Před 50 lety hrozila Československu občanská válka: Protesty na první výročí sovětské okupace stály život 5 demonstrantů

Obrázek uživatele vaclav.roman
21.08.2019, 07:00

První výročí okupace Československa vojsky zemí Varšavské smlouvy bylo velmi neklidné. Srpnové protesty začaly už několik dní před 21. srpnem 1969. Vládnoucí režim však byl připraven, rozehnat demonstranty pomáhala armáda i milicionáři. Při brutálních zákrocích zemřelo pět lidí a mnoho dalších bylo zraněno. Letos tyto tragické události připomenou organizátoři kampaně Milion chvilek pro demokracii pochodem z Václavského náměstí na Hrad.

Na dlouhou dobu poslední pokus o změnu

V srpnu 1969 vyšli lidé do ulic, aby ukázali, že jim není jedno, jakým směrem se Československo ubírá. Bylo to rok po začátku okupace, v časech těžké politické kolaborace. Protestní akce, které se konaly v tehdejším Československu, byly vyvrcholením občanské nespokojenosti s Husákovou normalizací a přítomností okupační sovětské armády. Komunisty však rozbouřené ulice nezaskočily, byli dobře připraveni. Kromě bezpečnosti tu byly speciální jednotky armády a Lidové milice. Husák se nechal už v červenci slyšet, že odpor bude nemilosrdně rozbit, ať to stojí, co to stojí. Tvrdé potlačení mělo odradit od dalších demonstrací. A tak se také stalo.

Středobodem dění se stalo pražské Václavské náměstí, na kterém se lidé začali scházet už od 16. srpna. Jejich řady den ode dne rostly. 20. srpna docházelo k potyčkám v ulicích mezi Václavským náměstím a Staroměstským náměstí do nočních hodin. Demonstranti byli rozháněni za pomoci vodních děl, slzného plynu a obušků. Na obranu házeli kameny a stavěli barikády. Zasahovala také armáda i Lidové milice. A nezůstalo jen u mlácení. Poblíž Prašné brány spustili milicionáři z nákladního automobilu palbu do davu, která si vyžádala životy dvou mladých demonstrantů. Jednalo se o 18letého učně Františka Kohouta, který skončil s průstřelem hlavy a o rok staršího elektrikáře Vladimíra Krubu, který byl zasažen do krajiny srdeční.

Mrtví v Praze i v Brně

Následující den, 21. srpna 1969, přesně rok po začátku okupace, protesty vrcholily. Václavské náměstí bylo téměř plné už v poledne. Náměstí bylo vyklizeno a k nepokojům začalo docházet opět v okolních ulicích. Během odpoledne s pak přenesly také na Vinohrady, do Vysočan či na Karlín. Opět musela nastoupit armáda, zapojeny byly i tanky, opět se střílelo. Zásah si vyžádal téměř dvě desítky zraněných. Do břicha byl postřelen teprve čtrnáctiletý žák základní školy Bohumil Siřínek, který zraněním nakonec podlehl.

Protestovalo se i v dalších městech, například v Liberci, Mladé Boleslavi, Ústí nad Labem či v Bratislavě. Zvláště krvavý průběh měly demonstrace v Brně, kde stejně jako v Praze zasahovala armáda a umírali lidé. Zastřelena byla osmnáctiletá dámská krejčová Dana Muzikářová a sedmadvacetiletý dřevomodelář Stanislav Valehrad, který zemřel v centru Brna po zásahu střelou zezadu do hrudníku. Vrah ani jednoho z nich nebyl nikdy vypátrán.

Napětí panovalo ještě v následujících dnech. V Brně byl dokonce vyhlášen zákaz nočního vycházení. Na pohřby Muzikářové a Valehrada se sešly stovky lidí.

Komunisté výročí nepodcenili

Kromě veřejné bezpečnosti bylo proti demonstrantům nasazeno kolem 20 tisíc vojáků, připraveno bylo přes 300 tanků a přes 200 obrněných vozidel. Kromě toho bylo v ulicích na 27 tisíc příslušníků Lidových milic. Kromě 5 mrtvých a desítek zraněných demonstrantů tu bylo i více než dva tisíce zadržených.

Dne 22. srpna 1969 přijalo Federální shromáždění tzv. obuškový (neboli pendrekový) zákon, který uděloval mimořádné pravomoci Sboru národní bezpečnosti nutné k upevnění a ochraně veřejného pořádku, kterým byly legalizovány brutální zákroky komunistů. Zákon platil do 31. prosince 1969.

Připomenutí tragického výročí

50 let staré události chtějí organizátoři kampaně Milion chvilek pro demokracii. „Nikdo z pachatelů se ani po revoluci nedostal k soudu. Oběti ani pozůstalí nikdy nebyli odškodněni,“ zmínil představitel spolku Mikuláš Minář. Vzpomínkový pochod má dle jeho slov odstartovat ve středu 21. srpna od 18:00 na Václavském náměstí, odkud se půjde na Hradčanské náměstí. Vzpomínkový večer se podle něj má konat také v desítkách obcí po celé České republice.

Spolek chce také poukázat na současné politické problémy. „Dnes nám nehrozí násilné potlačení občanských protestů (tak jako se to stále děje v Rusku). Hrozí nám však lhostejnost a postupný rozklad demokracie. Chceme dát najevo, že jsme tady a že jsme připraveni demokracii a její instituce bránit," stojí na Facebooku Milionu chvilek.

A zde si můžete přečíst o tom, že v roce 1989 bylo v Československu téměř 85 tisíc milicionářů: Jak armáda dělníků bránila socialismus?


Komentáře

Doporučeno pro vás