Prezidentské volby v USA: Všechno, co jste chtěli vědět, ale báli jste se zeptat – G.cz
Vyhledávání

Prezidentské volby v USA: Všechno, co jste chtěli vědět, ale báli jste se zeptat

Zdroj: G.cz

Konečně je tady. Ten velký den, americký volební den, který rozhodne, jestli budou Američané nadále pokračovat v té šílenosti, kterou tam teď provozují, nebo, jak říká komik, Jonathan Pie, stáhnou otáčky zpátky na vanilla a trochu si oddechnout. Protože “Joe Biden může být tou dvojitou dávkou valia, kterou teď Spojené státy potřebují”.

Jan Studnička
Jan Studnička 3.11.2020, 08:30

Biden vs. Trump

Nejdřív proletíme rychle základy, ano. Stojí proti sobě dva kandidáti. Na jedné straně Donald Trump, který strávil v Bílém domě minulé volební období. Kandiduje za republikány a velká část Spojených států stojí téměř fanaticky za ním. Proč? Hlavně proto, že má koule z oceli. Říká si co chce, dělá si co chce a je to naprostý král davů. Velkým plusem v očích jeho voličů je to, jak dokáže vytáčet do běla intelektuály z velkých měst. Ještě před pěti lety byste neřekli, že trolling je způsob, jak být nejmocnějším mužem světa, ale v tom byste se mýlili. Trump je jako milionář kamarád velkých korporací a takzvaně post-ironický republikán, což znamená spoustu peněz a radikální názory.

Na druhé straně je nutno dodat, že je to taky oranžový bigot, který ví o politice ještě méně, než o rovnoměrném nanášení make-upu. Jeho první velké rozhodnutí jako prezidenta byl faktický zákaz vstupu do země pro cestující z muslimských zemí a kampaň si postavil na slibu, že vybuduje obří zeď mezi USA a Mexikem. Co nepostavil, je ta zeď. Ale jeho voličům nejde o to, jestli Trump říká pravdu, jde o to, že je to v jejich očích alfasamec. Tečka.

Na druhé straně stojí Joe Biden, někdejší viceprezident Baracka Obamy. Jak internet rád připomíná, jeho voliči jsou napůl pro-Biden a napůl anti-Trump. Jak se říká o demokracii, že to není dokonalý systém, ale nic lepšího nemáme? To je Joe Biden pro velkou část americké populace, ostatně politolog Jakub Dopieralla už dříve označil dnešní volby spíš za “referendum o Donaldu Trumpovi”.

Na druhé straně je ale strýček Joe, jak Bidenovu bodrou persónu přezdívají média, zajímavým kandidátem sám o sobě. On se totiž snaží působit jako středový demokrat, který má víc společného s rurální Amerikou než velkoměstskými liberály, ale ve skutečnosti je jeden z nejlevicovějších kandidátů, které dala Demokratická strana k dispozici. Je proti zbraním, pro interupce a má liberální pohled na marihuanu i sexuální menšiny. Pro levicový Twitter rozhodně nebude levicový dostatečně, ale rozhodně je na opačné straně spektra než současný prezident.

Jeho hlavní zbraní i tou největší slabinou jsou jeho zkušenosti. Léta spolupracoval s demokraty i republikány, sám říká, že jeho modus operandi je “natáhnout se přes uličku”, tedy nechat obě strany kooperovat. Ale to taky znamená, že je tím nejklasičtějším představitelem establišmentu, jakého byste si dokázali vysnít. A je starý. Ve svých sedmasedmdesáti letech by to byl nejstarší prezident, kterého kdy spojené státy měly.

Pár procent sem a tam

Postoje obou kandidátů se pak zrcadlí v jejich viceprezidentech. To je důležitá pozice, protože Spojené státy neznají předčasné volby, takže v případě úmrtí prezidenta by jejich vice musel dosloužit zbytek funkčního období. Pod Trumpem slouží Mike Pence, extrémně konzervativní muž s téměř středověkými názory, ale rozhodně… konvenčnějším vystupováním než jeho boss. Joe Biden si zvolil Kamalu Harris, jeho někdejší protikandidátku, velice liberální advokátku z Kalifornie, která by byla první viceprezidentkou tmavé pleti vůbec.

Viceprezident ale tradičně ovlivňuje volby jen velice málo. To, co letos určuje výsledek voleb, je pandemie koronaviru. Ještě na začátku roku byl Donald Trump naprostým favoritem voleb. A pandemie viru mu měla jedině pomoci, jak říká Mgr. Dopieralla “Američané mají tendenci se během krize semknout kolem svého vůdce”. Ostatně prezident ekonomicky válčil s Čínou už dlouho před příchodem viru. Ale jeho katastrofické selhání při boji s koronavirem ho posunulo z pohodlné přední příčky na pozici, jak by sám řekl “loooosera”.

Už několik týdnů udržuje Joe Biden v průzkumech jasný náskok. Dokonce desetiprocentní. Přestože Trump vede u bílých voličů, obzvlášť u těch bez vysokoškolského diplomu a má procento navíc mezi muži. Biden naopak podle posledních průzkumů boduje u vzdělanějších lidí, Afroameričanů, žen, mladých voličů a seniorů.

Problém je, že… přesně takhle to bylo i minule, když Trump trhnul Hillary Clinton v cílové rovince. Demokraté se tedy obávají takzvaných skrytých Trumpových voličů, kteří se nevyjadřují veřejně, protože se bojí, že dostanou od svého okolí hroznou bídu… a nakonec to pomerančovému muži hodí až ve volební kabince. Na druhou stranu Jakub Dopieralla říká, že průzkumy ukazují extrémně málo nerozhodnutých voličů a na nějakou silnou základnu skrytých Trumpových voličů to nevypadá. “Pokud nějací takoví existují, jsou skrytí opravdu dobře,” řekl nám. “Když se ale podíváte na volební meetingy, některé domy, auta… nevypadá to, že by se Trumpovi voliči skrývali.”

Doktor Miloš Gregar z Masarykovy univerzity se navíc domnívá, že se agentury provádějící průzkumy od minule poučily. “Jednak zvažují více sociodemogragických ukazatelů tak, aby lépe zaznamenaly voličské nálady, zároveň jsou ale při interpretacích dat opatrnější,” říká a dodává: “Snad ve všech průzkumech Joe Biden vede nad Donaldem Trumpem víc než Hillary Clintonová před čtyřmi lety, přesto si většina agentur i médií netroufá říci, že má Biden vítězství jisté.”

Poštovská pohádka

Na nás všechny, kteří jsme z filmů naučení na příběhy se vzrušujícím závěrem, nejspíš čeká zklamání, protože se nezdá, že by mohl být výsledek znám do zítřejšího rána. Kvůli probíhající pandemii totiž letošní volby v Americe probíhají trochu jinak. Velká část tradičních volebních míst je uzavřena, v těch otevřených se na řadě míst hlasuje už celý týden a ohromná část populace volila korespondenčně. Předčasných voleb využilo devadesát milionů voličů, to je téměř třetina země. A počítání se může protáhnout až na týden.

Korespondenčně hlasovala například v Praze žijící Američanka Morgan, která si mezi svými přáteli všimla zvýšeného zájmu o volby. “Hlasovala jsem pro Bidena, na těchhle volbách mi vážně záleží,” říká. “A nejsem sama, v mém okolí letos hlasovali všichni, řekla bych, že se těchto voleb účastní mnohem víc Američanů žijících v zahraničí než dříve.

Podle doktora Gregora lze očekávat, že korespondenční volbu využívají ve větší míře voliči Joe Bidena, což by pro něj mohla být dobrá zpráva. “Zároveň to však znamená také větší riziko zpochybnění výsledků ze strany Donalda Trumpa,” upozorňuje. Trump totiž už několikrát hrozil tím, že pokud prohraje, výsledky voleb právně napadne.

“Bude velmi záležet na výsledku voleb. Pokud se bude už 4. listopadu jevit, že vyhrál Biden, věřím, že Trump bude muset porážku uznat,” říká Gregor, ale dodává, že pokud by vyhrál Trump a měl by prohrát až dopočítáváním hlasů, výsledek napadne. Bude taky záležet na tom, jak dopadnou druhé volby, ktere se vedou paralelně s těmi prezidentskými, totiž, která strana ovládne kongres. “Pokud by v nich většinu získali demokraté, Trumpova cesta k jakémukoliv zpochybnění výsledků by byla výrazně ztížena. Naopak vítězství republikánů by mu v tomto mohlo dodat odvahy.”

Jakub Dopieralla je trochu skeptičtější. “Je prakticky jisté, že Trump a jeho tým případnou prohru u soudu napadnou, koneckonců se již teď soudí o to, které hlasy mají a nemají být sečteny,” říká. V takovém scénáři může žaloba vystoupat až k nejvyššímu soudu, který teď nově ovládají Trumpovi republikáni. Republikáni mají v soudu převahu pět ku čtyřem,” vysvětluje Dopieralla. “Hlasů je potřeba pět, dovedu si představit, že čtyři soudci by byli ochotni hodit pár desítek tisíc hlasů do koše, ale je velká otázka, zda by přesvědčili předsedu Johna Robertse. Můj tip je, že ne. Ale peníze bych si na to nevsadil,” dodávám.

Nejdražší deskovka na světě

Volba prezidenta Spojených států je nepřímá, tedy lidé si fakticky vzato nevolí prezidenta, ale volitele, který bude prezidenta volit za ně, to je ta tolik skloňovaná “electoral college”. Je to jako velká deskovka, hraje se o jednotlivé státy, které ale mají různé počty volitelů, takže chcete zabrat státy s co největším počtem volitelů.

Ještě v devatenáctém století byli volitelé mimochodem vybíráni státem, od roku 1880 si volitele vybírají voliči přímo. Až na dvě výjimky (Nebraska a Maine) výherce daného státu bere všechny volitele, přesto, že rozdíl může být těsný. Z tohoto důvodu je právě extrémně důležitá třeba Florida. Má vysoký počet volitelů, devětadvacet z celkového počtu pětiset třiceti osmi. Stát New York má mimochodem taky devětadvacet volitelů, ale ten je tradičně liberální, takže ho Trump těžko zabere. Florida na druhou stranu může jít oběma směry, je to takzvaný swing state.

Důležitějšími státy už je jenom tradičně levicová Kalifornie, ta má pětapadesát volitelů, a Texas s osmatřiceti voliteli. Ten je letos extrémně zajímavý, protože přestože je tradičně republikánský, velká města smýšlejí spíše liberálně. “Letos se děje něco zvláštního, co jsem minule nepozorovala,” řekla nám Bára, Češka, která žije už osm let v Austinu, hlavním městě Texasu. “Po městě visí plakáty ‘Republicans for Biden’. Vypadá to, že i spousta republikánů má Trumpa plné zuby.

Tak co? Jaký je váš tip?

Podobné články

Doporučujeme

Další články