosti. Když dodělal základní školu a přemýšlel nad tím, co bude studovat dál, rozhodl se pro gymnázium. Jeho otec z něj sice chtěl mít doktora nebo právníka, ale on toužil po tom stát se dramaturgem nebo režisérem. V 18 letech se nakonec vydal úplně jinou cestou, než před gymnáziem plánoval. Odešel studovat chemickou průmyslovku do Ústí nad Labem. Rozhodnutí odjet studovat na druhou stranu republiky pro něj samozřejmě bylo útěkem od otce, se kterým si příliš nerozuměl. Stěhování do Ústí pro něj znamenalo i rozloučení se se studentským divadlem Skumafka. Ale život šel dál.

Po absolvování studia v roce 1961 se vrátil do své rodné Olomouce jako chemický technik. Zaměstnat se nechal v národním podniku Milo, ale díky členství v KSČ mu bylo umožněno podílet se na kulturním životě ve městě. Spoluorganizoval kulturní projekty a otevřel si i cestu k divadlu, ke kterému ho to táhlo odjakživa. Nakonec se uchytil v olomouckém divadle Experiment, kde začínal jako herec, a postupně si zde vyzkoušel snad každou divadelní činnost, včetně choreografa, herce, tvůrce nebo zpěváka. V roce 1966 se dokonce se souborem dostal na vystoupení do Londýna. Ve stejném roce se zasloužil o založení dnes již legendárního DEX-klubu, kde mohl uplatnit svůj textařský talent. V tomto klubu vystupovala i známá jména jako Miroslav Horníček, Karel Kryl nebo Ivan Vyskočil.

Pak přišel rok 1968 a s ním i vstup sovětských vojsk na území Československa. Během okupace se Dostál snažil aktivně angažovat proti sovětské okupaci v rozhlasovém vysílání rádia Ječmínek a rovněž pořádal i mnoho protestních akcí, jenže marně. Nakonec se rozhodl vystoupit z KSČ, což pro něj znamenalo i degradaci v rámci společenského a profesního života. Do roku 1988 totiž pracoval v dělnických a technických pozicích, například ve Farmakonu Olomouc apod. Nicméně ani v době normalizace ho neopustila láska k divadlu. Stále spolupracoval se svým celoživotním přítelem Richardem Pogodou a dokonce zrežíroval několik autorských muzikálových her, a to i přesto, že mu v roce 1971 byla zakázána veškerá umělecká činnost.

Po sametové revoluci se rozhodl pro vstup do politiky. V červnu 1990 kandidoval ve volbách za Občanské fórum a po jeho rozpadu v roce 1991 vstoupil do ČSSD. V rámci nové strany svůj post obhájil a stal se poslancem až do zániku Československa v roce 1992. Mezitím působil jako divadelní režisér a komentátor v deníku Právo, ale politika ho stále lákala. I proto kandidoval do Poslanecké sněmovny ve volbách v roce 1996 a svůj post obhájil i v dalších volbách. Poté vykonával funkci ministra kultury a dlouhodobě patřil k nejoblíbenějším českým politikům. A nebylo se čemu divit, když vystupoval jako emotivní a empatický řečník, jenž byl vůči cizím názorům otevřený a tolerantní. Jeho politické schopnosti obdivoval i Václav Havel nebo Václav Klaus. Zároveň byl blízkým přítelem Miloše Zemana, s nímž se vzájemně oslovovali „Bimbo“.

Mezi Dostálovy typické znaky patřila samozřejmě šála, kterou nosil jako součást každého svého outfitu. Po dlouhé nemoci nakonec zemřel 24. července 2005 na rakovinu slinivky. V roce 2015 byl vyznamenán in memoriam medailí Za zásluhy.

Podobné články

Doporučujeme

Další články