Dohoda mezi Jižní a Severní Koreou o podepsání příměří a denuklearizaci Korejského poloostrova je jednou z největších mírových událostí za desítky let. I přesto, že situace byla dlouhodobě na hraně nové eskalace a obě dvě strany spolu minimálně mluvily, historické smíření by konkurovalo i těm nejlepším dílům z Pošty pro Tebe. Pošťák Ondra ale v tomto případě rozhodně není Donald Trump, ačkoliv někteří mu tuto zásluhu připisují.
Severokorejský vůdce Kim Čong-un a jihokorejský prezident Mun Če-in v pátek podepsali Pchanmundžomskou deklaraci, ve které se zavazují k trvalému míru, společné denuklearizaci, pokroku v mezikorejských vztazích a pravidelným schůzkám. Mun Če-in za strůjce míru označil amerického prezidenta Donalda Trumpa, který si podle něj zaslouží nobelovku.
Severokorejská zahraniční politika je jednou z nejúspěšnějších na světě. Desítky let dělá přesně to, co jí celý svět zakazuje. I přes nekonečné rezoluce Rady bezpečnosti OSN, další a další uvalené sankce, hrozby o vojenské intervenci či válku na Twitteru dokázal Pchjongjang pokračovat ve svém nukleárním a raketovém programu. Kalendář rozvoje jaderných schopností jasně diktuje, jakým směrem se zahraniční politika Severní Koreje ubírá. Teď očividně směrem míru a vyjednávání.
Severní Korea už nějaké know-how má, hlavní testovací základna završila svoji životnost, tak proč to nevyužít k nepředvídatelnému kroku? Donald Trump v roli užitečného idiota bude mít pocit, že zařídil mír. Dělá ale bez jakýchkoliv garancí bezprecedentní ústupek tím, že se chce s krvavým severokorejským diktátorem setkat, i přesto, že drtivá většina asijské země otrocky slouží autoritářskému režimu, který jim repetitivní propagandou a hrozbou smrti (pokud někoho jen napadne zpochybnit božskou sílu jejich vůdce) vymývá mozek.
Kim Čong-un rád nabídne Západu iluzi míru a denuklearizace výměnou za zrušení sankcí a příliv kapitálu pro jeho režim. Komunisté už totiž dávno vědí, že kapitál nutně nemusí vést ke kapitalismu nebo demokracii. V Číně Kimovi jasně vysvětlili, že ekonomický růst nezpůsobí poptávku po ekonomických svobodách, jak si naivně myslel západ ve vztahu k čínské totalitě.
A co se týká raket, Severní Korea se rozvoje balistických střel nikdy nevzdá. Nejen, že se jedná o základní obranný pilíř, ale hlavně je to otázka vysílání družic a vesmírného výzkumu. Možnost těžení asteroidu a obrany planety před armagedonem přece nemůže být ponechána jen USA.
A tady čtěte komentář k setkání Donalda Trumpa s Angelou Merkel.
Podobné články
Martin Miko
Jan StudničkaDoporučujeme
