Proč před hospodou U tří božích bojovníků vypukne jaderný holokaust? Proč měl být po Václavu Havlovi českým prezidentem Strýček Jedlička? To všechno jste se mohli dočíst v prvním dílu trologie o magické postavě pražského Podskalí. Vincent Venera pokračuje ve svém vyprávění...
Kapitánem na Titaniku
Světec, který dosáhl stavu samádhí a stal se bódhisattvou, dnes už žije poklidným životem abstinenta a celibátníka, přerušovaným jen občasnou návštěvou lékařských zařízení. Na psychiatrii byl prý už tolikrát, že je v podstatě sám psychiatrem. „Celý život jsem těžce manuálně i psychicky pracoval,“ vzpomíná s pohnutím v hlase. „S Robertem Oppenheimerem jsem vymýšlel atomovou pumu, pilotoval jsem bombardér B-52 nad Hirošimou, byl jsem kapitánem na Titaniku, dělal jsem na pitevně a u pohřební služby. Dnes se už zabývám jen okultismem a mystikou.“
Životní krédo? Podle svých vlastních slov je katolíkem, satanistou, buddhistou, fašistou a komunistou. „A pak taky uctívám peníze, protože jsem zjistil, že když je nemáš, tak je to blbý. Žiju sám, bez ženský, protože dneska řádí různý venerický nemoci a sex je nebezpečnej. Jak už ale moje jméno napovídá, jsem hlavním venerologem lidstva. To na můj pokyn vyvinul kdysi Pentagon virus AIDS. Už jsem se prostě nemohl dívat na všeobecnou zvrhlost a říkal jsem si, že by na smilnící lidi měla přijít nějaká pohroma.“
„To já jsem nechal bombardovat Libyi, rozpoutal válku v Perském zálivu a řídil Rudé Khmery v Kambodži,“ přiznává Vincent. Před lety visívala na stěně jeho bytu obrovská mapa světa, kam si světec barevnými fixy vyznačoval sféry svého vlivu. Dnes Vincent na světovládné choutky rezignoval – zajímá ho prý už jen figurální malba a hlasatelka televize Prima Markéta Fialová. Ukazuje mi laserovou pistoli, kterou má na obranu proti agentům izraelského Mossadu. Nalezl ji ve vraku zříceného létajícího talíře a časem ji prý hodlá využít při řešení svého hlavního pozemského poslání – zabránění přelidnění planety Země.
Okraden Michaelem Kocábem
Nejbližší plány? I když se jeho rocková kapela před lety rozpadla, chtěl by Vincent nahrát další desku. Tentokrát si ale prý dobře ohlídá finanční stránku věci. „Firma Monitor mě okradla,“ stěžuje si. „Za ty první dvě desky mi nedali skoro nic a přitom je prodávali v Japonsku a v Americe a vydělali na nich desítky miliónů. Za novou desku, která se bude jmenovat Farao, chci nejmíň milión. Koupím si za něj lékařský knihy, ňáký trička a tak. Bude se to točit ve Svatovítským chrámu. Ale já tam nebudu dělat šaškárny jako ňákej papež. Půjdu přímo k varhanům. Nejdu se tam přece flákat, jdu pracovat.“
svincent.jpg
Začátkem 90. let byl Vincent jednou z klíčových postav pražské rockové scény (Foto: Obálka vinylu Vincentovy kapely z roku 1990 (vydal Monitor))
Když už jsme u muziky – na kostelní varhany si chtěl Vincent zahrát už před lety. Jenže o tom, kdo bude hrát, prý tehdy rozhodoval Michael Kocáb. „Šel jsem za ním a předvedl mu, jak umím hrát,“ vzpomíná Vincent zatrpkle. „Jenže on to ode mne okoukal, založil Pražský výběr a mě pak už na pódium nepustil.“
Intrikán, který se Vincenta nestyděl okrást o nápad na slavnou kapelu, vypadá takhle:
V pražském Podskalí, jehož ulicemi se Vincent po amputaci nohy pohybuje na invalidním vozíku, má podle vlastních slov svůj mikrosvět – je tu řezník, samoobsluha, lékárna, drogerie, zubař, a to mu prý k životu bohatě stačí. Po návratu z projížďky pokračuje v tvořivé práci doma: „Většinou něco vymejšlím, kreslím různý návrhy na letadla a helikoptéry. Dělal jsem třeba plány na americkej raketoplán Challenger. Taky se zabývám egyptologií, dermatovenerologií, mikroneurochirurgií, anesteziologií a oftalmologií.“
Zemětřesení, neštěstí, katastrofy
Jako známý vědec a politik čeká, kdy ho už konečně pozvou do pořadu Otázky Václava Moravce, ale z Kavčích Hor se prý zatím neozvali. Novináři a masmédia mu ve srovnání s počátkem 90. let dávají pokoj. Před lety Vincenta kontaktoval jen producent Kamenného mostu (1996). Ve filmu režiséra Tomáše Vorla pak světec ztvárnil jednu z titulních rolí. Ve scéně, kde Tomáš Hanák navštěvuje v blázinci svého umírajícího otce, projel na invalidním vozíku. Dostal prý za to pěticiferný honorář.
A jeden z obrazů, které Vincent začátkem 90. let vytvářel litím barev na plátno, byl nedávno v aukci vydražen za 4300 Kč:
„Bůh má rád televizní zprávy,“ popisuje Vincent svůj večerní program. Nejraději se dívá na zemětřesení, neštěstí a katastrofy všeho druhu, za kterými prý stojí jeho tajná satanistická lóže. Války a pohromy jsou totiž jeho božským sadomasochistickým druhem sexu.
52 Buddhů
Před usnutím pokuřuje lulku, poslouchá hudbu svého oblíbence Ozzyho Osbourna a vzpomíná na doby, kdy se věnoval globální politice. “Život plný dobrodružství a těžké, zodpovědné práce,“ napsal kdysi Tomáš Mazal v předmluvě ke knize Tak pravil Vincent. „Vincent je nevyzpytatelený svým každodenním postojem vůči okolní realitě a běhu života. Kdo vlastně stojí za mřížemi? Z jakého důvodu považujeme někoho za blázna? My, sami blázni v zajetí televizních obrazovek, tisku, automobilů, naparcelovaných pozemků, kotců chat atd. Vincent Venera mne přesvědčuje o opaku. V klecích představ života jsme my!“
Vincent Venera usíná kolem půlnoci. Ve spánku prý k němu přicházejí andělé a za okny jeho bytu tiše krouží létající talíře. Zdá se mu o krásné zpěvačce Lise Sansfield, „bohyni z Olympu“. „Ten, kdo ví, tak prostě ví,“ dodává. „Vtělených Buddhů je na Zemi víc. V Praze nás žije padesát dva.“
(Dokončení zítra. Kompletní knihu "Tak pravil Vincent" si můžete přečíst ZDE).
Podobné články
Martin Miko
Doporučujeme
Jan Fiedler
Redaktor