Nejprve o Sovětském svazu básnil, pak dal název Chartě 77: život Pavla Kohouta by vydal na výchovný celovečerák

Obrázek uživatele vaclav.roman
10.1.2019, 14:01

Na začátku roku 1977 se objevila Charta 77, bylo to hodně bouřlivé období, a to jak pro chartisty, tak pro ty, kteří se rozšíření této listiny snažili zamezit. Mezi vyslýchanými byl i dramatik Pavel Kohout, jehož byt sloužil ke schůzkám chartistů. Jeho život by mohl být dobrým námětem divadelní hry.

Dramatický život českého dramatika

Spisovatel Pavel Kohout patří mezi významné, ale také rozporuplné osobnosti naší poválečné literatury. V roce 1948 vstoupil do KSČ a netrvalo dlouho a pracoval na ambasádě v Moskvě. Z pobláznění Sovětským svazem však postupně vystřízlivěl, během pražského jara volal po reformách a v roce 1969 byl z KSČ vyloučen. Následovalo období, kdy byl rozlícenými komunisty perzekuován. Později je rozčílil ještě víc, neboť stál stál u zrodu Charty 77, jejíž název dokonce vymyslel.

Přerod to byl minimálně zajímavý. Z nadšeného komunistického básníka se postupně stal reformní komunista a později chartista a velký bojovník za svobodu. S myšlenkou vytvořit petici, která by se týkala dodržování lidských práv, přišli filosof Jiří Němec, Václav Havel, právě zmiňovaný Kohout a další. Impulsů pro vznik tohoto dokumentu bylo více, jedním z nich bylo zadržení členů undergroundové skupiny The Plastic People of the Universe.

Dokument Charty 77 byl vydán 1. ledna 1977 a bylo pod ním podepsáno 241 lidí. Bylo ale třeba se postarat o její rozšíření. K největšímu dramatu v dějinách Charty 77 došlo dne 6. ledna 1977 a jistou roli sehrál i byt Pavla Kohouta na Hradčanském náměstí, ve kterém se ten den stavil Pavel Landovský.

Signatáři museli na lístek formátu A5 napsat jméno, adresu a k tomu: „Souhlasím s prohlášením Charty 77 ze dne 1. ledna 1977 a připojuji se k němu.“ Tyto lístečky schraňoval Pavel Kohout ve svém bytě. Podepsané kartičky u něj vyzvedl Pavel Landovský, záhy poté si však všiml, že jej sleduje StB. Ve svém saabu vezl ještě Václava Havla a Ludvíka Vaculíka. Následovala honička v dejvických ulicích, během které se Landovskému na krátký čas podařilo pronásledovatele setřást a Václav Havel mohl hodit 40 obálek do poštovní schránky. Unikající trojice byla nakonec dostižena.

Ve spojitosti s Chartou 77 byl vyslýchán několikrát i Pavel Kohout, který se musel nakonec ze svého hradčanského bytu vystěhovat.

V následujícím roce vycestoval do Vídně, kde převzal cenu za literaturu a spolupracoval s divadlem Burgtheater, z tohoto povoleného pobytu mu však byl znemožněn návrat do rodné vlasti. Kohout se usadil v Rakousku, později mu bylo uděleno rakouské občanství. Po roce 1989 žil střídavě v Praze a ve Vídni a dnes patří v zahraničí k našim nejhranějším dramatikům, jeho nejznáměnší kus je August August, august. Oblíbená je také Válka ve třetím poschodí.

Zde si můžete přečíst 6 důvodů, proč je Jiří Ovčáček nejschopnějším státním úředníkem v historii Česka.


Komentáře

Doporučeno pro vás