Severoatlantická aliance neboli North Atlantic Treaty Organization (NATO) byla založena 4. dubna 1949.

Severoatlantická smlouva byla podepsána v době, kdy sílily obavy ze Sovětského svazu. Za příklad mohou posloužit události z Československa z února 1948, které naši zemi uvrhly na čtyři dekády pod rudou diktaturu.

Předchůdcem NATO byl Bruselský pakt, který 17. března 1948 podepsaly Belgie, Nizozemsko, Lucembursko, Francie a Spojené Království. Důvodem byla obrana proti Sovětskému svazu, jenomže k té bylo zapotřebí i účasti Spojených států, proto se začalo uvažovat o nové vojenské alianci.

Severoatlantickou smlouvu podepsalo pět států Bruselského paktu, Spojené státy, Kanada, Portugalsko, Itálie, Norsko, Dánsko a Island. K podpisu došlo ve Washingtonu D. C., proto bývá o nazývána také jako Washingtonská smlouva.

Smluvní strany se dohodly, že ozbrojený útok proti jedné z nich, bude považován za útok proti všem.

K prvnímu rozšíření NATO došlo v roce 1952, kdy se novými členy Aliance staly Řecko a Turecko. V roce 1955 přistoupila do NATO Spolková republika Německo.

V roce 1966 z vojenských struktur NATO odešla Francie, která nechtěla být vojensky závislá na Spojených státech. V té době se přesunulo sídlo NATO z Paříže do Bruselu. Francie se do Vojenského výboru NATO vrátila opět v roce 1995.

Ke třetímu rozšíření NATO došlo v roce 1982, do Aliance se přidalo Španělsko.

První vojenské zapojení Aliance proběhlo v letech 1992 až 1995 ve válce v Bosně a Hercegovině.

V roce 1999 vstoupilo do NATO Česko a spolu s ním Polsko a Maďarsko. Jednalo se o první země bývalého Východního bloku v NATO.

K pátému rozšíření NATO došlo v roce 2004. Aliance se rozrostla o Bulharsko, Estonsko, Litva, Lotyšsko, Rumunsko, Slovensko a Slovinsko.

V roce 2009 se členy Aliance staly Albánie a Chorvatsko.

V roce 2019 má Severoatlantická aliance 29 členů. Členství NATO je otevřené „kterémukoli dalšímu evropskému státu, který podporuje zásady této Úmluvy a přispívá k bezpečnosti oblasti Severního Atlantiku“.