Narovnáme podnikatelské prostředí… vlastně ne.

Nejžhavějším tématem posledních dní je bezesporu nový systém danění čepovaného piva, který podnikatelské prostředí nejen že nenarovnal, ale dokonce ho ještě více pokřivil. Jinou taxou se totiž bude danit pivo čepované a nečepované, alkoholické a nealkoholické a v neposlední řadě pivo do džbánu a do půllitru. Aby to nebylo tak jednoduché, vliv na taxu bude mít i to, zda-li se jedná o provozovnu se zázemím či nikoli. Hodnoty DPH na pivo budou tedy hned tři, a to 21 %, 15 % a 10 %. Má se jednat o jakousi kompenzaci za dodatečné náklady pro restaurační zařízení v souvislosti se zavedením elektronické evidence tržeb. Premiér Babiš si od tohoto kroku slibuje levnější pivo, o což usiluje již delší dobu. Například v roce 2016 si s sebou do sněmovny přinesl velký transparent hlásající: „EET - LEVNĚJŠÍ PIVO“, ovšem zavedení EET paradoxně vedlo k jeho zdražení. V této vizi levného piva se však rozchází s ministryní financí Schillerovou, která levnější pivo v souvislosti s novými taxami neočekává. Spíše než narovnání podnikatelského prostředí přinesl nový systém danění čepovaného piva jen další byrokratickou zátěž na podnikatelské subjekty.

Vláda odborníků bez odborníků

Premiér Andrej Babiš chtěl přinést do české politiky odborníky, kteří vymaní Českou republiku ze spárů korupce a neprofesionality tradičních politických stran. Na naplnění tohoto slibu o vládě odborníků však shlíží nejeden člověk skepticky. Z odborníků a manažerů hnutí ANO můžeme zmínit například Petra Stuchlíka, který se pokoušel získat post primátora Prahy ve prospěch hnutí ANO. Nakopnout chtěl Prahu například obytným mostem v pražských Holešovicích, po neúspěchu ve volbách však skončil v politice stejně rychle, jako s ní začal.

mohlo by vás zajímat

Lex Babiš slaví třetí narozeniny: Jak poslanci schválili novelu zákona o střetu zájmů a zatli Andrejovi tipec. Alespoň oficiálně

V poslední době bylo hlasitým tématem pochybení exministra dopravy Vladimíra Kremlíka v souvislosti přeceněné zakázky na systém elektronických dálničních známek, který byl nakonec nucen na post ministra rezignovat. Zde ovšem zahrál důležitou roli populistický styl vedení politiky Andreje Babiše, který se postavil do role naštvaného předsedy vlády, co o ničem nevěděl, a na neúspěchu vlastního člověka si nahnal politické body. Situaci na oko vyřešil odvoláním ministra a schůzkou s iniciátorem HACKATHONU, podnikatelem Tomášem Vondráčkem, který ve spolupráci s dalšími IT specialisty naprogramoval systém elektronických dálničních známek během jediného víkendu a zadarmo.

Jak si koupit voliče?

Je známou pravdou, že zvyšování platů a důchodů hraje ve prospěch politiků, kteří si těmito kroky zlepšují reputaci. Hnutí ANO má v tomto ohledu ve svém programu hned několik bodů. Chtějí například zvyšovat platy a důchody, snižovat daně a zrušit superhrubou mzdu. Především zvýšením důchodů Andrej Babiš značně rozšířil svůj elektorát, přestože se z větší části jedná pouze o valorizaci, kterou by seniorům přidala jakákoli vláda. Andrej Babiš však tuto skutečnost ve spolupráci se svými píáristy umí překlopit ve svůj prospěch a situace využít. Proto také hnutí ANO dlouhodobě drží poměrně nekompromisně první příčku ve volebních průzkumech. Naproti tomu superhrubá mzda se zatím rušit nebude, jak bylo původně deklarováno. Do konfrontace se na toto téma dostal Andrej Babiš s místopředsedou Poslanecké sněmovny PČR, Petrem Fialou, který nabídl premiérovi v Otázkách Václava Moravce smlouvu o zrušení superhrubé mzdy a otevřel debatu na toto téma. Premiér odmítl podepsat a odvedl debatu k tématu rozkrádání státu za vlády ODS.

Hnutí ANO se nesnaží „uplácet“ pouze seniory, ale zaměřilo se svými slevami na jízdném i na studenty. Velká 75% sleva z ceny jízdenky stojí stát ročně 5,6 miliardy korun, za což by se daly postavit téměř 3 nemocnice, přičemž opozice nastalou situaci hodnotí jako „projídání budoucnosti“.

GALERIE Babišův populismus

+ DALŠÍ 2 FOTKY + DALŠÍ 3 FOTKY

Účtenkovka aneb jak stát sám sebe zařadil mezi největší provozovatele loterie

Populistických kroků, které nakonec přerostly v naprosté bizarnosti, bylo učiněno za dobu existence České republiky poměrně dost a k jejich detailnímu popsání by bylo potřeba vydat nejméně pětidílnou knižní sérii. Poslední a aktuálně možná zároveň i první bizarností, kterou jsme nemohli vynechat, je celorepublikově (ne)známá účtenkovka, tedy státní loterie Ministerstva financí České republiky. Loterie měla podněcovat občany k tomu požadovat účtenky za uskutečněný nákup, čímž by se podpořila kontrola obchodníků a zpřehlednil výběr daní. Občané jsou motivováni získáním cen, kterých je v loterii přes 20 tisíc. Hra se ovšem nesetkala s očekávaným úspěchem, účastnilo se ji totiž méně lidí, než se předpokládalo. Největším paradoxem je však fakt, že v době, kdy se stát snaží potírat hazard, se zároveň sám stane jedním z největších provozovatelů loterie.