Osvobození koncentračního tábora Dachau: Oko za oko, zub za zub – G.cz
Vyhledávání

Osvobození koncentračního tábora Dachau: Oko za oko, zub za zub

+ DALŠÍ 3 FOTKY + DALŠÍ 4 FOTKY

Dnes je to přesně 75 let, kdy Američané osvobodili koncentrační tábor Dachau nedaleko bavorského Mnichova. Dachau se „pyšní“ tím, že byl prvním a také nejdéle fungujícím zařízením tohoto typu, dáli se to tak říci. Byl původně určený pro politické vězně a postavený byl na pozemku tehdy již nefunkční muniční továrny a ve své době posloužil jako prototyp a modelový příklad pro ostatní nacistické koncentrační tábory, které jej pak následovaly. V době jeho osvobození, tedy na samém konci druhé světové války, tam američtí vojáci našli ještě 30 000 vězňů ve stavu, který si neuměl do té doby nikdo představit. Reakce tak na sebe nenechala čekat.

Jana Mrákotová
Jana Mrákotová 29.4.2020, 10:32

Tábor pro nepřátele režimu

Koncentrační tábor Dachau byl otevřen 22. března 1933, jen dva měsíce poté, co se Adolf Hitler stal říšským kancléřem. Heinrich Himmler, někdejší policejní ředitel v Mnichově, oficiálně tábor popsal jako první koncentrační tábor pro politické vězně. Než se do Dachau začali svážet váleční vězni, byli sem umísťovaní tehdejší „nepřátelé režimu“, mezi které se počítali například šlechtici, ale také komunisté, sociální demokraté, ale i duchovní, Romové nebo homosexuálové.

Za dlouhých 12 let jeho provozu tímto zařízením prošlo na 200 000 vězňů (možná i více, to se již nikdy nedozvíme), z nichž více než 26 a půl tisíce jeho brány nikdy neopustilo a dalších 10 000 vězňů zemřelo v okolních obdobných zařízení. S Dachau měli zkušenosti i některé české osobnosti. Jmenujme například malíře a spisovatel Josefa Čapka, kardinála Josefa Berana nebo publicistu Ferdinanda Peroutku. Z transportu, který do tohoto děsivého zařízení mířil, uprchl spisovatel Arnošt Lustig.

Dachau samozřejmě mělo kromě krematoria také svoji plynovou komoru. Ta ale nikdy nezačala sloužit k masovému vraždění vězňů jako jinde. Vězni zde byli popravováni většinou oběšením, případně byli zastřeleni. A i zde se prováděly pseudomedicínské pokusy na lidech, které měly ve velké většině případů katastrofické následky. Tábor byl také doslova prolezlý různými infekcemi, kterým vězni dost často také podléhali. V roce 1945 zde řádila epidemie tyfu.

Oko za oko...

Dramatické bylo také osvobození Dachau. Jak už jsme psali výše, Američané našli v táboře 30 000 vězňů v zoufalém stavu. Vojáci se proto rozhodli vzít spravedlnost do svých rukou. Další události se do historie zapsaly jako Masakr v Dachau.

Kromě živořících vězňů se americkým vojákům naskytl děsivý pohled na mrtvá těla, která byla doslova nacpaná v přistavených vagonech. Nad tímto apokalyptickým výjevem se vznášel nesnesitelný zápach – některá těla tlela, jiná hořela. A to byl pravděpodobně moment, kdy dosud v zásadě disciplinovaní vojáci přestali ctít vojenské zákony. Nikdo z nich nebyl ani po hrůzách, které doposud viděli, na něco takového připraven. Pohled to byl prostě šílený a právě to vyvolalo v Američanech touhu po okamžité pomstě a nečekali na řádný soud, ale rozsudek smrti vykonali nad esesáky rovnou a přímo na místě. Kolik mrtvých příslušníků SS bylo tehdy v Dachau skutečně popraveno, to se přesně asi nikdy nedozvíme. Spekuluje se o počtu mezi 30 a 50, které mělo postřílet 19 amerických vojáků. Někteří strážci měli být ubití přímo vězni. Ano, oko za oko a zub za zub.

Toto jednání se jistě dá kvalifikovat tak, že bylo protizákonné, ale i při následném vyšetřování neměl nikdo touho někoho z Američanů trestat. Nikdo nebyl nejen odsouzen, ale dokonce ani souzen. Do vyšetřování se vložil dokonce i slavný generál George S. Patton, který byl koncem války guvernérem Bavorska. Byl to právě on, kdo vydal rozkaz, aby bylo vyšetřování ukončené. A kde není žalobce, není ani soudce.

Podobné články

Doporučujeme

Další články