Tunel Blanka v toku času: Předražená stavba, na kterou Praha čekala déle, než je zdrávo – G.cz
Vyhledávání

Tunel Blanka v toku času: Předražená stavba, na kterou Praha čekala déle, než je zdrávo

+ DALŠÍ 1 FOTKA + DALŠÍ 2 FOTKY

I když se původně předpokládalo, že bude stát 21 miliard, tak se jeho cena nakonec vyšplhala na neuvěřitelných 43 miliard korun. Řeč je samozřejmě o Tunelovém komplexu Blanka, který byl otevřen přesně před 5 lety a dodnes je považován za nejdražší a největší projekt v historii města Prahy.

Martin Miko
Martin Miko 19.9.2020, 08:36

Příběh tunelu Blanka

Vytvořit městský okruh v Praze byl plánem vedení hlavního města už v 70. letech, nicméně tehdejší řešení nebylo příliš rozumné a setkalo se s obrovskou kritikou. Proto v následujících letech hledalo pozdější vedení města jiné řešení. V roce 1993 byla ustanovena komise, která o rok později přišla se třemi variantami, které by usnadnily dopravu v Praze. Ty byly pojmenované podle katastru, jímž měly procházet. První variantou byla Hana, která měla procházet Holešovicemi, další byla Dana v Dejvicích, a tou třetí Blanka v Bubenči. Varianta Dana, která měla vést přes ulice Hradčanská, Evropská, Podbaba a následně podél Vltavy, byla zavrhnuta kvůli složité ochraně před velkou vodou z Vltavy. V následujících letech se proto rozhodovalo mezi Blankou a Hanou, přičemž v roce 1996 se definitivně rozhodlo pro Blanku.

V roce 1997 začalo město s projektovou přípravou Blanky a už o 6 let později bylo vydáno územní rozhodnutí. Pracovat se začalo až v roce 2007 a skončit se mělo na konci roku 2012. Tunelový komplex Blanka byl celý financován z rozpočtu hlavního města Prahy, přičemž kvůli problémům s financováním bylo jeho otevření posunuto na rok 2014. Cena se nicméně neustále zvyšovala a datum otevření se neustále posouvalo. Z původní předpokládané ceny 21 miliard korun se nakonec stalo 43 miliard.

Stavba tunelu nešla příliš hladce, a to především kvůli financování. V listopadu 2013 oznámila firma Metrostav, že kvůli dluhu ve výši 2,1 miliardy korun a neschválení navržených změn v dokumentaci se přerušuje výstavba. Kvůli tomuto sporu následoval spor, který vyvrcholil rozhodnutím soudu v lednu 2014. Soud nařídil Metrostavu obnovit práce na tunelu a městu pak přikázal zaplatit nové stavební práce. Termín otevření Blanky se nicméně i tak měnil ještě několikrát. Důvodem skluzu byla kromě tohoto sporu například i hospodářská krize v roce 2009 nebo prohlášení tehdejšího primátora Tomáše Hudečka (TOP 09) Blanky za „černou stavbu“, což zbrzdilo dostavbu a následně se to řešilo i u soudu. O dalším zpozdění Blanky jsme se dozvěděli v únoru 2015, když se ukázalo, že přívalové deště a povodně zničily kabely v tunelu. A tak se termín posunul na 20. září 2015, avšak nakonec slavnostní otevření Blanky proběhlo už o den dříve, tedy 19. září 2015. Kvůli nesplněným podmínkám stavebního povolení byl Tunelový komplex Blanka zkolaudován až v říjnu 2019.

Dodnes se jedná o největší a nejdražší projekt, který kdy vznikl na území hlavního města Prahy. Není divu, že vše trvalo tak dlouhou dobu, když se v rámci projektu objevilo mnoho a mnoho komplikací a nepříjemností. S velkou pravděpodobností je dost možné, že dnes by město Praha už neschválilo výstavbu Blanky. Jen si vzpomeňme například na kritiku ze strany ekologů, kterým se nelíbilo, že se díky němu v Praze zhorší ovzduší, a že stavba bude mít negativní vliv na chráněnou přírodní památku Stromovka.

Tato stavba má kromě ceny ještě jedno unikum - s délkou 5 502 metrů je Tunelový komplex Blanka nejdelším městským tunelem v celé Evropě.

Podobné články

Doporučujeme

Další články