26. února roku 1935 podepsal nacistický vůdce Adolf Hitler tajný dekret, kterým povolil založení říšské Luftwaffe jako třetí německé vojenské služby, jež se připojí k říšské armádě a námořnictvu. Ve stejném dekretu Hitler jmenoval vrchním velitelem nového německého letectva Hermanna Göringa, německého leteckého hrdinu z první světové války a vysoce postaveného nacistu.
Versailleská smlouva
Versailleská smlouva, která ukončila první světovou válku, zakázala Německu disponovat vojenským letectvem. V roce 1926 však byla založena německá civilní letecká společnost Lufthansa, jež poskytovala letecký výcvik mužům, kteří se později stali piloty Luftwaffe.
Po nástupu k moci v roce 1933 začal nacistický vůdce Adolf Hitler tajně rozvíjet nejmodernější vojenské letectvo a jmenoval Hermanna Göringa německým ministrem letectví. Během první světové války Göring velel slavné letecké eskadře, v níž sloužilo velké německé eso Manfred von Richthofen, takzvaný „Rudý baron“.
Luftwaffe
V únoru 1935 Hitler formálně zorganizoval Luftwaffe jako hlavní krok v programu německého přezbrojení. Luftwaffe měla být postupně odmaskována, aby neznepokojovala zahraniční vlády, a velikost a složení jednotek Luftwaffe měly zůstat tajné jako dosud. V březnu 1935 však Velká Británie oznámila, že posiluje své Královské letectvo (RAF), a Hitler, aby se nenechal zahanbit, odhalil svou Luftwaffe, která se velice rychle rozrůstala v impozantní letectvo.
Jak německé zbrojení postupovalo alarmujícím tempem, Británie a Francie protestovaly, ale nedokázaly držet krok s německou válečnou produkcí. Německé letectvo se dramaticky rozrostlo a nový německý stíhací letoun Me-109 byl mnohem dokonalejší než jeho protějšky v Británii, Francii nebo Rusku.
Zastrašování
Letoun Me-109 byl během španělské občanské války řádně pokřtěn krví nepřátel. Piloti Luftwaffe absolvovali nefalšovaný bojový výcvik, když zkoušeli nové letecké útočné formace proti španělským městům, jako byla Guernica, kde při brutálním bombardování Luftwaffe v dubnu 1937 zemřelo více než tisíc lidí.
Hlavní devizou německého válečného letectva měl však být aspekt zastrašení. To se poprvé v mezinárodním vyjednávání projevilo roku 1938, kdy Třetí říše požadovala československé Sudety. Francie s Británií se drtivé síly Luftwaffe právem obávaly. Svoji pověst tak rázem ztratila například Maginotova linie, která se stala pouhou drobnou překážkou Wehrmachtu poté, co jeden z francouzských důstojníků po návštěvě letecké přehlídky řekl, že by se Francie takovému technickému náskoku ubránila 2 až 3 týdny.
Podobné články
Martin Miko
Doporučujeme
