Tvrdá odplata za Heydricha v polském Chelmnu: Nacisté v plynových vozech zavraždili 83 lidických dětí – G.cz
Vyhledávání

Tvrdá odplata za Heydricha v polském Chelmnu: Nacisté v plynových vozech zavraždili 83 lidických dětí

+ DALŠÍ 2 FOTKY + DALŠÍ 3 FOTKY

Na podzim roku 1941 nabyla druhá světová válka ještě děsivějších rozměrů. Právě tehdy byl zřízen první vyhlazovaní tábor Chelmno a celkem v něm našlo smrt přes 150 000 lidí. Ještě než nacisté začali stavět plynové komory, zabíjeli vězně v plynových vozech. A právě v těch v létě 1942 našlo srmt přes osm desítek lidických a 11 ležáckých dětí.

Václav Roman
Václav Roman 2.7.2019, 17:00

Vraždy v plynových vozech

Po úspěšně zvládnuté operaci Anthropoid přišla nemilosrdná odplata, která zahrnovala i vyhlazení obcí Lidice a Ležáky. V důsledku toho našlo na začátku července 1942 83 lidických a 11 ležáckých dětí smrt v polském vyhlazovacím táboře v Chelmnu. Tam se vraždilo v nákladních automobilech, do kterých byly vpravovány smrtící výfukové plyny. Jednalo se vlastně o mobilní předchůdce plynových komor se spalovacími pecemi.

Popravy v plynových vozech probíhaly ta, že odsouzení na smrt byli donuceni se svléci a odevzdat cennosti. Bylo jim řečeno, že budou převezeni ke koupeli, následně museli nastoupit do zmíněných upravených automobilů.

Nacisté používali dva typy těchto vozů. První Opel Blitz měl kapacitu přibližně 60 lidí, druhý Magirus pak až 150. Když byl nákladový prostor plný, dveře se zavřely a řidič, který nosil plynovou masku, nastartoval motor. Výfukové plyny byly směřovány do nákladového prostoru. Přeživší svědkové uváděli, že se z útrob vozů ozývaly hrůzné výkřiky dusících se lidí. Ano, řidiči za sebou slyšeli děsivý řev. Navíc lidé v těchto vozech umírali dlouho, i desítky minut.

Smrtící vozy jezdily do 4 km vzdáleného lesa, kde byly připraveny masové hroby. Pokud náhodou někdo přežil, byl zastřelen. Ze začátku vyjíždělo denně 6 až 9 aut. Kvůli způsobu usmrcování se tento tábor, který je též znám pod německým názvem Kulmhof, odlišoval od jiných vyhlazovacích táborů, které začaly vznikat od března 1942 v rámci Operace Reinhard.

Vyhlazovací tábor Chelmno nad Nerem se nacházel v říšské župě Povartí (Warthegau), jen asi 50 km od města Lodž. Nejprve zde byli zavražděni Židé z okolních vesnic, později sem mířili Židé z lodžského ghetta, a v tom v té době bylo několik tisíc českých Židů. Umírali zde i sovětští zajatci, Romové, Poláci.

Kromě naplnění tragického osudu dětí z Lidic a Ležáků zde byla na podzim roku 1941 zavražděna Valli Kafka, sestra Franze Kafky, která byla v říjnu 1941 deportována spolu s manželem do židovského ghetta v Lodži.

Vraždění v táboře probíhalo ve dvou etapách, ta první skončila v březnu 1943, kdy nacisté část tábora zbořili a zavraždili poslední vězně. Ta druhá odstartovala v létě roku 1944. Bylo totiž rozhodnuto, že bude uzavřeno právě lodžské ghetto a Židé zde žijící poputují do Chelmna. Tábor byl definitivně uzavřen 18. ledna 1945.

A zde si můžete přečíst o tom, jak vznikal koncentrační tábor Terezín.

Podobné články

Doporučujeme

Další články