Před 50 lety hrozila Československu občanská válka: Protesty na první výročí sovětské okupace stály život 5 demonstrantů – G.cz
Vyhledávání

Před 50 lety hrozila Československu občanská válka: Protesty na první výročí sovětské okupace stály život 5 demonstrantů

+ DALŠÍ 3 FOTKY + DALŠÍ 4 FOTKY

První výročí okupace Československa vojsky zemí Varšavské smlouvy bylo velmi neklidné. Srpnové protesty začaly už několik dní před 21. srpnem 1969. Vládnoucí režim však byl připraven, rozehnat demonstranty pomáhala armáda i milicionáři. Při brutálních zákrocích zemřelo pět lidí a mnoho dalších bylo zraněno. Letos tyto tragické události připomenou organizátoři kampaně Milion chvilek pro demokracii pochodem z Václavského náměstí na Hrad.

Václav Roman
Václav Roman 21.8.2019, 07:00

Na dlouhou dobu poslední pokus o změnu

V srpnu 1969 vyšli lidé do ulic, aby ukázali, že jim není jedno, jakým směrem se Československo ubírá. Bylo to rok po začátku okupace, v časech těžké politické kolaborace. Protestní akce, které se konaly v tehdejším Československu, byly vyvrcholením občanské nespokojenosti s Husákovou normalizací a přítomností okupační sovětské armády. Komunisty však rozbouřené ulice nezaskočily, byli dobře připraveni. Kromě bezpečnosti tu byly speciální jednotky armády a Lidové milice. Husák se nechal už v červenci slyšet, že odpor bude nemilosrdně rozbit, ať to stojí, co to stojí. Tvrdé potlačení mělo odradit od dalších demonstrací. A tak se také stalo.

Středobodem dění se stalo pražské Václavské náměstí, na kterém se lidé začali scházet už od 16. srpna. Jejich řady den ode dne rostly. 20. srpna docházelo k potyčkám v ulicích mezi Václavským náměstím a Staroměstským náměstí do nočních hodin. Demonstranti byli rozháněni za pomoci vodních děl, slzného plynu a obušků. Na obranu házeli kameny a stavěli barikády. Zasahovala také armáda i Lidové milice. A nezůstalo jen u mlácení. Poblíž Prašné brány spustili milicionáři z nákladního automobilu palbu do davu, která si vyžádala životy dvou mladých demonstrantů. Jednalo se o 18letého učně Františka Kohouta, který skončil s průstřelem hlavy a o rok staršího elektrikáře Vladimíra Krubu, který byl zasažen do krajiny srdeční.

Mrtví v Praze i v Brně

Následující den, 21. srpna 1969, přesně rok po začátku okupace, protesty vrcholily. Václavské náměstí bylo téměř plné už v poledne. Náměstí bylo vyklizeno a k nepokojům začalo docházet opět v okolních ulicích. Během odpoledne s pak přenesly také na Vinohrady, do Vysočan či na Karlín. Opět musela nastoupit armáda, zapojeny byly i tanky, opět se střílelo. Zásah si vyžádal téměř dvě desítky zraněných. Do břicha byl postřelen teprve čtrnáctiletý žák základní školy Bohumil Siřínek, který zraněním nakonec podlehl.

Protestovalo se i v dalších městech, například v Liberci, Mladé Boleslavi, Ústí nad Labem či v Bratislavě. Zvláště krvavý průběh měly demonstrace v Brně, kde stejně jako v Praze zasahovala armáda a umírali lidé. Zastřelena byla osmnáctiletá dámská krejčová Dana Muzikářová a sedmadvacetiletý dřevomodelář Stanislav Valehrad, který zemřel v centru Brna po zásahu střelou zezadu do hrudníku. Vrah ani jednoho z nich nebyl nikdy vypátrán.

Napětí panovalo ještě v následujících dnech. V Brně byl dokonce vyhlášen zákaz nočního vycházení. Na pohřby Muzikářové a Valehrada se sešly stovky lidí.

Komunisté výročí nepodcenili

Kromě veřejné bezpečnosti bylo proti demonstrantům nasazeno kolem 20 tisíc vojáků, připraveno bylo přes 300 tanků a přes 200 obrněných vozidel. Kromě toho bylo v ulicích na 27 tisíc příslušníků Lidových milic. Kromě 5 mrtvých a desítek zraněných demonstrantů tu bylo i více než dva tisíce zadržených.

Dne 22. srpna 1969 přijalo Federální shromáždění tzv. obuškový (neboli pendrekový) zákon, který uděloval mimořádné pravomoci Sboru národní bezpečnosti nutné k upevnění a ochraně veřejného pořádku, kterým byly legalizovány brutální zákroky komunistů. Zákon platil do 31. prosince 1969.

Připomenutí tragického výročí

50 let staré události chtějí organizátoři kampaně Milion chvilek pro demokracii. „Nikdo z pachatelů se ani po revoluci nedostal k soudu. Oběti ani pozůstalí nikdy nebyli odškodněni,“ zmínil představitel spolku Mikuláš Minář. Vzpomínkový pochod má dle jeho slov odstartovat ve středu 21. srpna od 18:00 na Václavském náměstí, odkud se půjde na Hradčanské náměstí. Vzpomínkový večer se podle něj má konat také v desítkách obcí po celé České republice.

Spolek chce také poukázat na současné politické problémy. „Dnes nám nehrozí násilné potlačení občanských protestů (tak jako se to stále děje v Rusku). Hrozí nám však lhostejnost a postupný rozklad demokracie. Chceme dát najevo, že jsme tady a že jsme připraveni demokracii a její instituce bránit," stojí na Facebooku Milionu chvilek.

A zde si můžete přečíst o tom, že v roce 1989 bylo v Československu téměř 85 tisíc milicionářů: Jak armáda dělníků bránila socialismus?

Podobné články

Doporučujeme

Další články