Nejprve o Sovětském svazu básnil, pak dal název Chartě 77: život Pavla Kohouta by vydal na výchovný celovečerák – G.cz
Vyhledávání

Nejprve o Sovětském svazu básnil, pak dal název Chartě 77: život Pavla Kohouta by vydal na výchovný celovečerák

+ DALŠÍ 2 FOTKY + DALŠÍ 3 FOTKY

Na začátku roku 1977 se objevila Charta 77, bylo to hodně bouřlivé období, a to jak pro chartisty, tak pro ty, kteří se rozšíření této listiny snažili zamezit. Mezi vyslýchanými byl i dramatik Pavel Kohout, jehož byt sloužil ke schůzkám chartistů. Jeho život by mohl být dobrým námětem divadelní hry.

Václav Roman
Václav Roman 10.1.2019, 14:29

Dramatický život českého dramatika

Spisovatel Pavel Kohout patří mezi významné, ale také rozporuplné osobnosti naší poválečné literatury. V roce 1948 vstoupil do KSČ a netrvalo dlouho a pracoval na ambasádě v Moskvě. Z pobláznění Sovětským svazem však postupně vystřízlivěl, během pražského jara volal po reformách a v roce 1969 byl z KSČ vyloučen. Následovalo období, kdy byl rozlícenými komunisty perzekuován. Později je rozčílil ještě víc, neboť stál stál u zrodu Charty 77, jejíž název dokonce vymyslel.

Přerod to byl minimálně zajímavý. Z nadšeného komunistického básníka se postupně stal reformní komunista a později chartista a velký bojovník za svobodu. S myšlenkou vytvořit petici, která by se týkala dodržování lidských práv, přišli filosof Jiří Němec, Václav Havel, právě zmiňovaný Kohout a další. Impulsů pro vznik tohoto dokumentu bylo více, jedním z nich bylo zadržení členů undergroundové skupiny The Plastic People of the Universe.

Dokument Charty 77 byl vydán 1. ledna 1977 a bylo pod ním podepsáno 241 lidí. Bylo ale třeba se postarat o její rozšíření. K největšímu dramatu v dějinách Charty 77 došlo dne 6. ledna 1977 a jistou roli sehrál i byt Pavla Kohouta na Hradčanském náměstí, ve kterém se ten den stavil Pavel Landovský.

Signatáři museli na lístek formátu A5 napsat jméno, adresu a k tomu: „Souhlasím s prohlášením Charty 77 ze dne 1. ledna 1977 a připojuji se k němu.“ Tyto lístečky schraňoval Pavel Kohout ve svém bytě. Podepsané kartičky u něj vyzvedl Pavel Landovský, záhy poté si však všiml, že jej sleduje StB. Ve svém saabu vezl ještě Václava Havla a Ludvíka Vaculíka. Následovala honička v dejvických ulicích, během které se Landovskému na krátký čas podařilo pronásledovatele setřást a Václav Havel mohl hodit 40 obálek do poštovní schránky. Unikající trojice byla nakonec dostižena.

Ve spojitosti s Chartou 77 byl vyslýchán několikrát i Pavel Kohout, který se musel nakonec ze svého hradčanského bytu vystěhovat.

V následujícím roce vycestoval do Vídně, kde převzal cenu za literaturu a spolupracoval s divadlem Burgtheater, z tohoto povoleného pobytu mu však byl znemožněn návrat do rodné vlasti. Kohout se usadil v Rakousku, později mu bylo uděleno rakouské občanství. Po roce 1989 žil střídavě v Praze a ve Vídni a dnes patří v zahraničí k našim nejhranějším dramatikům, jeho nejznáměnší kus je August August, august. Oblíbená je také Válka ve třetím poschodí.

Zde si můžete přečíst 6 důvodů, proč je Jiří Ovčáček nejschopnějším státním úředníkem v historii Česka.

Podobné články

Doporučujeme

Další články
Zavřít reklamu