"Vrátily jsme se a tam - prázdné údolí a provizorní kříž": Odešla předposlední "lidická žena" Miloslava Kalibová, přežila koncentrák i pochod smrti – G.cz
Vyhledávání

"Vrátily jsme se a tam - prázdné údolí a provizorní kříž": Odešla předposlední "lidická žena" Miloslava Kalibová, přežila koncentrák i pochod smrti

+ DALŠÍ 2 FOTKY + DALŠÍ 3 FOTKY

Pár dní před koncem minulého roku zemřela Miloslava Kalibová, jedna z posledních dvou žen, které přežily vyhlazení Lidic v roce 1942. Dnes se s ní mohla veřejnost rozloučit v motolském krematoriu v Praze.

Jan Studnička
Jan Studnička 7.1.2020, 18:08

Vůle zůstat naživu

Už zbývá jen Jaroslava Skleničková. 27. prosince minulého roku v 96 letech zemřela Miloslava Kalibová. Smuteční obřad se konal dnes ve čtvrt na jednu v motolském krematoriu. Ukazovaly se rodinné fotky a tiše se vzpomínalo... Kalibová totiž byla předposlední žijící "lidickou ženou".

Po exemplárním vyhlazení tragicky proslulé české obce byla spolu se svými sousedkami a také svou matkou a sestrou převezena do koncentračního tábora v Ravensbrücku, kde přežila tři roky až do konce války a nakonec musela absolvovat pochod smrti, když nacisté s vězni prchali před blížící se Rudou armádou.

Po osvobození se Kalibová zúčastnila pietní akce v už neexistujícím městě, kde bylo oficiálně zahájeno pátrání po ztracených dětech. Celkem se jich zachránilo sedmnáct, zbylým dvaaosmdesáti byl na místě bývalých Lidic postaven památník skládající se z přesného počtu soch. "Měli jsme se tehdy shromáždit na Buštěhradě v zámku a pak jít (na pietní akci, pozn. red.). Tak takhle jsme přišly a až nad strání jsme viděly - prázdné údolí... Byl tam jedině ten hrob označen, tam byl už jakýsi provizorní kříž, to místo prý udržoval nějaký pán ze Hřebče. A taky se vyprávělo, ono tam bylo oseté pole a obhospodařoval ho buštěhradský státní statek. A když tam přijeli s koňmi, tak ty odmítali překročit místo toho hrobu. Prý je tam prostě nedostali," vzpomínala Kalibová v rozhovoru pro projekt Paměť národa na poválečný návrat domů.

Poté se Kalibová přestěhovala do Kladna, kde jí byl přidělen byt, ironií osudu po Němcích. V roce 2012 se spolu s dalšími lidickými přeživšími setkala s německým prezidentem Joachimem Gauckem.

Modrooká monstra

V červnu 1942 zemřel po třech dnech v nemocnici Reinhard Heydrich na následky zranění utržené při atentátu, který na něj spáchali dva českoslovenští agenti vyslaní britskou rozvědkou. Rozzuřené říšské velení muselo provést rychlou a tvrdou odvetu, vyslat zbytku země zprávu, že takhle se v protektorátu nehraje. Rozhodnutí pro zastrašovací akci padlo právě na Lidice.

Lidice byly vybrány v podstatě kvůli úplné maličkosti. Místnímu továrníkovi se shodou okolností dostal do ruku dopis určený jedné jeho pracovnici. V dopise stálo mimo jiné: “Drahá Aničko, promiň, že ti píši tak pozdě, co jsem chtěl udělat, tak jsem udělal, už se neuvidíme.” Továrník v domění, že by se mohlo jednat atentát na říšského protektora předal dopis četnictvu. A Němcům to jako záminka stačilo.

9. června jednotky SS a Gestapa obklíčily lidice, byly zabaveny cennosti a kolem půlnoci začali nacisté vyváděti rodiny z domů a třídit podle věku a pohlaví. Dalšího dne ráno dorzail sám K. H. Frank, aby dohlížel likvidacím. Ženy šly na rozvoz do koncentračních táborů, děti byly rozdělené na ty, které měly být určeny k poněmčení, ostatní Němci odvezli nejdřív do Lodže a následně do Chelmna, kde byly zplynovány. Sto třiasedmdesát mužů z vesnice bylo popraveno rovnou v Lidicích, nejmladšímu z nich bylo čtrnáct let.

Všechny budovy byly polity benzínem a zapáleny, zbytek se zdemoloval výbušninami, vyvracely se stromy, nacisté zničili všechno včetně hřbitova, na kterém exhumovali těla. Protože když se řeklo vyhlazení, tak se myslelo opravdové vyhlazení.

Podobné články

Doporučujeme

Další články