Kamala Harris se uchází o post viceprezidentky jako teprve třetí žena v historii: Jaké jsou osudy jejích předchůdkyň? – G.cz
Vyhledávání

Kamala Harris se uchází o post viceprezidentky jako teprve třetí žena v historii: Jaké jsou osudy jejích předchůdkyň?

+ DALŠÍ 2 FOTKY + DALŠÍ 3 FOTKY

Kamala a Joe jdou do toho! Po měsících čekání a spekulací si Joe Biden včera konečně vybral svou viceprezidentku. Stala se jí kalifornská senátorka Kamala Harris, která je tak teprve třetí ženou, která byla nominována na post viceprezidenta Spojených států. Připomeňme si při této příležitosti osudy dvou jiných žen, které se neúspěšně pokusily dostat po boku svých kolegů do Bílého domu.

Arian Ebrahimi
Arian Ebrahimi 12.8.2020, 14:24

No to je dost, Joe!

Tak je to konečně tady. Po dlouhém vybírání a vyčkávání včera prezidentský kandidát za Demokratickou stranu Joe Biden oznámil, koho s sebou případně vezme do Bílého domu. Volba padla na jeho bývalou soupeřku z primárek a populární kalifornskou senátorku Kamalu Harris. Bývalá právnička se stala první černoškou a první osobou indického původu, která byla kdy nominována na viceprezidentskou funkci v americké historii. Výběr to není zrovna překvapivý – Biden již od jara předesílal, že si za svého volebního partnera vezme ženu a v poslední době bylo čím dál tím jasné, že se bude zřejmě jednat o osobu černošskému původu, což má Bidenovi, který je již tak populární v černošské komunitě, získat klíčové afroamerické hlasy. Jméno Kamaly Harris se tak opakovaně objevovalo v nejrůznějších zákulisních spekulací. Harris je pak teprve třetí ženou, která byla navržena na pozici viceprezidentky – vůbec první ženou, která se o druhou nejvyšší pozici ve státě ucházela byla již v roce 1984 demokratka Geraldine Ferraro.

Ferraro to zkoušela už v roce 1984

Newyorkskou kongresmanku si tehdy za svou pravou ruku zvolil neúspěšný demokratický kandidát Walter Mondale, který podobně jako Biden původně působil jako viceprezident předchozího demokratického prezidenta, v tomto případě Jimmyho Cartera. Mondale s Ferraro se v roce 1984 postavili mimořádně populárnímu prezidentovi Ronaldu Reaganovi a upřímně ani nikdo nepředpokládal, že by se Mondalovi podařilo porazit duo Reagan-Bush, které stavělo na šlapající ekonomice a všeobecném pocitu nově nabyté víry v Ameriku. Mondale se proto výběrem Ferraro pokusil získat kromě hlasů nespokojených demokratů i hlasy amerických žen, což se ale nakonec míjelo s účinkem. Uprostřed tvrdého sexismu, který ještě v 80. letech pevně obýval americký mediální prostor, byla Ferraro vykreslena jako zbytečně ambiciózní žena, která navzdory své katolické víře podporuje potraty.

Přestože z počátku se Ferraro dařilo získávat sympatie svým příběhem o chudé dceři italských imigrantů, velice brzo její soupeři vytáhli nejasné majetkové poměry jejího bohatého manžela. Byť se jednalo o jasnou podpásovku, která se nakonec ukázala jako holý nesmysl, významně to uškodilo pověsti Ferraro jako self-made-woman a právě kauza financí jejího muže se stala hlavním tématem celé její kampaně. Mondale s Ferraro nakonec očekávaně prohráli s Reaganem na celé čáře, kdy se jim podařilo vyhrát pouze v Mondalově rodné Minnesotě – Reaganova výhra roku 1984 pak patří k nejdrtivějším vítězstvím v americké volební historii.

Neřízená střela Palin

Trvalo téměř čtvrtstoletí, než si další prezidentský kandidát vybral ženu jako svého viceprezidentského kandidáta. Tentokrát se jednalo o republikána Johna McCaina, který se v roce 2008 neúspěšně pokusil porazit budoucího prezidenta Barracka Obamu a jeho kolegu Joea Bidena s pomocí mladé aljašské guvernérky Sarah Palin. Arizonský senátor si tehdy Palin vybral především jako zástupkyni mladší generace republikánských politiků – podobně jako Biden i McCain kandidoval ve vysokém věku (navíc sužovaný četnými zdravotními problémy, které si odnesl ze zajetí během války ve Vietnamu) a proto existovaly důvodné obavy, že by ho v průběhu vládnutí musela nahradit právě Palin.

Byť z počátku byly reakce na její výběr spíše pozitivní, časem se McCainův výběr otočil ostře proti němu – Palin si kazila pověst svými kontroverzními a často dosti směšnými vystoupeními, takže brzo dostala pověst přihlouplé ultrakonzervativní republikánky, které nevěří ve vědecká fakta ani v jiné názory než ty vlastní. Není divu, že se během voleb stala Palin hlavním terčem všemožných parodií a internetových vtipů jako příklad stereotypního přihlouplého republikána, což strana po neslavné vládě George Bushe skutečně nepotřebovala. Pro McCaina, který si získal respekt jako rozumný, slušný politik schopný kompromisu i jednání, se stala „neřízená střela“ Palin doslova pohromou – aljašská guvernérka navíc proti McCainovu přání vést slušnou kampaň opakovaně nevybíravě útočila na Obamu, což kampani spíše uškodilo. Představa, že by po zkušeném McCainovi měla případně do Oválné pracovny usednout Palin, odradila nejednoho republikánského voliče.

Volby nakonec McCain proti Obamovi prohrál, částečně i kvůli Palin, kterou sice oficiálně podporoval i po volbách, soukromě ale prohlašoval, že se jednalo o jeho osudovou chybu. Tak snad se Bidenovi jeho sázka na Kamalu Harris taky nevymstí. Zatím to ale vypadá, že si vybral lépe než jeho dva předchůdci.

Podobné články

Doporučujeme

Další články