Terezínským táborem, který za druhé světové války sloužil jako přestupní stanice na cestě do plynových komor, prošly zástupy desetitisíců Židů. Úplně první transport do něj zamířil před 77 lety. Dne 24. listopadu 1941 do Terezína bylo nuceno vyrazit 342 můžu, kteří byli vybráni, aby provedli těžké stavební práce při přípravě ghetta. Nevěděli, kam jedou. Domnívali se, že se budou moci jezdit na víkendy domů, ke svým rodinám. Směřovali však do míst, odkud se vrátil málokdo.
Kam se všemi protektorátními Židy?
O vzniku židovského ghetta na území protektorátu bylo rozhodnuto 10. října 1941 na Pražském hradě, kam Reinhard Heydrich svolal poradu. Heydricha jmenoval jen pár týdnů předtím Adolf Hitler zastupujícím říšským protektorem, jehož jedním z hlavních úkolů bylo organizovat deportace protektorátních Židů.
Heydrich ve své zprávě uvedl, že na území protektorátu žije 88 000 Židů. Nejvíce jich připadalo na Prahu, kde jich v té době žilo 48 000. Hitlerovské Německo mělo vytyčený cíl, kterým bylo zničení židovské rasy v Evropě. Říše a to včetně území protektorátu musí být zbavena všech Židů, rozhodl Hitler. Měli být co nejrychleji deportováni na východ.
Deportační plány počítaly s umístěným Židů v ghettu v Lodži, ale zde již bylo situace neúnosná, ghetto bylo plné převážně polských Židů a musely se proto hledat jiná místa, kde budou Židé soustředěni.
Na území protektorátu měli být Židé posíláni do Terezína, i když se hledala i jiná místa. Zajistit požadovanou lokalitu pro umístění protektorátních Židů dostala za úkol Židovská náboženská obec. Na poradě konané týden po schůzce na Pražském hradě mluvil Heydrich už zcela jasně o Terezíně jako o tranzitním táboře, ale to zatím nesmělo prosáknout na veřejnost. Mezitím během rokování nacistických pohlavárů byly vypravovány první transporty pražských Židů, směrem do Lodže. Úplně první se uskutečnil v polovině října. Židovská náboženská obec se proto snažila uspíšit práce na přípravách ghetta, aby Židé nebyli deportováni mimo území protektorátu.
Židovská náboženská obec navrhla skupinu odborníků, kteří by se měli na výstavbě ghetta podílet. Seznam však byl seškrtán a místo toho byli vybráni mladí silní muži, aby odvedli těžké stavební práce. A právě to bylo oněch 342 můžu, kteří dostali befelem dostavit se brzo ráno dne 24. listopadu 1941 na Hybernské nádraží. Jednalo se o tzv. Aufbaukomnando neboli komando výstavby.
Vlak je vyhodil v Bohušovicích a do Terezína, který byl tehdy ještě normálním městem, pak pokračovali pěšky. O několik dní později přijela další početná skupina pracovníků a pak už do Terezína mířily celé židovské rodiny. Ani zde jim však nebylo dovoleno být v klidu, z Terezína bylo vypraveno na 8 desítek transportů na východ. Do vyhlazovacích táborů putovalo přes 60 000 protektorátních Židů, válku z nich přežil pouhý zlomek.
A zde o jedné velmi dramatické události: vzpoura a útěk z jednoho nejstrašnějších míst na světě, z tábora smrti Sobibor.
Podobné články
Martin Miko
Doporučujeme
