Poslanci schválili nová pravidla voleb. Novela volebního zákona pomůže koalicím, stále však zvýhodňuje silnější strany – G.cz
Vyhledávání

Poslanci schválili nová pravidla voleb. Novela volebního zákona pomůže koalicím, stále však zvýhodňuje silnější strany

Zdroj: profimedia.cz

Poslanci na mimořádné schůzi schválili ve třetím čtení novelu volebního zákona. Ta byla nutná vzhledem k únorovému zásahu Ústavního soudu a blížícím se říjnovým volbám do Poslanecké sněmovny. Nová volební pravidla budou stále zvýhodňovat úspěšnější strany, ne však tak zásadně jako tomu bylo doposud. Mimo jiné bylo sníženo aditivní kvorum pro dvoučlenné a vícečlenné koalice. Změny nyní posoudí Senát, se kterým sněmovna úpravy předem projednávala.

Jan Fiedler
Jan Fiedler 8.4.2021, 14:16

Nová metoda přepočtu mandátů

Na mimořádné schůzi poslanci schválili nová pravidla pro volby do sněmovny, která může v letošních podzimních volbách poměrně zásadně ovlivnit výsledky. Iniciativu podnítil Ústavní soud, když na začátku února ze zákona vyškrtl nastavená pravidla pro koalice, kdy dvě strany v koalici musely pro vstup do sněmovny překonat hranici 10 %, tři strany dokonce 15 %. Mimo jiné vyškrtl také způsob rozdělování mandátů pomocí d’Hondtovy metody. Ten byl dlouhodobě kritizován z hlediska značného zvýhodňování velkých stran.

Velké a úspěšnější strany budou zvýhodněny i nadále, mandáty se totiž v každém regionu budou v prvním skrutiniu přidělovat s použitím Imperialiho kvóty. Ve srovnání s d’Hondtovou metodou však zvýhodnění nebude již tak zásadní a pomyslné misky vah se tak alespoň částečně vyrovnají. Dvoučlenné koalice musí nově získat 8 % hlasů, vícečlenné koalice pak 11 %. Pro strany kandidující samostatně se pravidla nemění a hranice 5 % zůstává.

Návrh poputuje do Senátu

Poslanci museli jednat pohotově, protože po nedávném zásahu Ústavního soudu do volebního zákona by volby, které se budou konat 8. a 9. října, nebylo možné realizovat. Voliči si budou i nadále vybírat poslance ve 14 krajích, návrhy na omezení počtu volebních krajů přijaty nebyly, stejně tak byl zamítnut i návrh hnutí ANO na zavedení Česka jako jednoho volebního obvodu. Taková situace by zvýhodňovala strany s jedním výrazným lídrem, neboť by nemusely hledat lídry do dalších 13 volebních obvodů.

Sněmovna rozhodla o novele víceméně jednomyslně, podpořilo ji 96 ze 101 přítomných poslanců. Jedním z bodů, který se do novely nakonec nedostal, je i korespondenční hlasování ze zahraničí. Souhlas nezískal také návrh, aby dobrovolnickou podporu nemusela kandidující uskupení započítávat do svých nákladů na kampaň. Stejně tak neprošel návrh na zvýšení povolebních státních příspěvků úspěšným koalicím.

Návrh nyní poputuje do Senátu, jenž rozhodne, zdali se novela dostane až před prezidenta republiky. Vzhledem ke skutečnosti, že sněmovna provedené změny se Senátem konzultovala, se dá tento postup očekávat.

Jak by vypadaly minulé volby

Pokud by nová pravidla platila již v minulých volbách, hnutí ANO by namísto 78 získalo jen 69 poslanců. ODS by si z nynějších 25 pohoršila o jednoho poslance, Piráti by naopak o dva poslance posílili. SPD, KSČM a KDU-ČSL by měly o jednoho poslance víc, ČSSD by zůstalo na svých 15. TOP 09 by si polepšila o dva poslance, Starostové pak dokonce o tři.

Přepočet hlasů na mandáty byl dlouhodobě kritizován, výrazně totiž znevýhodňoval menší strany oproti těm silnějším. Situace byla v tomto ohledu nejkritičtější při volbách z roku 2017, kdy se „rozdílné podmínky“ projevily. Například Starostové potřebovali pro zisk jednoho mandátu v posledních volbách dvakrát více hlasů než hnutí ANO. Zatímco STAN tedy na jeden mandát potřeboval 43 tisíc hlasů, hnutí ANO vystačilo s 19 tisíci. To bylo také údajně důvodem, proč Ústavní soud v únoru zasáhl.

Podobné články

Doporučujeme

Další články