Když Amerika milovala Saddáma Husajna: Brutální diktátor se setkal s Donaldem Rumsfeldem a dostal klíč od Detroitu – G.cz
Vyhledávání

Když Amerika milovala Saddáma Husajna: Brutální diktátor se setkal s Donaldem Rumsfeldem a dostal klíč od Detroitu

+ DALŠÍ 2 FOTKY + DALŠÍ 3 FOTKY

Že americká zahraniční politika občas dělá názorové kotrmelce o 180 stupňů, je asi všeobecně známé. Jeden z nejpřekotnějších vývojů pak prodělal vztah Washingtonu k iráckému diktátorovi Saddámu Husajnovi, kterého Spojené státy v 80. letech podporovaly, aby jej o dvacet let později svrhly během kontroverzní invaze.

Arian Ebrahimi 5.11.2019, 15:35

Náš dobrý kamarád Saddám

V jedné epizodě seriálu Simpsonovi vysílané těsně po americké invazi do Iráku najde Homer na půdě staré číslo časopisu Newsweek z roku 1986 s titulkem „Proč Amerika miluje Saddáma Husajna“. Tato krátká scénka krásně ukazuje, jak se vyvíjel americký vztah k jednomu z nejbrutálnějších diktátorů Blízkého východu. Spojené státy Saddáma v 80. letech otevřeně podporovali a důvodů bylo několik. Ten nejhlavnější sahá do konce 70. let, kdy v do té doby silně proamerickém Íránu došlo k islámské revoluci, během které byl svržen šáh Rezá Pahlaví, do té doby jeden z největších spojenců Ameriky. Po nástupu islamistické diktatury imáma Chomejního a následném útoku na americkou ambasádu v Teheránu došlo k přerušení veškerých diplomatických vztahů. Když pak v roce 1980 Husajnův Irák napadl Írán, rozhodli se Američané (stejně jako většina světa) podporovat ve válce Saddáma, aby tím vyvážili sílící vliv Íránu v regionu.

Reaganova administrativa proto v roce 1982 odstranila Irák ze seznamu zemí podporujících terorismus, aby tak zjednodušila zemi dovoz zboží dvojího užití, které se do Iráku kvůli sankcím nesmělo vyvážet. Kromě materiální a vojenské podpory také Američané poskytli Saddámovým generálům zpravodajské informace, díky kterým se podařilo zemi odvracet stále zhoršující se vojenskou situaci. Podobně důležité bylo embargo na dovoz zbraní, které Spojené státy uvrhly na Írán, ale proti Iráku podobné kroky nepodnikly – o to pikantnější pak bylo provalení tzv. kauzy Iran-Contras, během které vyšlo najevo, že Reaganova administrativa tajně dodávala do Íránu zbraně i přes vlastní zákaz. Přátelské irácko-americké vztahy, které byly navíc v roce 1984 oficiálně diplomaticky obnoveny, skončily až po roce 1988, kdy došlo k ukončení irácko-íránské války – Spojené státy tudíž neměly žádný větší důvod, proč blízkovýchodního diktátora podporovat.

Setkání se Saddámem Rumsfelda dodnes pronásleduje

Americký diplomatický románek se Saddámem pak nejlépe ilustrují dvě příhody z té doby. Tou první je nechvalně proslulá návštěva Bagdádu Donalda Rumsfelda, při které se na oficiální pokyn tehdejšího prezidenta Ronalda Reagana setkal se Saddámem Husajnem. Rumsfeld, budoucí ministr obrany a jeden z hlavním strůjců americké invaze do Iráku, se v prosinci 1983 jako Reaganův speciální zmocněnec pro Blízký východ, osobně potkal se Saddámem Husajnem, což tehdy zaznamenaly i televizní kamery. Podle oficiálního vyjádření se měl Rumsfeld pokusit dojednat příměří s Íránem – pravděpodobnější ale je, že spolu s iráckým diktátorem domlouvali znovuobnovení diplomatických styků, ke kterému došlo o rok později – celá přátelská návštěva proběhla v době, kdy Irák na Saddámův rozkaz denně svrhával na své nepřátele chemické zbraně, což již věděli američtí zpravodajci. Když pak v roce 2002 těsně před začátkem invaze ukázal redaktor CNN Rumsfeldovi toto video, byl tehdejší ministr obrany v očividném šoku a jen s velkými obtížemi se mu podařilo z nepříjemné situace vybruslit. Rumsfeldův rozhovor s Husajnem dodnes zůstává jednou z nejkontroverznějších kapitol jeho života.

Druhá příhoda je snad ještě překvapivější. Saddám Husajn totiž v roce 1980 obdržel od tehdejšího starosty symbolický klíč k městu Detroit. Byl to výraz poděkování za to, že Saddám daroval téměř čtvrt milionů dolarů na obnovu místního kostela poté, co o to byl požádán místním reverendem Jacobem Yassoem. Yasso se dokonce se Saddámem setkal, poté co ho diktátor pozval do Bagdádu, kam mu se souhlasem starosty reverend přivezl klíč. Potěšený Husajn se poté reverenda zeptal, zda by mohl darovat ještě dalších 200 000 dolarů, s čímž Yasso nadšeně souhlasil. O několik let později poznamenal, že Saddám „byl velice hodný ke křesťanům“. Po americké invazi byl Husajn nakonec v roce 2006 shledán vinným ze zločinů proti lidskosti a oběšen.

A tady si přečtěte o osudu posledního íránského šáha.

Podobné články

Doporučujeme

Další články