Povolební zemětřesení: Stropnický rezignoval, Bělobrádek dá funkci k dispozici. Kdo z předsedů je další na řadě? – G.cz
Vyhledávání

Povolební zemětřesení: Stropnický rezignoval, Bělobrádek dá funkci k dispozici. Kdo z předsedů je další na řadě?

Lidovci si oproti minulým volbám pohoršili a Pavel Bělobrádek tak dá svou funkci k dispozici.
Zdroj: Profimedia.cz

Volební výsledky valnou většinu předsedů politických stran příliš nepotěšily. S propadem podpory voličů se musí potýkat jak strany pravicové, tak levicové. Předseda Zelených Matěj Stropnický na funkci rezignoval hned po vyhlášení volebních výsledků. Nyní ho v přijímání odpovědnosti následoval Pavel Bělobrádek z KDU-ČSL, který dá předsednické křeslo k dispozici. Který další předseda půjde z kola ven?

Jan Palička
Jan Palička 23.10.2017, 15:00

Volby pro většinu stran znamenaly studenou sprchu. Kdo se může radovat, je bezesporu Andrej Babiš, jehož hnutí ANO se podařilo letošní volby ovládnout. Předsedové Pirátů a SPD Ivan Bartoš a Tomio Okamura si rovněž nemohou stěžovat, jelikož obě jejich strany se do Poslanecké sněmovny dostali se silným výsledkem poprvé. Pro zbytek mužů v čele politických stran ale výsledky nejsou ničím veselým, ba naopak.

Občanští demokraté pod vedením Petra Fialy se sice stali druhou nejsilnější stranou, nicméně jsou tu poměrně podstatná "ale". Za čtyři roky v opozici podpora ODS narostla jen o zhruba 3,5 % a výsledek 11,32 % není žádná sláva, byť je druhý nejlepší. Do toho se ukázalo, že minimálně optikou preferenčních hlasů větší úspěch než Fiala u voličů sklízel Václav Klaus mladší. Pro Fialu to rozhodně není situace, v níž by měl rezignovat, ale s určitostí můžeme už nyní říct, že to v následujících týdnech a měsících nebude mít lehké.

Odpovědnost za tragický volební výsledek na sebe jako první vzal Matěj Stropnický. Jeho Zelení neobdrželi ani 1,5 % a Stropnický tak již během vyhlašování výsledků voleb rezignoval na funkci předsedy strany. Bylo jen otázkou času, než ho budou následovat i předsedové dalších politických stran. První, který přešel od slov k činům, je předseda Lidovců Pavel Bělobrádek. Ten již před volbami deklaroval, že pokud KDU-ČSL propadne, tak odstoupí. Vzhledem k tomu, že v roce 2013 měli Lidovci 6,88 % a letos jen 5,8 %, oznámil Bělobrádek, že dá svou funkci na celorepublikovém sjezdu strany k dispozici. Otázkou ale je, zda to bude znamenat jeho konec ve vedení KDU-ČSL a zda vůbec bude mít nějakého protikandidáta.

Komplikovaná bude situace i v ČSSD. Už před volbami došlo k rozdělení vrcholných funkcí, když Bohuslav Sobotka zůstal jen ve funkci předsedy vlády, vedením strany byl dočasně pověřen Milan Chovanec a volebním lídrem se stal Lubomír Zaorálek. Určovat, kdo by měl nést zodpovědnost za nejhorší polistopadový volební výsledek, bude složité. Pokud by se vše hodilo jen na Sobotku, stal by se tak obětním beránkem, jehož zaříznutí by mělo maximálně symbolický efekt a nic moc by nevyřešilo. Tak, či onak, 7,28 % by pro celé vedení ČSSD měl být nanejvýš alarmující a strana potřebuje projít razantní obměnou. Jakou ale bude mít tato obměna podobu, v současné chvíli nejspíš neví ani sociální demokraté.

I komunisté se dočkali nejhoršího výsledku od sametové revoluce, ze kterého předseda Vojtěch Filip viditelně neměl radost. K bezprostřední rezignaci ho to ale nedovedlo, zaznívají spíše opatrná prohlášení o tom, že na příštím celostranickém sjezdu již nebude do vedení KSČM kandidovat a přenechá místo někomu jinému. Tím by mohl být Josef Skála, který proti Filipovi již kandidoval v předchozí předsednické volbě. Sám Skála toto v povolebním rozhovoru nevyloučil a jen potvrdil fakt, že výsledek komunistů je slabý a strana potřebuje ve vedení někoho nového.

Posledním, pro koho by volby měly být důvodem k řádnému zpytování svědomí, je Miroslav Kalousek. Jeho TOP 09 do poslední chvíle neměla jisté, zda se do sněmovny vůbec dostane. Zatímco ve volbách v roce 2010 získala strana 41 poslaneckých mandátů, před čtyřmi lety to bylo už jen 26 mandátů a letos se topka zmohla už jen na pouhých 7 mandátů, na čemž Kalousek nese nepochybný podíl. Poté, co v čele strany vystřídal Karla Schwarzenberga, začali TOP 09 opouštět nejen voliči, ale i členové. Že by ale Kalousek pociťoval vinu, se minimálně z jeho vyjádření po volbách říct nedá. Namísto aby se pozastavil nad chabým výsledkem vlastní strany, kritizoval voliče, že podlehli populismu a extremismu.

I tak se ale hovoří o tom, že Kalouskova éra skončila. Kdo by ho ale měl nahradit, je ve hvězdách. Nový člen, europoslanec Jiří Pospíšil, by stranu musel řídit z Bruselu a Štrasburku, Karel Schwarzenberg je již na roli staronového předsedy příliš starý, hvězda letošních voleb Dominik Feri zase příliš mladý. Ve hře je i poslankyně Markéta Adamová, která by se stala historicky první předsedkyní TOP 09. Stejně jako u sociálních demokratů i u TOP 09 na reflektování volebního skóre a pomyslném stranickém restartu závisí další osud strany.

A TADY si přečtěte, že Zelení se po volbách dali na žebrotu.

Podobné články

Doporučujeme

Další články
Zavřít reklamu