fb pixel
Vyhledávání

První bojovník proti nacismu aneb Jak židovský student medicíny zastřelil švýcarského nacistického vůdce Wilhelma Gustloffa

Zdroj: לא ידוע (Transfered byמתניה/Original uploaded by עפולה) - תמונה זו נסרקה מחוברת "הגלגל" שיצאה לאור עד 1948., Public Domain, https://commons.wikimedia.org/w/index.php?curid=12386935

4. února roku 1936 byl spáchán atentát na švýcarského nacistického vůdce Wilhelma Gustloffa, jenž byl rovněž zakladatelem švýcarské pobočky německé nacistické strany. O smrt vysoce postaveného švýcarského nacisty se postaral šestadvacetiletý student medicíny David Frankfurter se slovy „vystřelil jsem, protože jsem Žid“. Ačkoli většina země nebyla smrtí Gustloffa vůbec znechucena, Švýcaři ve snaze zachovat si neutralitu provinilého Frankfurtera za vraždu soudili a usvědčili.

Jan Fiedler
Jan Fiedler 24.4.2022, 09:10

Wilhelm Gustloff

Wilhelm Gustloff se narodil 30. ledna roku 1895 do rodiny obchodníka Hermanna Gustloffa, který pracoval pro švýcarskou vládu jako meteorolog. Po dokončení střední školy se stal bankovním úředníkem a vzhledem k chronickému onemocnění plic a průdušek nebyl odvedencem v rámci první světové války.

V roce 1917 se kvůli léčbě své plicní choroby odstěhoval do Davosu, kde později založil švýcarskou odnož NSDAP a kde také zemřel. Jeho cesta vedla skrze nacionalistickou a antisemitskou organizaci Deutschvölkischer Schutz und Trutzbund.

Pro švýcarskou odnož německé NSDAP sehrál Wilhelm Gustloff naprosto zásadní roli. On sám do NSDAP vstoupil v roce 1927 a následně pomáhal při distribuci antisemitské propagandistické knihy Protokoly sionských mudrců.

Antisemitské názory mu byly blízké, stejně jako celá nacistická ideologie. Gustloff byl rovněž zakladatelem švýcarské NSDAP/AO, což byla jakási švýcarská pobočka nacistické strany pro německé občany žijící mimo Německo. Gustloff se při příležitosti jejího založení stal roku 1932 jejím vůdcem a také prominentním (a mezi svými „váženým“) nacistou. Do roku 1936 získala švýcarská NSDAP/AO přes pět tisíc členů. V zemi se starala například o distribuci nacistických tiskovin.

David Frankfurter

David Frankfurter se narodil 9. července roku 1909 v Daruvaru, tehdejší rakousko-uherské části Jugoslávie (dnešním Chorvatsku). Jeho otcem byl vesnický rabín Mavro, matkou byla Rebekka rozená Figelová. David Frankfurter vyrůstal s periostitidou, bolestivým onemocněním kosterní pojivové tkáně, přičemž ve věku mezi 6 až 23 lety podstoupil sedm operací.

I přes nesnadné mládí v roce 1929 úspěšně dokončil střední školu a byl přijat ke studiu medicíny na univerzitě v Lipsku v Německu, načež se roku 1931 přesunul na univerzitu ve Frankfurtu. Již v té době se Frankfurter zajímal o vzestup nacistů v Německu a částečně zanedbával své studium, aby organizoval židovské studentské protesty. Po nástupu Adolfa Hitlera k moci v roce 1933 odešel do Švýcarska a usadil se v Bernu.

Tam se Frankfurter poprvé dozvěděl o Wilhelmu Gustloffovi, který zde založil aktivní pobočku strany, jež k nacistické ideologii přitahovala jak Němce žijící ve Švýcarsku, tak německy mluvící Švýcary. Byl to právě Gustloff, kdo zařídil vydání klasického antisemitského traktátu „Protokoly sionských mudrců“, jak již bylo zmíněno.

Atentát

David Frankfurter se rozhodl Gustloffa odstranit a metodicky se pustil do plánování atentátu. Koupil si revolver a odcestoval do Davosu, kde Gustloff žil a kde se Frankfurter snadno dostal k jeho adrese. 4. února roku 1936 se Frankfurter přiblížil k domu, kde jej přivítala Gustloffova manželka. Když jí řekl, že jde navštívit jejího manžela, uvedla jej do manželovy pracovny. V té Frankfurter zdvořile počkal, až Gustloff dokončí telefonický rozhovor, během kterého slyšel Frankfurter Němce hovořit o „židovských prasatech“.

Po skončení telefonátu se Frankfurter představil a Wilhelma Gustloffa zastřelil. Trefil se celkem pětkrát, konkrétně do hlavy, krku a hrudníku. Nacistického prominenta zastřelil student medicíny se slovy „vystřelil jsem, protože jsem Žid“. David Frankfurter posléze odešel a ze sousedního domu zavolal policii, které sdělil, co udělal, a sám sebe udal. Zprávy o atentátu se brzy dostaly do mezinárodních mediálních plátků a zejména v Německu byly přijaty s pobouřením, načež začaly zaznívat výzvy k pomstě Gustloffovy smrti na místních Židech.

Frankfurterův soud se konal o několik měsíců později v Churu, kde byl usvědčen a odsouzen k osmnácti letům vězení s následným vyhoštěním ze Švýcarska. Dalším (mimosoudním) trestem byla skutečnost, že později němečtí vojáci zatkli Frankfurterova otce, se kterým zacházeli velice krutě a kterého posléze poslali do koncentračního tábora Jasenovac, kde byl zavražděn chorvatskými ustašovci. V Německu byl mezitím Gustloff uznán jako mučedník, byl mu uspořádán státní pohřeb, kterého se zúčastnil i Adolf Hitler a Joseph Goebbels, a na jeho počest po něm byla pojmenována tehdy největší německá osobní loď Wilhelm Gustloff.

Na konci války požádal David Frankfurter o milost, kterou obdržel poté, co si odpykal polovinu trestu. Poté, co byl vyhnán ze Švýcarska se usadil v Tel Avivu, kde se oženil se sociální pracovnicí a začal pracovat v židovské agentuře, která pomáhala invalidním válečným veteránům. Své vzpomínky sepsal do dvou pamětí, jež vydal, přičemž jednu z nich pojmenoval „První bojovník proti nacismu“. David Frankfurter zemřel ve věku 72 let dne 19. července 1982 v Ramat Gan.

Zdroje: Haaretz, Wikipedia

Podobné články

Doporučujeme

Další články