Kdo by to byl řekl, že největší český demagog a nejpopulárnější šiřitel hoaxů Tomio Okamura je tu s námi přes půl století? Čas letí, ale bizáry kolem jeho podnikání a podivného hnutí SPD zůstávají. Samozřejmě mu přejeme vše nejvlastenečtější a jako bonus jsme se rozhodli zavzpomínat na Tomiovy začátky, kdy se ještě nekamarádil se Salvinim a nestavěl tubusovou vilu na Břevnově.
Pan koktavý
Ačkoliv se Tomio narodil v Tokiu, všude hrdě prohlašuje, že má maminku z Moravy. Ano, to je pravda, protože jeho matka Helena Okamurová, rozená Holíková, se v roce 1966 po svatbě s Matsuem Okamurou přestěhovala z moravských Dačic do Japonska. V Tokiu Tomio strávil střídavě celkem 10 let svého života. Po prvních šesti letech v Japonsku se Tomiově matce nelíbilo, že je v zemi sama, a proto se rozhodla pro návrat do České republiky, kam se přestěhovala s Tomiem i jeho dvěma bratry – Hayatem a Osamou.
Jak Tomio zmínil v několika rozhovorech i v pořadu 13. komnata na České televizi, část dětství strávil v dětském domově v Mašťově u Podbořan, kde se setkal s šikanou kvůli svému asijskému vzhledu a koktání. To ho údajně poznamenalo až dodnes. Koktat se odnaučil až ve svých 22 letech a dle jeho slov je to i důvod, proč tak ochotně hovoří ve všech médiích a rád se ke všemu vyjadřuje.
Co se týče Okamurova vzdělání, po základní škole vystudoval střední chemickou školu. Na vysokou školu nebyly peníze, takže se po maturitě rozhodl odjet do Tokia, kde pracoval jako popelář a poté tři a půl roku prodával popcorn v kině. Po návratu do Česka se rozhodl, že začne podnikat v cestovním ruchu. A tak Tomio začal zajišťovat dovoz a služby pro zahraniční turisty. Vzhledem k tomu, že ovládal český i japonský jazyk, byl ideálním kandidátem na pozici turistického průvodce japonských turistů.
Pán turistů
A tak Okamura rozjel svou vlastní cestovní kancelář. Na konci 90. let dokonce chvíli spoluvlastnil několik hospod. Dokonce i restauraci U Vejvodů, avšak kvůli stykům jeho společníka Jana Hájka s kontroverzním Václavem Kočkou nakonec z byznysu ustoupil. Postupně se stal i majitelem dvou obchodů s japonskými potravinami a spolumajitelem softwarové společnosti se specializací na sport.
Díky své objevené výřečnosti se v roce 2004 stal externím komentátorem pro BBC, ale toto angažmá trvalo jen něco málo přes rok. Téhož roku byl zvolen členem prezídia Asociace českých cestovních kanceláří a agentur (AČCKA), ve které se stal nakonec mluvčím. Díky tomu se začal pravidelně objevovat v televizních novinách na Nově a postupně se začal vrývat lidem do paměti.
V roce 2008 se objevil v pořadu Den D, kde v pozici investora a porotce hodnotil a investoval do podnikatelských záměrů a nápadů začínajících českých byznysmenů. Zde se Tomio rozhodl investovat do legendární cestovní agentury pro plyšáky, která nabízela zprostředkování výletů pro plyšová zvířata. Tento bizarní nápad se nakonec dostal i do reportáže České televize, ve které obtloustlý Tomio v khaki bundě dává napít plyšovému psovi.
Poté následovala fáze, v níž se zamyslel nad tím, že by bylo dobré vstoupit do veřejného života, takže na Streamu rozjel svůj videoblog, kde se vyjadřoval k veřejnému životu. Rovněž napsal i několik knih, ve kterých propaguje své názory. Ty jsou naprosto opačné než ty, které propaguje dnes. Zároveň si našel úchylku objevovat se ve videoklipech céčkových až déčkových hudebních interpretů, o čemž se mnohokrát psalo na Hudebních masakrech Jardy Konáše.
A ten příběh o Úsvitu, Večerníčkovi, SPD, zákeřných migrantech, Mílovi Roznerovi, pseudokoncentrácích a dalších šílenostech, ten už všichni znáte...
A zde vás zaujme majetkové přiznání českých poslanců, kteří to v roce 2018 rozjeli.
Podobné články
Jan StudničkaDoporučujeme
