RECENZE: Noční můry z temnot mají ambici nastartovat hororovou ságu pro teenagery. Nad průměr je ale povyšuje jen del Torův rukopis

Vyprávění strašidelných historek budou lidé vždy milovat. Z toho těží knižní série Alvina Schwartze Scary Stories to Tell in the Dark a nyní i její filmová adaptace z produkční dílny Guillerma del Tora, kterou v českých kinech můžete vidět pod názvem Noční můry z temnot. Co se tváří jako průměrný lekací horor je ale spíš (zamýšleným) startem nové temné fantasy série pro dospívající.

Chybí jen víla Zubnička

Strašidelné příběhy od táboráku, urban legends, co měly za úkol vás v dětství postrašit. Děsivé mýty všedního dne vyprávěné pod dekou a s baterkou rozsvícenou těsně pod nosem. Každý máme svou oblíbenou a ať už jim věříme nebo ne, když je vhodná atmosféra, každý si nějakou takovou story rád poslechneme. Na této premise stojí knižní bestseller mezi dětskými knihami spisovatele Alvina Schwartze Scary Stories to Tell in the Dark. Třídílná sada knih ne nepodobných naší Černé sanitce začala vycházet v 80. letech. Většina příběhů uvnitř je děsivá, leč určena právě dorůstajícím čtenářům.

Stejně tak je i současná filmová adaptace díla, nebo spíš snímek knihou inspirovaný, s českým názvem Noční můry z temnot určena především mládeži, která momentálně nemá žádnou kvalitní filmovou ságu, ke které by mohla přilnout.

Pro děcka, co mají ráda fantasy, se v poslední době objevili jen příšerné, ale opravdu příšerné Smrtelné stroje, které dokázaly nastartovat jedině konec kariéry Petera Jacksona. O něco lepší komiksové sci-fi adaptace Alita Bojový anděl trpěla právě až přílišnou snahou otevřít několikadílnou sadu filmů. Noční můry z temnot trpí jistou schizofrenií v tom, že chtějí fungovat jako uzavřený samostaný film a zároveň coby potenciální první část série několika snímků. Výsledkem je, že sledujeme příběhy v příběhu a je toho zkrátka moc.

Ono je to ale způsobeno i tím, že ve filmu je znatelný jak rukopis režiséra Øvredala, tak ten producenta Gillerma del Tora, který - pokud už jste měli tu čest (a divili bychom se, kdyby ne), tak to víte - je výrazný a osobitý. Máme tu dvě linky: zaprvé tu o partě teenagerů, která najde prokletou knihu. V ní se objevují krví psané historky, co se mění vzápětí ve skutečnost, puberťáci tedy musí zjistit, proč se to děje a především jak to zastavit. A zadruhé tu o strašidelných historkách samotných. První linka je víc Øvredal, druhá víc del Toro a asi nepřekvapí, že právě ta je zajímavější, poutavější, estetičtější, divácky lákavější a vlastně by vůbec nevadilo, kdyby byl celý film jen mozaikou bizarních, temně fantaskních příběhů.

Režisérův narativ je tu hodně navíc. Ve finále spíš překáží a pozorovatele, který už se ponořil do jednotlivých "povídek", v závěru vyloženě obtěžuje. Noční můry z temnot by byly vynikající jako seriál, coby celovečerák ale neobstojí, a tak pravděpodobně nebudou dostatečně úspěšné. Tím pádem nerozjedou sérii a selhávají ve všem, co si tvůrci vytyčili. Škoda. Hororem říznuté fantasy vyprávění na pokračování současným dětem chybí jako sůl.

A tady si přečtěte recenzi brutální folklórní pohádky Ariho Astera - Slunovrat.


Komentáře

Doporučeno pro vás