Ivan Fíla je filmař tělem i duším. Před časem se do povědomí veřejnosti zapsal také jako spisovatel. Má za sebou dvě úspěšné knihy a nyní se zdá, že díky současné koronavirové pandemii vzniká třetí, a to s příznačným názvem „NOUZOVÝ STAV, kronika a poetika za časů korony.“ Jedná se o unikátní soubor fotografií Ivana Fíly, kdy každá je doplněná autorským textem, úvahou, který konkrétní snímek, resp. zobrazené místo přibližuje. Z textů je znát, že Ivan Fíla má k Praze velmi silný vztah a snaží se ho přenést do svých fotek.

Jak vznikl "NOUZOVÝ STAV," unikátní projekt fotografií a textů, které jsou na každý jednotlivý snímek konkrétně navázaný?

Byl to spontánní nápad, když jsem pár dní po vyhlášení nouzového stavu doskákal na švihadle v podvečer na Vítkov a nad Prahou zářilo úžasnými barvami zapadající slunce. A oko fotografa, který ve mně stále je, spatřilo zajímavý výjev a tak jsem ho vyfotil. Ta fotografie se mi pak natolik líbila, že jsem k ní - opět spontánně - napsal krátký text a dal ho na Facebook. Najednou přišlo spoustu reakcí a řekl jsem si, že bych v tom mohl příležitostně pokračovat. Příští den jsem opět vyběhl ven se švihadlem a opět spatřil výjev, ke kterému mě už při focení napadl text. Sepsal jsem to a znovu dal na Facebook. A zase přišly skvělé reakce a já pochopil, že to lidem v této době dává jakousi naději, posiluje je to a rádi moje úvahy čtou a líbí se jim i moje fotografie. Tak jsem si řekl, že v tom budu pokračovat. Mezitím je z toho už závazek vůči čtenářům, kteří to každé ráno rádi čtou, dávají mi zpětnou vazbu, a jejich počet stále roste. Ti, kdo nejsou na FB nebo Instagramu, a chtějí moje glosy číst, je dostávají na whatsapp.

mohlo by vás zajímat

Royal Albert Hall a jiné stavby, bez kterých by Londýn nebyl Londýnem

Jste vnímaný především jako filmař tělem i duší - režisér, scenárista. Po jak dlouhé době jste vzal do ruky fotoaparát?

Já fotografuji v poslední době často, a i pro své filmy jsem si vždy hledal lokace nejdřív sám a fotografoval jsem je. Řekl bych, že jsem nikdy nevyšel ze cviku, i když v době mých studií a krátce po nich, kdy jsem se fotografováním živil, jsem fotografoval od rána do večera a filmy jsem si vyvolával sám. Od té doby se technika podstatně změnila, ale rozhodující je oko a úhel pohledu. To mi hodně pomohlo i jako filmovému režisérovi, měl jsem často dost jasnou představu, jak jednotlivé záběry mají vypadat.

Jakým fotoaparátem fotíte?

To zatím neprozradím, odhalím to, až práci dokončím. Pro mnohé to bude možná překvapení.

Podle čeho si vybíráte lokace a jak dlouho trvá vznik jedné takové fotky?

To záleží. Někdy to jde rychle, něco vidíte a musíte okamžitě zareagovat a zachytit ten moment, anebo zas čekáte třeba i hodinu i víc na jeden záběr, než je to správné světlo, nejedou žádná auta, nechodí lidé, a podobně.

Poutavé jsou i texty, kterými jsou snímky provázené. Kam si chodíte pro inspiraci?

V textech mám „průcvik,“ psal jsem od malička, nejdřív básně, pak krátké povídky, a pak jsem začal psát scénáře. Pře dvěma lety jsem dostal chuť začít psát beletrii a tak vznikl můj první román.

Fotky i text by měly obsahovat poselství

Fotografie, které si mohou čtenáři Géčka nyní prohlédnout, budou součástí knihy "NOUZOVÝ STAV," kterou chystáte společně s agenturou Dilia. Kdy se na ni můžeme těšit?

S tím nápadem jsem nepřišel já, nýbrž mě opět oslovili čtenáři a ptali se, zda neplánují z mých příspěvků udělat knihu, že prý by to bylo důležité jako poetická kronika této nelehké doby a mnoho lidí by o to mělo zájem. Zeptal jsem se pana Srstky, ředitele agentury DILIA, která mě zastupuje, a on to taky tak viděl, tak jsem si řekl, že to zkusím, pokud mě neopustí síly a nápady. Je to velmi náročná práce, protože na nový příspěvek čeká každé ráno dost lidí a zklamal bych je, kdyby neviděli nový příspěvek na FB. Dělám to rád, ohromně mě to baví, na druhé straně udělat každý den tu správnou fotku a napsat k tomu text, který musí mít nejen stylisticky, ale především obsahově, dost vysokou literární kvalitu a má mít nějaké poselství, je dost stresující. Počítám, že nouzový stav bude prodloužený až do poloviny května, tak snad to vydržím. Je to ještě dlouhá cesta, aby to vydalo na knihu.

Jste autorem dvou mimořádně úspěšných knížek - Muž, který stál v cestě a Rytec kamejí. Nechystáte kromě NOUZOVÉHO STAVU opět i nějakou beletrii?

Chystám, kniha se bude jmenovat Růže kapitána Morgana, velmi zvláštní příběh o osudu jedné ženy, nejdřív ale musím napsat divadelní hru pro Divadlo na Vinohradech, má mít premiéru příští únor, a to mě taky nesmírně baví.

Muž, který stál v cestě měl být zfilmovaný? Dočkají se diváci?

To vám momentálně nepovím. Strávil jsem s tímto projektem 4 roky, napsal jsem scénář, který má výborný ohlas, napsal jsem román, z kterého se stal bestseller, a tím jsem pomohl film zpropagovat a téměř dofinancovat, a když už jsme měli téměř všechny peníze pohromadě, vypověděl mi producent režijní smlouvu a chce si nechat můj scénář. Musím říct, že takovou hanebnost a nemorální akt jsem poté, co jsem pro film udělal, nikdy nečekal a nemíním se s tím smířit. Záležitost má v rukou můj právní zástupce a ten podnikne vše pro to, abych film mohl natočit. Nedopustím, aby ho natočil někdo jiný a sklidil to, co jsem během mé čtyřleté práce zasel. A film má také důležité politické poselství, které by jiným, laciným přístupem a tvůrčím zpracováním mohlo být degradováno na jakousi prvoplánovou frašku a to se nikdy nesmí stát.

Děkujeme za rozhovor!

A vy, milí čtenáři, máte jedinečnou možnost vidět Prahu v nouzovém stavu očima Ivana Fíly už nyní. V naší galerii najdete malou ukázku z chystané publikace "NOUZOVÝ STAV, kronika a poetika za časů korony."

GALERIE NOUZOVÝ STAV očima Ivana Fíly

+ DALŠÍCH 6 FOTEK + DALŠÍCH 7 FOTEK

Nouzový stav nemusí být jen ponurý. Možná jste se díky němu právě teď i něco nového dozvěděli, a nebo jste si oprášili staré znalosti.