Charta 77 nehrála komunistům do karet, a tak se snažili jejím signatářům co nejvíce znepříjemňovat život. Za tímto účelem rozjeli před 42 lety tažení, které je známé jako Anticharta. Řada umělců, kteří byli tehdy nahnáni do Národního divadla, aby si mimo jiné poslechli (ne)slavný proslov Jiřiny Švorcové, museli ještě roky poté vysvětlovat, zda svůj podpis připojili dobrovolně, nebo to bylo trochu jinak - takový případ byl třeba Jan Werich. Oproti tomu takový Luděk Munzar svůj podpis vyloženě odmítl připojit, pak se ale bál, co s ním bude.
Síň hanby
Prohlášení, které se oficiálně nazývalo „Za nové tvůrčí činy ve jménu socialismu a míru“, se objevilo 28. ledna 1977. V ten den se v Národním divadle sešly osobnosti kulturního života, před které předstoupila jedna z významných tváří normalizace, herečka Jiřina Švorcová. Pozdější představitelka Ženy za pultem přečetla prohlášení, kterým chtěli komunisté posvětit pronásledování chartistů a izolovat je od společnosti. Za tímto účelem bylo třeba sehnat pod komunistické prohlášení co nejvíce podpisů národních umělců a všeobecně známých osobností a vykřičet to do světa.
Obdobné čtení se konalo o týden později v Divadle hudby, kam byli sezváni populární zpěváci a úlohu Švorcové zde zastala Eva Pilarová. Pod prohlášení se postupně podepsalo přes 7 tisíc osobností. Tito lidé vyjádřili svou loajalitu komunistickému režimu a zároveň odsoudili ty, kteří podepsali Chartu 77.
Jak se k Antichartě staví její signatáři dnes? Karel Gott v jednom z rozhovorů pro Mladou frontu uvedl, že přímo nesloužil žádnému režimu. S Antichartou se to podle něj mělo tak, že tehdy „skočili umělci na špek a byli zneužiti“.
Ostudně se ke svému podpisu Anticharty postavil František Ringo Čech, který v pořadu Českého rozhlasu Příběhy 20. století uvedl, že tehdy nebyla jiná možnost než dokument podepsat. Nikdo to však podle jeho slov nebral tak, že pomáhá režimu. Na podpis Anticharty byl Čech znovu dotazován ve studiu DVTV moderátorkou Danielou Drtinovou, která mu ukázala fotografii, na které stojí s perem v ruce nad textem Anticharty. Ringo se začal vykrucovat a odvětil: „Pero jsem v ruce měl, ale nepodepsal jsem se s ním.“ Tuto kauzu si jistě ještě vybavíte.
Herec Jan Hrušínský se k podpisu Anticharty staví jinak. V rozhovoru pro Reflex před časem přiznal, že tehdy nebyl dost statečný a bál se, za což se dnes stydí. Podle něj většina signatářů své jméno na listinu nenapsala dobrovolně a byl za tím i teror. Vzpomínal, jak trpěl jeho otec Rudolf Huršínský, kterého komunisté psychicky zlomili a jak posléze vyhrožovali i jemu.
A k podpisu Anticharty se přiznává a veřejně jej lituje také Pilarová. Chtěla odmítnout, ale bála se: „Věděla jsem, že tím bych se zpíváním skončila. A brala jsem to nejen jako ponížení, ale jako bezmocnost spojenou se zbabělostí,“ uvedla zpěvačka. Antichartu podepsali také třeba Ondřej Neff, Bohumil Hrabal nebo pozdější manželka Václava Havla Dagmar Veškrnová.
Velké mrzení
Mnozí umělci, kteří jsou uváděni jako signatáři Anticharty, se ohrazují tím, že nevěděli, co podepisují. Domnívali se prý, že jde jen o prezenční listinu, protože tak jim byla Anicharta předložena. Patřil k nim například Jan Werich, kterého režimní fotografové na akci zvlášť vytrvale fotografovali a státní televize tehdy vysílala dlouhé záběry přímo na něj, aby lidu ukázala, že populární morální vzor na místě skutečně byl.
Mezi těmi, co k Antichartě připojili svůj podpis bylo i 360 zasloužilých a 76 národních umělců. Těch, kteří se vzepřeli a našli odvahu nepodepsat, bylo výrazně méně.
Nepodepsal například dlouholetý člen činohry Národního divadla Luděk Munzar a podpis nepřipojila ani jeho manželka Jana Hlaváčová. V roce 2013 vypověděl Munzar redaktorovi Katolického týdeníku, jak se to tehdy kolem Anticharty seběhlo: „Komunisti udělali Antichartu a já ji nepodepsal, ale nikde jsem o tom nemluvil. To je celé.“ Dále uvedl, že se pak s manželkou klepali strachy a báli se, co bude.
A kdo další nepodepsal? Třeba Vladimír Mišík, který za to čelil nátlaku ze strany Státní bezpečnosti a mezi lety 1982 a 1984 mu bylo zakázáno hrát. Nepodepsala také herečka Národního divadlo Táňa Fischerová, Jiří Suchý, režisérka Kristina Vlachová, která kvůli tomu nesměla až do roku 1989 vykonávat svou profesi, a také Ilja Racek nebo celý ansámbl brněnského divadla Husa na provázku. A nepodepsal ani režisér Ivan Vyskočil, který se po roce 89 objevil na slavných Cibulkových seznamech spolupracovníků StB.
Podobné články
Martin Miko
Jan StudničkaDoporučujeme
