Před třinácti lety byl popraven Saddám Husajn - "módní ikona" mezi diktátory – G.cz
Vyhledávání

Před třinácti lety byl popraven Saddám Husajn - "módní ikona" mezi diktátory

+ DALŠÍ 1 FOTKA

Pilotky, uniforma, baret a mocný blízkovýchodní knír, tak si již několik generací pamatuje iráckého diktátora Saddáma Husajna, který byl na den přesně před třinácti lety v zemi, kterou tak dlouho utiskoval, oběšen. A tak vlastně začal konec velkých okázalých diktátorů.

Jan Studnička
Jan Studnička 30.12.2019, 09:00

Miláček Iráku

Slušně řečeno byl Irák rozkopanou zemí už od svého začátku. Po rozpadu Osmanské říše v roce 1918 byly Brity na mapu načrtnuty hranice a do vedoucí pozice byl postaven princ Fajsal I. Irák od té doby prošel hromadou pučů a revolucí jako každá správná země v regionu a do téhle situace se v roce ‘37 narodil malý Saddám.

Už ve dvaceti letech vstoupil do vysoké politiky za Arabskou stranu socialistické obrody Bass, ale musel nakonec uprchnout ze země, protože se podílel na zpackaném atentátu na tehdejšího vládce Iráku. Chvíli pobýval v Sýrii a nakonec strávil dlouhá léta v Egyptě, kde se mu podařilo dodělat střední školu a vzít si svou sestřenice. Sen.

V roce ‘68, ale Husajn se svou stranou zosnoval další puč a Bass se konečně v Iráku dostal k moci. Saddám pak působil jako velitel bezpečnostního aparátu a neoficiálně muž č. 2 celé země. Na tehdejšího prezidenta al-Bakru měl velký vliv a z té doby je mu připisována transformace Iráku ve funkční industriální stát. Dokonce byl dáván za příklad všem okolním státům.

Šéf Iráku

Po jedenácti letech už měl ale Saddám čekání plné zuby, takže defakto donutil al-Bakru k abdigaci a sám se chopil moci. Husajnova léta pěstovaná image národního hrdiny přepnula na overdrive a v Iráku se nastartovalo něco, co se nedá popsat jinak než kult osobnosti.

Přes své totalitní metody běžní Iráčané Husajna milovali a ten si chtěl své výstavní postavení mermomocí udržet, takže hned rok po svém “usednutí na trůn” zahájil nemotornou invazi do vedlejšího Iránu. Pro iráckou armádu měl být nově porevoluční teokratický stát snadným cílem, ale válka nakonec trvala celých krvavých devět let a skončila trpkou remízou. Během války ale Saddám poprvé ukázal, co je vlastně zač. Popravy vojenských velitelů, názorových oponentů, zavírání novinářů, útlak lidu, genocida, použití bojových plynů proti civilistům, střílení chemických raket na Izrael, prostě… klukoviny, no.

Husajn potřeboval rychle nový cíl, ideálně se spoustou ropy, protože Irák byl válkou s Iránem přiveden ke krachu. Irácký vůdce si tak narychlo usmyslel, že sousední Kuvajt šidí jeho zemi na ropě a vtrhl tam, ale Kuvajt podpořilo OSN a NATO vpadlo do Perského zálivu. Takzvaná První válka v Zálivu začala.

Provaz s diktátorem na konci

Spojené národy ponechaly Husajna na jeho postu, ale požadovaly sankce a odzbrojení, které se vleklo několik dlouhých let, během kterých Saddám tíhnul víc a víc k islámu. A když to jednoho zářijového dne dvě dopravní letadla naprala doprostřed Manhattanu, hlasitě jásal v televizi a čím dál tím víc se projevoval jako hrozba bezpečnosti Spojených států, takže v roce 2003 vtrhli Američané do Zálivu podruhé. Během tří týdnů rozprášili Iráckou defenzivu, svrhli vládu a sundali diktátora, který vraždil své lidi přes dvacet let.

Tři roky čekal Saddám na svůj soud a dostalo se mu ho v prosinci roku 2006. Hájil se sám a 13. prosince byl odsouzen k smrti oběšením. Pokoušel se proti rozsudku odvolat, ale "překvapivě" bylo odvolání zamítnuto a 30. prosince byl diktátor, který dvě dekády dával tvář všem parodickým despotům v západních médiích, za přítomnosti kamer oběšen. Možná to ještě najdete na YouTube.

Přes svůj neslavný konec, by ale Saddám ještě mohl mluvit o štěstí (kdyby žil), že ho poravili už v roce 2006. Při Arabském jaru v roce 2011 by totiž pravděpodobně šel od válu tak jako tak a možná by si ho ošklivě podal dav jako jeho lybijského kolegu Muammara Kaddáfího.

Jak Kaddáfí, tak Husajn oba disponovali takovým tím oldschoolovým diktátorským stylem. Uniformy, přehlídky, extravagantní osobní gardy, opulentní paláce… Zcela evidentní vyšinutí na duchu. Mugabe měl tuhle “kvalitu” taky. Idi Amin nebo jak se sám označoval, Jeho veličenstvo doživotní prezident, polní maršál Al Hadži doktor Idi Amin, pán všeho tvorstva na souši i ve vodě, přemožitel Britského impéria v celé Africe a především v Ugandě, měl tuhle šílenou despotickou roli taky zmáklou. Ale až na Kimovic rodinu v Severní Koreji tihle masová monstra v podstatě vymřeli.

To může znít na první poslech jako dobrá věc, ale pravdou je, že je vystřídal jiný typ diktátora. Nenápadný diktátor, který nenosí cool pilotky a zbytečnou tunu medailí. Diktátor v obleku, který jako v případě Erdogana je členem NATO, přestože útočí na okolní státy, nebo jako v Putinově případě, vede hybridní válku se zbytkem světa.

Tenhle nový typ diktátora možná neplynuje lidi na potkání, ale můžete mít jeho tanky za zády dřív, než si uvědomíte, že vůbec s diktátorem jednáte.

Podobné články

Doporučujeme

Další články