Mytologické stvůry
Přes drobná rozvolnění pravidel, Velikonoce pořád budou v karanténě. K nekonečnému smutku všech žen, které se tak vyhnou kořalkovým polibkům a vyšpulování zadků ve jménu tradice. Chápeme, že je to významná ztráta i pro muže, kteří se celý rok těšili na to, jak se mohou z naprosto legitimních důvodů ztřískat už v deset hodin do poledne, poměřovat si velikosti pomlázek a vůbec udrž si ducha té naší malé krásné zemičky.
Ale ono nám neuškodí jednou tuhle šaškárnu vynechat. Ony jsou totiž Velikonoce vážně podivný svátek. Samozřejmě, jsou to nejvýznamnější křesťanské svátky v roce, důležitější než Vánoce. To ostatně všichni víme, to o ukřižování a vstávání z mrtvých a podobně. Určitě už vás někdy napadlo, že od nebohého Spasitele přibitého na dva pražce je dlouhá a nejasná cesta k barevným vejcím, mlácení žen a barevným nebo čokoládovým králíčkům.
Ve zkratce, Velikonocům se stalo to, co v podstatě všem významným dnům v roce. Pomalu se prolnuly pohanské lidové obyčeje s křesťanským narativem a nakonec přihodíte špetku kapitalismu a máte dnešní svátky. Vánoce jsou typickým příkladem a Velikonoce ostatně taky.
Původní význam pomlázky je stále diskutován, může to být způsob, kterým předat ženám kus své životní síly a tím ji “omladit” z toho taky má vycházet její název. Přímější teorie zase říká, že pomlázka symbolizuje zájem muže o ženu, což… dává daleko větší smysl. Velikonoční zajíček je ale ještě zajímavější, protože vychází z germánského folklóru. Postava magického zajíce měla obcházet děti a pokud byly hodné, dala jim barevná vajíčka. Zajíc má v původním významu hodně společného s Ježíškem nebo Mikulášem.
Nejlepší na tomhle ale je, že na západě se rodiče dlouho za zajíce převlékali a navštěvovali své děti, což se pochopitelně dětem ani trochu nelíbilo. Takže pokud se chcete královsky pobavit cizím neštěstím, koukněte do naší galerie.