Pojistka demokracie
Česká republika disponuje dvoukomorovým parlamentem, který je složený z Poslanecké sněmovny a senátu od 1. ledna roku 1993. Už při jeho vzniku byla jeho funkce kritizována a zpochybňována, ale nikomu se nepodařilo ho zrušit ani vypustit z ústavy.
Vědět bychom měli především, že v senátu zasedá celkem 81 senátorů, kteří jsou voleni na 6 let. Volby probíhají vždy jednou za dva roky, během kterých se vždy prostřídá jedna třetina všech senátorů. Jsou dvoukolové a v případě, že po prvním kole získá nejúspěšnější kandidát nadpoloviční počet hlasů, vyhrává. Jestliže získá méně než 50 %, probíhá druhé kolo, ve kterém se utkají dva nejúspěšněšjí kandidáti z prvního kola. Současným předsedou senátu je Milan Štěch z ČSSD.
Pravomoci senátu
Co se týče pravomocí aenátu, nesmíme zapomínat, že senát projednává a kontroluje návrhy zákonů, které mu předají poslanci. Existuje 5 variant, jak se může senát zachovat k návrhům zákona z Poslanecké sněmovny:
1. Senát může návrh zákona schválit, čímž je postoupen k prezidentovi ČR.
2. Senát může návrh zákona zamítnout, což znamená,že je vrácen do Poslanecké sněmovny. Sněmovna však může senát přehlasovat nadpoloviční většinou všech poslanců. Toto přehlasování nelze učinit v rámci ústavních zákonů, volebních zákonů, zákonu o styku obou komor parlamentu, jednacího řádu senátu nebo v rámci některých mezinárodních smluv.
3. Senát může návrh zákona vrátit s pozměňovacími návrhy zpět poslancům, což znamená, že Poslanecká sněmovna hlasuje o zákonu s pozměňovacími návrhy se Senátem, a pokud není přijato naprostou většinou, hlasuje se o zákonu znovu v původním znění Poslaneckou sněmovnou a v případě nadpoloviční většiny hlasů může být schválen.
4. Senát se k zákonu může vyjádřit nezájmem o zákon, tím pádem je návrh zákona přijat.
5. Senát se k zákonu nemusí vyjadřovat. A pokud tak neučiní do 30 dnů, je návrh zákona přijat.
Co se týče pravomocí senátu, tak rovněž může využívat zákonodárné iniciativy, což v překladu znamená, že může zákony rovněž navrhovat. V případě rozpuštění Poslanecké sněmovny přijímá v nalehávých záležitostech zákonná opatřetní, která může navrhovat jen naše vláda. Tato opatření se nesmí týkat Ústavy, státního rozpočtu, volebního zákona, státního závěrečného účtu a některých mezinárodních smluv.
Předseda senátu má právo vyhlašovat termín prezidentských voleb. Senát má právo podat u Ústavního soudu na prezidenta žalobu za velezradu. Senát zároveň vyjadřuje souhlas ke jmenování soudců u Ústavínho soudu. Ty však navrhuje prezident. Senát společně s poslaneckou sněmovnou vydávají usnesení, jestli může prezident vykonávat z vážných důvodů svou funkci. Senát kromě toho navrhuje předsedu a inspektory Úřadu na ochranu osobních údajů nebo dva kandidáty na pozici Veřejného ochráce práv.
Senát rozhodně nepatří ke zbytečným institucím, jelikož po poslancích kontroluje jejich práci a mějte na paměti, že naším poslancem je například i Miloslav Rozner a další elity z SPD.
A zde si přečtěte o tom, že si KSČM vlastně vůbec nevšimla, že její členové vymírají.