Prezident ČLK Milan Kubek: Demontáž demokracie je nesmysl. Jde o život. Opozice má dost síly zabránit u nás tomu, co páchá Orbán v Maďarsku – G.cz
Vyhledávání

Prezident ČLK Milan Kubek: Demontáž demokracie je nesmysl. Jde o život. Opozice má dost síly zabránit u nás tomu, co páchá Orbán v Maďarsku

Zdroj: Archiv ČLK

Koronavirová pandemie stále nekončí. Jen se dá říct, že největší ohniska nákazy se pomalu přesouvají z kontinentální Evropy do Velké Británie a také do zámoří. USA v současné době zažívají až apokalypsu. V Česku se zdá, že se povedlo, a to i díky poměrně razantním opatřením, která byla přijata, dostat šíření koronavirové nákazy pod kontrolu, resp. zabránit jejímu masívnímu a nárazovému šíření. Najednou se ale ze strany vedení ministerstva zdravotnictví objevují názory, že by populace měla být virem promořena. Jaký názor zastává prezident České lékařské komory Milan Kubek?

Jana Mrákotová
Jana Mrákotová 8.4.2020, 09:22

S prezidentem České lékařské komory (ČLK) Milanem Kubkem jsme přinesli rozhovor v polovině ledna letošního roku. Tou dobou by asi nikoho z nás nenapadlo, že se během pár týdnů obrátí svět díky novému koronaviru vzhůru nohama. A že zdravotnické systémy napříč kontinenty budou podrobeny zatěžkávací zkouškou, jakou snad nikdy. Jak si stojí české zdravotnictví? Jaké jsou aktuálně vztahy ČLK a ministerstva zdravotnictví. Je to právě tato stavovská samospráva, která ministerstvo a jeho vedení dlouhodobě kritizuje. Změnilo se něco? A jaký je postoj komory k rozvolňování restrikcí?

Zatím máme štěstí

Pane prezidente, když jsme spolu dělali před nedávnem rozhovor, hodnotil jste stav našeho zdravotnictví jako špatný po personální a finanční stránce. Jak si vysvětlujete, že zatím nemá s koronavirovou nákazou větší problémy?

Naše zdravotnictví je opravdu chronicky podfinancované a personálně zdevastované. Vždyť i v normálních časech jsme dokázali zajišťovat nepřetržitost dostupnost lékařské péče pouze za cenu nadměrného množství přesčasů, a tedy porušování zákoníku práce a nedodržování vyhlášky o minimálním personální vybavení poskytovatelů zdravotních služeb. Lékaři, kterých je nedostatek, a značná část z nich je sama v rizikovém seniorním věku, samozřejmě dělají, co mohou, ale zázraky nedokážeme. Zatím máme štěstí. Pokud bychom měli desítky tisíc nemocných a z toho tisíce nakažených v nemocnicích na ventilátorech, pak by naše zdravotnictví zkolabovalo úplně stejně, jak zkolabovalo zdravotnictví v severní Itálii.

Často jste kritizoval ministerstvo zdravotnictví a ministra Vojtěcha, že zdravotnici nemají ochranné prostředky. Změnila se ta situace?

Opakovaná ujišťování ministra zdravotnictví Adama Vojtěcha, že zdravotníci jsou údajně dostatečně vybavení potřebnými osobními ochrannými prostředky, se bohužel ani dnes nezakládají na pravdě. Potřebné ochranné prostředky v dostatečném množství nemají ani nemocnice a situace v sociálních službách nebo u ambulantních lékařů zůstává tristní. Zdravotníci dostatek potřebných účinných ochranných prostředků nemají a řada z nás stále pracuje v naprosto nevyhovujících podmínkách. Důsledkem toho je prudce rostoucí počet nakažených v našich řadách.

V posledních dnech změnil názor profesor Roman Prymula a začal mluvit o promořenosti populace. Co to je ta promořenost? Můžete to prosím nám laikům vysvětlit.

Promořenost je procento lidí v populaci, kteří infekci prodělali, a to ať již v manifestní podobě lehčího či těžšího onemocnění nebo bez příznaků, tedy dle lékařské terminologie inaparentně. Tito lidé by měli mít dostatek protilátek, aby se již znovu nemohli nakazit. Část těchto lidí je samozřejmě stále infekčních. Největší nebezpečí pro společnost představují právě přenašeči viru, kteří nemají žádné příznaky onemocnění a tudíž netuší, že mohou nevědomky nakazit množství dalších lidí ve svém okolí.

Přiznám se, že obrat o sto osmdesát stupňů, který udělal pan profesor Prymula, je pro mne nepochopitelný. Ještě před týdnem vyhlašoval prakticky zákaz vycházení, policie žádala pravomoci udělovat za nenošení roušek mnoha tisícové pokuty a najednou jako by bylo všechno jedno. To nevzbuzuje zrovna důvěru a lidé, kteří protiepidemická opatření dodržovali a dodržují, jsou nyní zmatení a neví, co si o těch kotrmelcích mají myslet.

Poslal jste ministru Hámáčkovi otevřený dopis, v němž varujete před příliš rychlým uvolňováním bariérových a „karanténních” opatření. Proč? V čem vidíte rizika?

Díky rychle zavedeným opatřením omezujícím mezilidský kontakt, která Česká lékařská komora podporovala a podporuje, se nám s notnou dávkou štěstí zatím daří rychlost šíření epidemie, a tím i nárůst těžce nemocných pacientů, jakž takž regulovat. Jde však o velmi křehkou rovnováhu, pro jejíž udržení je důležité disciplinovanost, vzájemná ohleduplnost a slušnost nás všech. Važme si toho a nepokoušejme osud.
Pokud je mi známo, tak ve světě neexistuje žádný příklad země, která by zvládla „přirozené promoření populace“ bez obrovských ztrát na lidských životech. Právě naopak. Příklady explozivního nárůstu nemocných a mrtvých v Itálii a ve Španělsku, tedy v zemích, na které epidemie udeřila takřka bez varování, jsou dostatečným mementem. Poučením však může být také kritická situace v USA, kde administrativa zareagovala pozdě, nebo ve Velké Británii, jejíž vláda závažnost infekce z počátku bagatelizovala a nyní se ukazuje, že na razantní opatření prakticky již pozdě. Rovněž Švédsko, známé svým liberálním přístupem, začíná se zpožděním potřebná opatření zavádět.

Musíme to vydržet

Máme pocit, že se díky koronaviru zapomnělo na jiné nemoci nebo na prevenci. Není toto nebezpečné a neměly by se skutečně ty zákazy co nejrychleji uvolnit?

Lékařská komora hned na počátku krize vyzvala ambulantní lékaře, aby nezavírali své ordinace a aby zůstali k dispozici svým pacientům alespoň na telefonu. Zároveň jsme vyzvali pacienty, aby omezili návštěvy u lékařů na nezbytné minimum a aby nechodili k lékaři bez předchozího telefonického kontaktu. Je jasné, že v takto nouzovém režimu nemůže zdravotnictví fungovat příliš dlouho. Zatím to však musíme vydržet. Nemocný lékař, zdravotní sestra či laborant, ti nikomu nepomohou. Pokud bychom nechali zdravotnictví zkolabovat pod náporem nemocných s s coronavirem a pokud by nám onemocněly tisíce zdravotníků, pak by nemocní s jinými chorobami nedostali péči vůbec žádnou. Tomu musíme za každou cenu zabránit. Musíme to vydržet.

Opozice mluví o hrozbě omezení svobod a demontáži demokracie? Sdílíte jejich obavu?
Nesmysl. Tady jde o život. Věřím, že vláda mimořádnou situaci nezneužije a že stav nouze bude trvat právě jen tak dlouho, jak to bude nutné. Ostatně o jeho prodlužování bude rozhodovat Parlament, ve kterém má opozice dostatek síly zabránit tomu, co páchá Orbánova vláda v Maďarsku.

Hodně se mluví o poklesu ekonomiky a o následné ekonomické krizi. Jak se může promítnout do zdravotnictví a jak se dotýká jednotlivých lékařů?

Ekonomický dopad na zdravotnictví je třeba rozdělit na dvě části. Zaprvé dojde k výraznému poklesu výběru pojistného způsobenému růstem nezaměstnanosti a stagnací platů a mezd. Dále jsou zde opatření, kterými vláda podporuje drobné podnikatele a OSVČ. Lékařská komora souhlasí s úlevami v placení zdravotního pojištění, zároveň však upozorňujeme, že tato podpora se nesmí dít na úkor zdravotnictví. Proto očekáváme, že vláda bude výpadky příjmů v důsledku těchto svých rozhodnutí, která ČLK nekritizuje, zdravotním pojišťovnám kompenzovat za státního rozpočtu. Navíc je třeba významně zvýšit platbu za tzv. státní pojištěnce (děti, důchodci, nezaměstnaní). Zatím co ministr Vojtěch navrhuje vládě zvýšení o 50,- Kč na osobu za měsíc, což by zdravotnictví přineslo 3,5 mld. korun, tak komora požaduje zvýšení o 200,- Kč, díky čemuž by naše podfinancované zdravotnictví získalo v příštím roce podporu 14 miliard.

Druhým problémem je pokles výkonů prováděných nemocnicemi, které odkládají plánované operace, i pokles výkonů ambulantních lékařů, kteří se kvůli absenci ochranných prostředků museli omezit na pouze tu nejakutnější péči, při jejímž zajišťování riskují zdraví své i svých zaměstnanců. Pokud toto zdravotní pojišťovny nezohlední, pak zdravotnictví, jehož důležitostí se v současnosti politici s obzvláštní oblibou zaklínají, spadne do obrovských ekonomických problémů. Určitou jistotu dnes mají díky kapitační platbě vlastně jen praktičtí lékaři. Ostatním doktorům hrozí vedle nákazy také existenční potíže. Na rozdíl od ostatních resortů se vláda o ekonomické podpoře pro zdravotníky zatím odmítá bavit, proto o ekonomických kompenzacích jednáme alespoň se zdravotními pojišťovnami.

Musíme být více soběstační

Je to možná zvláštní otázka, ale vidíte něco pozitivního, co přinesl koronavirus?

Je jasné, že svět po této pandemii již nikdy nebude takový, jakým byl před ní. A mám-li hledat nějaká pozitiva, pak v první řadě asi všichni budeme více dbát na hygienu. Také by mohly ustat diskuse na téma, zda nemocný člověk patří do postele, či zda je lepší, aby z finančních důvodů chodil do zaměstnání a nakazil tak co nejvíce osob ve svém okolí. Narážím na ty první tři dny, které zaměstnanci stonali bez finanční podpory.
Celý svět se dnes modlí za to, aby vědci rychle objevili lék na Covid-19 a vyvinuli vakcínu proti tomuto viru. Doufám, že po této bolestné zkušenosti snad alespoň ubude odpíračů očkování.

Politici pravděpodobně budou více dbát na to, aby stát skutečně měl nějaké strategické rezervy. Již nikdy se nesmí opakovat situace, kdy navzdory ujišťování ministra zdravotnictví i předsedy vlády zůstanou zdravotníci bez ochranných prostředků. Vůbec bychom se měli více zabývat problémem soběstačnosti. Kvůli maximálním ziskům majitelé řady továren přesouvali výrobu bůh ví kam, a najednou nám nezbývá nic jiného než draze nakupovat v Číně to, co bychom si mohli vyrábět doma.

Epidemie Covid-19 také názorně ukázala rozdíl mezi bohatým, přístroji i personálem dobře vybaveným německým zdravotnictvím, které má dostatek nemocnic i lůžek, a například Itálií, která má nemocničních lůžek mnohem méně. Rozdíl se počítá v tisícovkách mrtvých. Experti, kteří kritizovali že u nás máme údajně příliš mnoho nemocničních lůžek a že Češi příliš často chodí k lékaři, ti jsou dnes zalezlí a já doufám, že zalezlí zůstanou i poté, co krize pomine a lidem otrne. Věřím, že porostou výdaje na zdravotnictví a sociální služby, abychom byli lépe připraveni na den, kdy přijde nějaká příští pandemie. Přál bych si, aby lidé, kteří dnes tleskají zdravotníkům, šijí pro ně roušky a vozí jim svačiny, tak aby si tito lidé vážili naší práce i v budoucnu, kdy přijde čas na to, ocenit zdravotníky nejenom potleskem, ale i finančně.

A co mně osobně současná krize zatím přinesla? Tak v první řadě samozřejmě spoustu stresu a strachu o lidi, které mám moc rád na straně jedné a na straně druhé pak ujištění v tom, že hodnoty, kterých si cením, jsou opravdu tím v životě nejdůležitějším.

Hodně štěstí a zdraví všem.

Děkujeme za rozhovor, pane prezidente.

Podobné články

Doporučujeme

Další články
Zavřít reklamu