Pověst přitažená za vlasy: Mistr Hanuš nepřišel o zrak, ani nestvořil orloj. Na jeho vylepšení se však významně podílel – G.cz
Vyhledávání

Pověst přitažená za vlasy: Mistr Hanuš nepřišel o zrak, ani nestvořil orloj. Na jeho vylepšení se však významně podílel

+ DALŠÍ 1 FOTKA + DALŠÍ 2 FOTKY

Do povědomí široké veřejnosti se už před několika stovkami let dostala první informace o jednom z nejkrásnějších a nejpreciznějších orlojů na světě. Před 610 lety měl údajně mistr Hanuš sestavit staroměstský orloj a následně přijít o zrak. Alespoň tak to všichni známe ze Starých pověstí českých od Aloise Jiráska. Byl však mistr Hanuš skutečně tvůrcem světoznámého pražského orloje?

Jan Fiedler
Jan Fiedler 2.6.2020, 09:28

Pravda o staroměstském orloji

Pražský či Staroměstský orloj je třetím nejstarším orlojem na světě a současně také nejstarším stále fungujícím. První zmínka o „hodinách na věži“ pochází z roku 1402, v té době se však ještě nejednalo o orloj, ale pouze o hodiny ukazující čas. Ty se měly v astronomické hodiny, tedy orloj, proměnit až v roce 1410.

Ze „současného“ orloje lze na astronomickém ciferníku vyčíst nejen čas, měsíc den a svátky křesťanského kalendáře, ale i polohu Slunce, astronomické cykly, fázi Měsíce, jeho postavení vůči Slunci, a také jeho polohu nad či pod horizontem. Dále pak lze určit, kterým souhvězdím zvířetníku Slunce zrovna prochází. Kdejaký smartphone by mohl některé funkce středověkému orloji závidět. Jedná se o velice složité soustrojí, které bylo z počátku poháněno jen jedním mechanickým strojem. Orloj je obklopen sochami, bustou anděla a dvěma okny, ve kterých lze v určitý čas vidět apoštoly. V průběhu dějin se rozšířila populární pověst o mistru Hanušovi a jeho zakázce na pražský orloj, která si ovšem nezakládá na skutečnosti.

Staroměstský orloj v pověstech

K orloji se váže legenda, kterou zná díky Starým pověstím českým od Aloise Jiráska pravděpodobně každý, kdo si libuje v četbě nebo byl přinucen načíst si knihy ze seznamu literárních děl k maturitní zkoušce. A nebo jednoduše z vyprávění. V této pověsti byl označen za stvořitele orloje mistr Hanuš, který byl tímto úkolem pověřen. Když stroj dokončil, konšelé ze staroměstské radnice dostali strach, aby stejný nebo lepší orloj nevytvořil i pro někoho jiného. Nechali tedy mistra Hanuše oslepit. V noci se do Hanušova domu vloupali útočníci a železnými tyčemi s rozžhavenými hroty ho připravili o obě oči. Mistr Hanuš se však dozvěděl, kdo za útokem stál, a tak před svou smrtí poprosil orlojníka Jakuba Čecha, aby ho k orloji dovedl. Poté položil ruku na orloj, načež stroj na dalších sto let zastavil. Tím se pomstil podlým konšelům a krátce poté zemřel.

Mistr Hanuš aneb Jan Růže

Ve skutečnosti se toho o mistru Hanušovi, kromě příběhů z pověstí, dlouho moc nevědělo, snad jen to, že měl údajně sestavit jeden z nejkrásnějších orlojů na světě. Až důkladné bádání historiků a archivářů, zejména V. V. Tomka a Josefa Teigeho, nám přineslo nové informace o životě tohoto proslulého hodináře. Mistr Hanuš údajně pocházel z Hradce Králové, veřejnost ho znala pod jménem Jan (dříve užívaná varianta zněla Hanuš) Růže. Pravděpodobně byl vyučeným zámečníkem, který se propracoval až k práci na pražském orloji. Právě jeho profese bude pravděpodobně jeden ze základů k oné pověsti, která z Hanuše udělala stvořitele Staroměstského orloje.

V době husitských válek české země zrovna nevzkvétaly a toto rozpoložení se paralelně projevilo i na stavu pražského orloje. Orloj se nacházel v poměrně zdevastovaném stavu, na pohled nezaujal a vlastně ani nefungoval. A právě v tu chvíli nastal čas pro Jana Růže, tehdy pražského orlojníka. Astronomické hodiny na Staroměstském náměstí byly díky zásluhám mistra Hanuše opraveny, zprovozněny, vylepšeny a s největší pravděpodobnostní dostaly i svou současnou podobu. V jakém rozsahu se mistr Hanuš podílel na opravách a vylepšeních tehdejšího orloje bohužel není známo, ale jak se říká „na každém šprochu pravdy trochu“. Mistr Hanuš určitě v souvislosti s pražským orlojem nebyl nevýznamnou postavou a na rekonstrukci se významně podílel.

Nepopulární skutečnost

A jak to se stvořením orloje bylo doopravdy? Základ orloje stvořil v roce 1410 hodinář Mikuláš z Kadaně ve spolupráci s rektorem pražské univerzity, mistrem Janem Šindelem. Roku 1962 byla totiž objevena orlojnická kniha, která obsahuje opis německé listiny právě z roku 1410. V této listině je zaznamenané poděkování Mikulášovi z Kadaně za odvedenou práci a také jeho odměna – dům a nemalá roční renta. Pražský orloj je ve zmíněném spisu poměrně přesně popsán. Orloj byl v průběhu následujících staletí několikrát opravován a vylepšován. Jedním z nejvýznamnějších vylepšení bylo to v letech 1865 až 1866, kdy byly hodiny osazeny kalendářní deskou od Josefa Mánesa.

Orlojů existuje na světě poměrně velké množství, zmínit lze například orloj v Padově, který byl údajně inspirací pro tvorbu orloje pražského. Dále pak orloj v Jindřichově Hradci, jehož autorem je (nyní už doopravdy) mistr Hanuš, nebo orloj olomoucký. A všechny obestřeny podobnými tajemstvími. Například zmíněný olomoucký orloj, jehož autorem je Anton Pohl, ke kterému se váže podobná legenda jako k mistru Hanušovi. Není tedy žádnou záhadou, že se pověsti vytvořily i okolo toho nejvýznamnějšího orloje v naší zemi.

Kouzlo Staroměstského orloje

Mistr Hanuš tedy sice nebyl stvořitelem věhlasného pražského orloje, nicméně se na něm údajně podílel tak znatelným způsobem, že je dnešní funkčnost a vzhled v podstatě jeho zásluhou. Pověsti, ať už ty populární o Hanušovi nebo ty strašidelné o kostlivci, jsou jen důkazem jedinečnosti tohoto unikátu mezi orloji. Navíc, každý dobrý příběh si zaslouží malé vylepšení. Ta skutečnost, že se to opravdu nestalo tak jako v pověstech, přece neznamená, že tomu nemůžeme alespoň ve svém nitru a „na oko“ věřit. Život by byl bez trochy fantazie totiž velká nuda, stejně tak příběh Staroměstského orloje.

Podobné články

Doporučujeme

Další články