První a poslední předseda OF: Václav Klaus vydržel v pozici půl roku, pak založil ODS – G.cz
Vyhledávání

První a poslední předseda OF: Václav Klaus vydržel v pozici půl roku, pak založil ODS

+ DALŠÍ 2 FOTKY + DALŠÍ 3 FOTKY

Václav Klaus patřil od sametové revoluce k nejzásadnějším politickým postavám v naší novodobé historii. Do politiky vstoupil už v listopadu 1989 jako člen Občanského fóra (OF), kam se dostal na doporučení ekonomky Rity Klímové. Klaus byl později na sněmu v pražské Hostivaři zvolen prvním a zároveň posledním předsedou OF. Od jeho zvolení dnes uplynulo přesně 30 let.

Martin Miko
Martin Miko 14.10.2020, 14:00

Václav Klaus - první a poslední předseda

Václav Klaus patří k politikům, který byl od sametové revoluce v podstatě u všeho zásadního, co se v naší zemi odehrálo. Namátkou můžeme jmenovat Občanské fórum, kupónovou privatizaci nebo vznik ODS, kterou založil ve své kuchyni. Jeho cesta má však kořeny mnohem dál. Klaus měl to štěstí, že po vystudování ekonomiky zahraničního obchodu na VŠE v Praze uspěl při konkurzu a dostal se do Ekonomického ústavu Československé akademie věd (ČSAV), která ho v 60. letech hned dvakrát vyslala studovat na Západ. V roce 1966 se podíval do italské Neapole, kde studoval na Universita degli Studi Federico II. a o tři roky později zas na Cornellovu univerzitu v New Yorku. Klaus byl pilný student, což dokazuje i jeho titul kandidát ekonomických věd, který získal v roce 1968.

Nicméně po pražském jaru se situace tak trochu změnila. Z politických důvodů musel opustit kariéru vědce a nastoupit do Státní československé banky, kde pracoval v podstatě až do roku 1987 na všemožných pozicích. To ho samozřejmě nezastavilo ve vedlejších činnostech, které se týkaly ekonomiky a jejího studia. Od začátku 80. let například pořádal ekonomické semináře, čehož si všimla i StB, která považovala tyto akce za velmi pravicové. Proto se Státní bezpečnost rozhodla založit svazek s krycím jménem Kluk, kde mapovala jeho aktivity. Pořádání seminářů mu nakonec bylo v roce 1986 zakázáno, nicméně pak přišel zlom v podobě návratu na akademickou půdu v rámci práce pro legendární Prognostický ústav ČSAV, kde získal pozici analytika. Zde se setkal s mnoha budoucími výraznými osobnostmi našich dějin, a to včetně Miloše Zemana, Miroslava Singera, Miloslava Ransdorfa nebo Jiřího Dolejše. Prognostický ústav Klausovi opět otevřel možnost cestovat do zahraničí a vzdělávat se v nekomunistických zemích.

A pak přišel 17. listopad 1989. Klaus tak v té době disponoval znalostmi, které by mu mohl kdekdo závidět. I proto ho česká ekonomka a disidentka Rita Klímová doporučila do centra vznikajícího Občanského fóra, kde v té době působili jen samí disidenti a umělci. OF nicméně nebylo jednotné politické hnutí s danými principy a myšlenkami, ale zahrnovalo široké spektrum názorů a výrazných osobností, které měly jediný cíl, a tím byl přechod na stranu demokracie. Za Občanské fórum tak kandidovaly kromě nestraníků i další politické subjekty. Těch bylo celkem 14 a patřily tam například i strany krajní levice nebo reformního komunismu. Proto bylo Občanské fórum dlouhodobě neudržitelný koncept a bylo jen otázkou času, kdy dojde ke sporu.

Zajímavé je, že OF nemělo na začátku ani svého předsedu, protože fungovalo na základě odporu ke stranictví. O všem rozhodoval takzvaný kolektivní orgán Koordinačního centra OF neboli KC. Lídrem hnutí byl samozřejmě označován Václav Havel, jenže kvůli přípravám na jeho zvolení prezidentem Československa musel tyto otěže převzít Petr Pithart. Následně se do čela fóra postavili členové KC – Kučera, Sedláček a Fišera, jenže politická situace a nálady se neustále proměňovaly, takže se v rámci sněmu rozhodlo o tom, že bude stanoven přímý předseda OF.

V rámci sněmu, který se konal 13. října 1990 na pražské Hostivaři se nakonec sešli i všichni zájemci o post předsedy OF. Prvním z nich byl Martin Palouš, který při předchozí volbě získal nejvíce hlasů. Toho nejvíce podporovali příznivci Václava Havla v rámci OF. Dalším kandidátem byl Pavel Rychetský, který se kandidatury na poslední chvíli vzdal. Jediným protikandidátem Palouše tak zůstal Václav Klaus, který měl tehdy své podporovatele mezi příznivci demokratické pravice. Klaus už byl tehdy známou politickou osobností, protože působil jako federální ministr financí, takže není divu, že se nakonec stal i předsedou OF. Získal dokonce dvakrát víc hlasů než Palouš. Jeho předsednictví šak netrvalo příliš dlouho, protože jeho plánovaná transformace OF z občanského hnutí na politickou stranu nevyšla kvůli rozporům. A tak se OF 23. února 1991 rozpadlo.

Tím pádem přišel Václav Klaus o post předsedy Občanského fóra, ale nic nebylo ztraceno, protože část členů OF přešla do vznikající ODS, kterou podle legendy založil Klaus doma ve své kuchyni. Z ODS se postupně stala jedna z největších politických hnutí. Na Klausův úspěch se před nedávnem pokusil navázat i jeho syn Václav Klaus mladší se svým hnutím Trikolóra, jenže ve volbách neuspěl.

Podobné články

Doporučujeme

Další články