Jak dlouho asi padali k zemi cestující z německého letadla?
Do země letadlo (jeho trosky) narazilo přibližně za osm minut. Osm minut života, osm minut, kdy vidíte přibližovat se zemi, osm minut, které máte na to, abyste se smířili se smrtí. Zkuste to: zastavte se teď, zapněte stopky a odpočítávejte a zkuste si představit, že letíte dolů. Je to neskutečně dlouhá doba.
Jaké to je v padajícím letadle?
V kabině klesne tlak a teplota se sníží na nepříjemných mínus padesát. Cestujícím hrozily omrzliny, ale žádnou paniku. Omrzlinám chvíli trvá, než se vytvoří skutečně ty hluboké a závažné. Horší je to s kyslíkem. Pokud nefungují kyslíkové masky, hrozí vám hypoxie. Úplně nejlepší je se hned při začátku poklesu tlaku pořádně nadechnout a dech zadržet. Potrvá to totiž jen necelou minutu, než se dostanete do výšky s dýchatelným množstvím kyslíku a snesitelnějším tlakem vzduchu. Je pravděpodobné, že většina lidí byla při pádu v bezvědomí, ale je také pravděpodobné, že někteří lidé věděli, že zemřou, až narazí na zem.
Mohlo se stát, že by pád přežili? Třeba spadnout do stohu sena?
To je fantasmagorická představa. Nemohli. Existuje ale skutečně pár případů, kdy pasažér přežil pád z takové výšky, ale to byla souhra extrémních náhod.
Mohu něco udělat pro to, abych přežil?
Jistě, můžete. Jsou to naprosto jednoduchá, na první pohled až banální pravidla. Ale podle svědectví účastníků leteckých neštěstí zvýšíte jejich dodržením své šance na přežití. Tahle pravidla neplatí jen v případě méně závažných katastrof, které jsou dnes asi třikrát častější než ty skutečně beznadějné. Beznadějné jsou ty, kdy letadlo padá z výšky deseti kilometrů, má v sobě ‚díru' a nedá se ovládat.
Profesor matematického modelování z Greenwichské univerzity v Londýně, Ed Galea, shromáždil výpovědi více než tisícovky přeživších pasažérů ze 105 leteckých nehod. Na základě jejich analýzy pak nastínil nejdůležitějších dvanáct kroků, díky nimž tito lidé přežili. A které tedy mohou pomoci i budoucím potenciálním obětem.
1. Nezouvejte se
Nebo aspoň mějte boty na noze do doby, než stroj dosáhne cestovní výšky, a pak hned poté, co započne sestup. Pokud byste se totiž museli z letadla při havárii dostat co nejrychleji ven, mohly by vám v tom zabránit předměty či jejich úlomky napadané do uličky.
2. Čím blíže je exit, tím dále je exitus
Rezervujte si sedadla co nejblíže nouzovým východům (má to i další výhody). Přeživší pasažéři seděli v průměru ve vzdálenosti do sedmi sedadel od použitelného východu. Pokud si sednete ne dále než pět sedadel od něj, vaše šance na přežití ještě vzrostou.
3. Seďte v uličce
Je jedno, zda sedíte v letadle vpředu či vzadu, to podle Galeaovy analýzy nemá na šanci přežít žádný vliv, ale o něco lépe jsou na tom lidé sedící v uličce – což je logické, protože se do ní při evakuaci dostanete z celé dvoj-/trojsedačky jako první.
4. Držte se pohromadě
V případě havárie se členové rodiny, kteří neseděli pohromadě, instinktivně snaží dostat nejdřív k sobě a pak teprve opustit letadlo, čímž ale způsobují chaos. Zarezervujte si tedy místa pohromadě, v případě low-costů, které rezervace nemají, požádejte palubní personál, aby vás usadil pospolu. Taky si dopředu určete, kdo by se – kdyby něco – měl postarat o děti, neboť i to by pak mohlo vést ke zbytečným zmatkům.
5. Natrénujte si rozepnutí bezpečnostních pásů
Opět to zní možná jako banalita, ale existuje znepokojující procento pasažérů, kteří mají s rozepínáním bezpečnostních pásů problém. Zejména proto, že instinktivně hledají, kde by mohli zmáčknout tlačítko, jako je tomu u pásů v autě. Stačí dvakrát třikrát vyzkoušet, zda vám rozepínání bez problémů funguje, a pak už mít pás zapnutý pro jistotu po celou dobu letu.
6. Použijte řady sedadel coby svoje souřadnice
Spočítejte si, kolik sedadel od vás je nouzový východ před vámi i za vámi – pro případ, že by se jeden z nich zablokoval nebo ho ucpali pasažéři. Ve tmě nebo v hustém kouři ho tak najdete i po hmatu. Při leteckých nehodách se častokrát stává, že se lidé nedostanou z havarovaného stroje včas, protože sice kolem nouzového východu prošli, ale neviděli jej. Při vzletu i klesání je proto dobré se nadzdvihnout v sedadle a rozhlédnout se po celé kabině.
7. Natrénujte si pohotovostní polohu
Je úplně zbytečné sedět blízko nouzového východu, pokud nebudete fyzicky schopní se jím dostat ven. Pohotovostní pozice je koncipována tak, aby se minimalizovala síla nárazů, které by vás mohly uvrhnout do bezvědomí nebo způsobit zlomeniny.
Amanda Ripley, autorka knihy The Unthinkable: Who Survives When Disaster Strikes - And Why, věnovala mnoho let studiu fungování lidského mozku v krajních, nebezpečných situacích, jakými jsou právě letecké havárie. Nastiňuje v ní, jak přemýšlejí ti, co přežijí.
8. Ujměte se vedení
V nebezpečných situacích máme tendenci se chovat pasivně a poslušně. Panika, jak ji známe z filmů, je ve skutečnosti vzácným jevem – daleko častější je ticho a krotkost. V sedmdesátých letech se při několika leteckých nehodách stalo, že většina pasažérů přežila náraz stroje do země, ale nakonec byli nalezeni mrtví ve svých sedadlech, se zapnutými pásy. Psychologové zjistili, že tato ‚reakce‘ je běžná v každé situaci, kdy je člověk před nehodou pasivní. V letadle příkazy posloucháte, ne dáváte. Lidé ovšem zůstávají v této pasivní roli i po nehodě. Čekají, až jim někdo řekne, že mají jít, a když se tak nestane, nedostanou se z letadla včas. Uhoří, udusí se, nebo utopí.
9. Soustřeďte se na bezpečnostní pokyny
Odborníci na bezpečnost potvrzují, že čím více informací mají pasažéři před nehodou, tím efektivněji se při ní budou chovat. Lidé, kteří si prohlédli a přečetli karty s bezpečnostními pokyny, měli daleko větší šanci na přežití. Důvod je ten, že v neznámém prostředí máme tendenci ‚vypnout‘ mozek. Čím lépe jsme ale obeznámeni s okolím – například i tím, že jsme si spočítali řady sedadel mezi sebou a nouzovými východy –, tím méně chyb pak uděláme.
10. Převezměte odpovědnost
Při haváriích mají lidé tendenci se sdružovat a vzájemně si pomáhat. Lidé sedící v řadách u nouzových východů mohou zachránit stovky lidských životů, pokud ovšem budou jednat pohotově a rychle. Stále a opakovaně dochází k tomu, že pasažéři odmítají odhodit uvolněné kryty nouzového východu z letadla – jde to přímo proti jejich základním instinktům. Pokud se ale na tuto eventualitu myšlenkově připravíte, lze tyto instinkty potlačit.
11. Opakujte si jako ve škole
Je důležité předem vědět, jak je třeba v určitých mezních situacích reagovat. Například (jak pokaždé opakují letušky před vzletem) když jsou spuštěny kyslíkové masky, nasaďte masku nejdřív sobě, pak teprv svému dítěti. Při rapidně rychlém poklesu tlaku, což není nic neobvyklého, máte ale jen 10 sekund než ztratíte vědomí, tedy je třeba jednat rychle, nezmatkovat a nelovit tuhle zásadní informaci odněkud z paměti.
12. Záleží na vašem chování
Mezi lety 1983 a 2000 přežilo 56 % pasažérů, kteří se stali účastníky vážné letecké nehody. Jejich přežití bylo jistě do určité míry dílem náhody a štěstí, ale mnozí z nich znali většinu z výše uvedených pravidel a hlavně podle nich také jednali. Aktivní a angažované chování podpořené sebejistotou, že dopředu víte, co máte v dané situaci dělat, je v případě leteckých havárií opravdu životně důležité.
13. Cestujte první třídou
Tam totiž bývají dnes sedadla vybavena nejen pásy, ale také airbagy, což v případě nárazu zvyšuje vaše šance na přežití stejně jako při nehodě v autě.
A jestli chcete vidět, jak taková nehoda Airbusu A320 vypadá, koukněte na tohle video.
A nakonec pro odlehčení si přečtěte TENTO ČLÁNEK o zázračně přeživších černých pasažérech.