Zdeněk Svěrák
Zdeněk Svěrák (nar. 1936) je český scenárista, dramatik, spisovatel a herec. Spolu s Ladislavem Smoljakem je spoluautorem většiny her Divadla Járy Cimrmana. Spolu s Jaroslavem Uhlířem složil desítky písňových textů. Jeho syn Jan Svěrák je režisérem mj. oscarového snímku Kolja. Zdeněk Svěrák je držitelem mnoha ocenění za své dílo.
Život a dílo
Zdeněk Svěrák se narodil 28. března 1936 v Praze do rodiny zámečníka a elektrikáře a matky v domácnosti. Na základní škole Zdeněk Svěrák seděl v první lavici s Bořivojem Pencem, svým pozdějším kolegou z divadla DJC. Po základní škole pokračoval Svěrák na gymnáziu. Na stejnou školu o ročník níž v tu dobu chodil i pozdější slavný režisér Jiří Menzel. Na gymnáziu začal Svěrák psát první humorné povídky, kterými bavil spolužáky.
Svěrákův otec si přál mít ze syna elektroinženýra, Zdeněk se proto přihlásil na ČVUT. Avšak přál si být spisovatelem. Proto začal roku 1954 studovat na Vysoké škole pedagogické obor český jazyk a literatura. Se svým spolustudentem Miloněm Čepelkou vydával školní časopis, do kterého přispíval i Ladislav Smoljak, jeho starší spolužák, student matematiky a fyziky. Ten pro změnu režíroval studentský ochotnický dramatický soubor, v němž Svěrák i Čepelka hráli. Na vysoké škole rovněž Zdeněk Svěrák poznal svou budoucí manželku Boženu Němečkovou, s níž se rok po ukončení studií oženil.
Svěrák nejdříve učil na základní škole v Měcholupech, založil též ochotnický spolek a psal texty k písním. Učitelství jej ale nenaplňovalo, chtěl se více věnovat vlastní tvorbě než opravování diktátů. Proto se zúčastnil konkurzu do Československého rozhlasu, kam nastoupil v roce 1962. Zároveň v té době vstoupil do KSČ a narodila se mu dcera Hanka. O čtyři později se mu narodil syn Jan Svěrák.
V roce 1965 začal spolu s kolegy Jiřím Šebánkem a Karlem Velebným v rozhlase připravovat přímé přenosy z imaginární nealkoholické vinárny U Pavouka. V roce 1966 se v tomto pořadu poprvé objevila postava Járy Cimrmana a nedlouho poté bylo rozhodnuto o založení Divadla Járy Cimrmana. Svěrák napsal pro toto divadlo jednoaktovou hru Akt. Premiéra se konala v Malostranské besedě na podzim 1967. V roce 1968 napadly Československo armády pěti států. Na protest proti invazi vystoupil Zdeněk Svěrák roku 1969 z komunistické strany a rovněž opustil své místo v Československém rozhlase.
Začátkem 70. let se Svěrák se Smoljakem pustili do psaní filmových scénářů. První byl Jáchyme, hoď ho do stroje! Následovaly další scénáře k oblíbeným českým komediím Marečku, podejte mi pero! či Na samotě u lesa. Svěrák již tehdy pracoval jako scénárista ve Filmových studiích Barrandov. V mnoha filmech se objevil rovněž jako herec. V roce 1985 napsal Svěrák scénář k filmu Vesničko má středisková, který byl nominován na Oscara.
Po Sametové revoluci napsal Svěrák spolu se svým synem Janem scénář k filmu Obecná škola. Nadále psal a hrál hry pro Divadlo Járy Cimrmana. Od roku 1994 začal Svěrák spolupracovat s Centrem Paraple, která pomáhá lidem s ochrnutím následkem poškození míchy. V roce 1996 měl premiéru film Kolja. Svěrák k němu napsal scénář a zahrál si jednu z hlavních rolí, režíroval jeho syn. Snímek získal šest Českých lvů a v USA Zlatý glóbus a Oscara.
Divadlo Járy Cimrmana (na Youtube)
- Akt (1967)
- Hospoda Na mýtince (1969)
- Vražda v salonním coupé (1970)
- Němý Bobeš (1971)
- Cimrman v říši hudby (1973)
- Dlouhý, Široký a Krátkozraký (1974)
- Posel z Liptákova (1977)
- Lijavec (1982)
- Dobytí severního pólu (1985)
- Blaník (1990)
- Záskok (1994)
- Švestka (1997)
- Afrika (2002)
- České nebe (2008)
Vybrané scénáře (na ČSFD)
- Jáchyme, hoď ho do stroje! (1974)
- Na samotě u lesa (1975)
- Marečku, podejte mi pero! (1976)
- Ať žijí duchové! (1977)
- Kulový blesk (1978)
- Trhák (1980)
- Vrchní, prchni! (1980)
- Jára Cimrman ležící, spící (1983)
- Tři veteráni (1983)
- Rozpuštěný a vypuštěný (1984)
- Co je vám, doktore? (1984)
- Vesničko má středisková (1985)
- Nejistá sezóna (1987)
- Obecná škola (1991)
- Kolja (1996)
- Lotrando a Zubejda (1997)
- Tmavomodrý svět (2001)
- Vratné lahve (2006)