Stephen William Hawking (1942 - 2018) byl britský teoretický fyzik, jeden z nejznámějších vědců 20. století. Věnoval se zejména kosmologii a výzkumu černých děr, bestsellerem se stala jeho populárně naučná kniha Stručná historie času. 

Život s vědou 

Narodil se v anglickém Oxfordu a již na střední škole vynikal svými znalostmi. Ještě před složením maturitní zkoušky požádal o přijetí na Oxfordskou univerzitu a byl přijat. Zapsal se na studium fyziky a patřil k nejlepším studentům. Posléze přidal ještě studium kosmologie na univerzitě v Cambridgi.

Po dokončení studií vyučoval matematiku a od roku 1979 se stal profesorem matematiky v Cambridge, což je stejná pozice, jakou v minulosti tamtéž zastával i Isaac Newton. Pracoval na základních zákonech fungování vesmíru a dokázal, že podle Einsteinovy obecné teorie relativity začíná čas a prostor ve velkém třesku a končí v černých dírách. Rovněž dokázal, že černé díry nejsou "tak úplně černé", neboť emitují záření, aby se postupně zmenšovaly a nakonec zanikly.

Život s nemocí i slávou

Stephen Hawking se stal světovou celebritou díky svým knihám určeným pro laiky a širokou veřejnost. Stejně tak kvůli své vrozené nemoci, jež jej upoutala na vozík a připravila o hlas. 

Stephen Hawking trpěl amyotrofickou laterální sklerózou (ALS), která napadá nervový systém a způsobuje ochrnutí celého těla. Od roku 1968 se tak pohyboval pouze na vozíku. Když později přišel o hlas, komunikoval s veřejností pouze díky speciálně navrženému počítači. 

Přestože mu lékaři diagnostikovali chorobu v jeho 21 letech a předvídali mu maximálně tři roky života, přežil Hawking jejich předpovědi o dalších 52 let! Byl však plně odkázán na pomoc ostatních. Přesto o sobě Hawking hovořil jako o šťastlivci, protože namísto času stráveném přednášením a opravami studentských prací se mohl ve svých myšlenkách plně soustředit na přemýšlení o nových teoriích.

Mnoho lidí si pamatuji Hawkinga jako autora populárně naučných knih, zejména jeho Stručné historie času, Vesmíru v kostce či Ilustrované teorii všeho. V těchto knihách podával vědecké teorie a objevy srozumitelným jazykem a většinou bez složitých rovnic. 

Za své dílo by mnohokrát oceněn. Vyznamenala jej Královská astronomická společnost, Papežská akademie věd či Národní akademie věd USA. 

Odraz v kultuře

Protože měl Hawking rád ironii a sarkasmus, nevyhýbal se televizním a filmových výstupům, v nichž zobrazoval sám sebe. Zahrál si tak například hologram v jedné z epizod Star Trek: Nová generace. Objevil se také v seriálu Simpsonovi a opakovaně si zahrál v seriálu Teorie velkého třesku.

Jeho počítačem syntetizovaný hlas je součástí dvou skladem rockové skupiny Pink Floyd.

V roce 2014 o něm vznikl životopisný snímek Teorie všeho. Herec Eddie Redmayne, který ve filmu ztvárnil Hawkinga, získal za svůj výkon Oscara.