I když se původně předpokládalo, že bude stát 21 miliard, tak se jeho cena nakonec vyšplhala na neuvěřitelných 43 miliard korun. Řeč je samozřejmě o Tunelovém komplexu Blanka, který byl otevřen přesně před 8 lety a dodnes je považován za nejdražší a největší projekt v historii města Prahy.
Příběh tunelu Blanka
Vytvoření městského okruhu v Praze bylo plánem vedení hlavního města už v 70. letech, nicméně tehdejší řešení nebylo příliš rozumné a setkalo se s obrovskou kritikou. Proto v následujících letech hledalo pozdější vedení města jiné řešení. V roce 1993 byla ustanovena komise, jež o rok později přišla se třemi variantami, které by usnadnily dopravu v Praze. Ty byly pojmenované podle katastru, jímž měly procházet. První variantou byla Hana, která měla procházet Holešovicemi, další byla Dana v Dejvicích, a tou třetí Blanka v Bubenči. Varianta Dana, jež měla vést přes ulice Hradčanská, Evropská, Podbaba a následně podél Vltavy, byla zavrhnuta kvůli složité ochraně před velkou vodou z Vltavy. V následujících letech se proto rozhodovalo mezi Blankou a Hanou, přičemž v roce 1996 se definitivně rozhodlo pro Blanku.
V roce 1997 začalo město s projektovou přípravou Blanky a o 6 let později bylo vydáno územní rozhodnutí. Pracovat se začalo až v roce 2007 a skončit se mělo na konci roku 2012. Tunelový komplex Blanka byl celý financován z rozpočtu hlavního města Prahy, přičemž kvůli problémům s financováním bylo jeho otevření posunuto na rok 2014. Cena se nicméně neustále zvyšovala a datum otevření se neustále posouvalo. Z původní předpokládané ceny 21 miliard korun se nakonec stalo 43 miliard.
Stavba tunelu nešla příliš hladce, a to především kvůli financování. V listopadu 2013 oznámila firma Metrostav, že se kvůli dluhu ve výši 2,1 miliardy korun a neschválení navržených změn v dokumentaci výstavba přerušuje. Kvůli tomuto sporu následoval spor, který vyvrcholil rozhodnutím soudu v lednu 2014. Soud nařídil Metrostavu obnovit práce na tunelu a městu pak přikázal zaplatit nové stavební práce. Termín otevření Blanky se nicméně i tak měnil ještě několikrát. Důvodem skluzu byla kromě tohoto sporu například i hospodářská krize v roce 2009 nebo prohlášení tehdejšího primátora Tomáše Hudečka (TOP 09). Ten Blanku označil za „černou stavbu“, což zbrzdilo dostavbu, a následně se to řešilo i u soudu. O dalším zpozdění Blanky jsme se dozvěděli v únoru 2015, když se ukázalo, že přívalové deště a povodně zničily kabely v tunelu. A tak se termín posunul na 20. září 2015, avšak nakonec slavnostní otevření Blanky proběhlo už o den dříve, tedy 19. září 2015. Kvůli nesplněným podmínkám stavebního povolení byl Tunelový komplex Blanka zkolaudován až v říjnu 2019.
Dodnes se jedná o největší a nejdražší projekt, který kdy vznikl na území hlavního města Prahy. Není divu, že vše trvalo tak dlouhou dobu, když se v rámci projektu objevilo mnoho a mnoho komplikací a nepříjemností. S velkou pravděpodobností je dost možné, že dnes by město Praha už neschválilo výstavbu Blanky. Jen si vzpomeňme například na kritiku ze strany ekologů, jimž se nelíbilo, že se kvůli ní v Praze zhorší ovzduší, a že stavba bude mít negativní vliv na chráněnou přírodní památku Stromovka.
Tato stavba má kromě ceny ještě jedno unikum – s délkou 5 502 metrů je Tunelový komplex Blanka nejdelším městským tunelem v celé Evropě.
Podobné články
Doporučujeme
Jan Fiedler
