Rusko-ukrajinský spor

Situace na rusko-ukrajinských hranicích se v posledních týdnech značně vyostřovala, což zaznamenal celý svět, který vesměs kroky Kremlu odsoudil. Situaci důrazně odmítá i drtivá většina českých politiků, v čele s vládou a premiérem. Ruský velvyslanec v Česku Alexandr Zmejevskij se ve středu dopoledne pokusí o vysvětlení aktuální situace u náměstka ministra zahraničí.

Pouze prezident Miloš Zeman byl s komentováním situace zdrženlivější. „Prezident republiky Miloš Zeman konstatuje, že vstup ruských vojsk na území separatistické Doněcké a Luhanské lidové republiky zvyšuje riziko vojenského konfliktu a snižuje naději na diplomatické řešení,“ zaznělo od českého prezidenta prostřednictvím mluvčího Jiřího Ovčáčka. V jedné větě tedy popsal zřejmé, postoj ovšem nezaujal žádný.

Prezident Zeman nedávno navíc označil za „blamáž“ zprávy tajných služeb o tom, že Rusko uskuteční útok na Ukrajinu. „Pokud jde o americké tajné služby, je to jejich třetí blamáž. První byla v Iráku, kde se nenašly zbraně hromadného ničení. Druhá byla v Afghánistánu, když tvrdili, že Tálibán nikdy nedobude Kábul. No, a třetí je teď,“ uvedl Zeman.

mohlo by vás zajímat

Putinův projev otřásl burzami, hlavní náraz ale teprve přijde. I tak ropa letí vzhůru k úrovni 100 dolarů za barel a rubl je vůči koruně právě teď nejslabší v historii

Sankce

Naopak prezidentka Čaputová ze sousedního Slovensko odsoudila pohyb ruské armády na ukrajinském území a ocenila diplomatický přístup Ukrajiny, která si dle ní přeje mír stejně jako Slovensko a celá Severoatlantická aliance. „Ukrajinská strana zná ruské záměry a snahy vyprovokovat Ukrajinu. Jsme si vědomi všech rizik a provokacím se nepoddáme, zůstáváme věrni politickému a diplomatickému řešení rusko-ukrajinského ozbrojeného konfliktu,“ prohlásilo ukrajinské ministerstvo zahraničí.

První sankce směrem k Rusku vyhlásily Spojené státy a Velká Británie, dále je připravuje rovněž Evropská unie. Dle návrhu je pravděpodobné přijetí sankcí vůči ruským představitelům i ruským bankám, které vojenské operace v separatistických republikách financují, dále také omezení ruského přístupu na finanční a kapitálové trhy EU. Česko žádá co nejtvrdší možné postihy. „Jsme připraveni prosazovat co nejtvrdší a nejradikálnější podobu, aby bylo jasné, že Rusko si tohle nemůže dovolit,“ řekl náměstek ministra zahraničí Martin Dvořák.

mohlo by vás zajímat

Kolektivní bezpečnost ve stylu Varšavské smlouvy aneb Jak si na sebe před 65 lety Československo s vidinou vzájemné spolupráce ušilo bič

Maďarsko brání hranice

Velice specificky se zachovalo například Maďarsko, které v reakci na vývoj situace na Ukrajině rozmístí u maďarsko-ukrajinských hranic vojáky. O tomto kroku informovalo maďarské ministerstvo obrany. Premiér Orbán avizoval, že Maďarsko je součástí společného unijního postoje. Musí být ovšem připraveno bránit hranice, případně být připraveno na humanitární mise. Premiér Orbán je mimo jiné znám dlouhodobými vřelými vztahy s ruským prezidentem Vladimirem Putinem, jenž mu vyjádřil podporu v dubnových parlamentních volbách.