Před 85 lety proběhl pohřeb prezidenta Osvoboditele, českého státníka a pedagoga Tomáše Garrigua Masaryka. Za zvuku zvonů svatovítské katedrály a pražských ulic plných lidí probíhala poslední cesta prvního prezidenta Tomáše G. Masaryka, který zemřel 14. září 1937 po těžkém zánětu plic. Poslední rozloučení s Masarykem se konalo na Pražském hradě a rakev doprovázelo přes půl milionu lidí.
Zemřel na zánět plic ve věku 87 let
Když v září 1937 Masaryk onemocněl zánětem plic, pravděpodobně nikdo nečekal, že mu o několik dní později podlehne. Stalo se tak 14. září 1937 v ranních hodinách v Lánech. Dožil se úctyhodného věku 87 let. Kolem jeho ložnice v Lánech se shromáždila celá jeho rodina spolu s politickou elitou včetně prezidenta Edvarda Beneše, předsedy vlády Milana Hodži a kancléře Přemysla Šámala. Lékaři však vzdali boj o Masarykův život už v pondělí 13. září, jelikož jeho zdravotní stav byl velmi vážný. Zrychlilo se mu totiž dýchání a začala slábnout srdeční činnost.
Samotný pohřeb prezidenta Masaryka, který se stal symbolem národní pospolitosti, se konal 21. září 1937 v Praze a později v Lánech. Není se čemu divit, když zemřel člověk, jenž se zasloužil o založení Československé republiky a byl i jejím prvním prezidentem. Tělo Tomáše G. Masaryka bylo nabalzamováno a vystaveno v Lánech. Poté bylo převezeno do Prahy a následně znovu do Lán, kde bylo pohřbeno vedle jeho zesnulé ženy Charlotty. Poslední rozloučení se konalo na Pražském hradě. Když bylo rozloučení zahájeno, začaly zvonit zvony v katedrále svatého Víta. O projev se postaral prezident Edvard Beneš, který byl Masarykovým nástupcem.
Po projevu se všichni vydali na smuteční průvod Prahou. Rakev byla zahalena do státní vlajky a umístěna na dělostřeleckou lafetu, kterou táhlo 6 koní. V čele průvodu jel generál Jan Syrový na koni a za ním pochodoval oddíl legionářů a sokolů. Za rakví poté šel syn prezidenta Masaryka, Jan, spolu se svými syny, prezident Edvard Beneš, členové vlády, zástupci evropských zemí, poslanci, senátoři a církevní hodnostáři.
Pohřbu se zúčastnilo přes půl milionu lidí
Průvod vedl z Pražského hradu přes Chotkovu ulici, Klárov a Mánesův most. Dál pokračoval skrz Pařížskou třídu až na Staroměstské náměstí. Poté cesta smutečního průvodu vedla po Karlově mostě, přes Národní divadlo, Václavské náměstí, a skončila na Wilsonově nádraží, kde byl připraven vlakový speciál.
Celkově se pohřbu prvního československého prezidenta zúčastnilo přes půl milionu lidí. Nikdy předtím ani potom se nestalo, aby na státní pohřeb dorazilo tolik lidí. Celou akci hlídalo v pražských ulicích přes 3 800 příslušníků policie.
Je tomu už dlouhých 85 let od doby, kdy zemřel první československý prezident, na kterého vzpomínáme dodnes.
Podobné články
Jan StudničkaDoporučujeme
