Český novinář Ferdinand Peroutka se stal v posledních letech, a to především díky prezidentu Milošovi Zemanovi, středem pozornosti v mnoha médiích a diskuzích. Dodnes je považován za jednoho z nejtalentovanějších publicistů předválečné žurnalistiky. Přesně před 75 lety se vrátil z koncentračního tábora Buchenwald, odkud ho v roce 1945 osvobodila americká armáda. Podobného osudu se však nedočkal každý český spisovatel, který byl uvězněn nacisty.
Zapomenutá legenda české novinařiny
Život nebyl k Ferdinandu Peroutkovi příliš férový, tedy alespoň v určité jeho části. Před 1. světovou válkou byl zaměstnán jako výtvarný referent Času, a když válka přišla, tak se nějakou dobu ukrýval v Rakousku a Německu. Nakonec měl ale štěstí, protože pro svou zdravotní nezpůsobilost nakonec do armády nemusel. Po válce se vrátil zpět k žurnalistice. Nejprve pracoval 4 roky jako redaktor časopisu Tribuna a následně se stal šéfredaktorem týdeníku Přítomnost. Tuto pozici vykonával 15 let, tedy přesněji do doby než začla 2. světová válka.
Navíc působil jako externista Lidových novin, kde se spřátelil i například s Karlem Čapkem, který ho přizval i do klubu Pátečníků, což byla kulturní a politická skupina intelektuálů. Každé páteční odpoledne se významné české osobnosti setkávali v Čapkově vile na Vinohradech nebo u Tomáše Garriguea Masaryka v Lánech. Mezi pátečníky patřili i Edvard Beneš, Jan Masaryk nebo Karel Poláček.
Peroutkova novinářská práce zahrnovala i zásadní dílo o historii Československa v letech 1918 až 1922, avšak zůstalo nedokončené. Přesto je považováno za jeho stěžejní práci. Kromě toho se Peroutka ve svých politických komentářích pravidelně věnoval tématům týkající se mezinárodní politiky a rovněž psal rád o povaze Čechů. Navíc nebyl příliš velkým fanouškem komunismu a nacismu, takže už v dobách první republiky to neměl lehké ani s jednou z těchto skupin. Patřil i mezi dlouhodobé kritiky Adolfa Hitlera, což se mu nakonec vymstilo. Po okupaci Čech a Moravy v roce 1939 na něj byl ze strany nacistů vyvíjen tlak, aby psal ve prospěch nacistického Německa. Když pak vyšel z jeho pera článek v časopise Přítomnost, který nesl název Dynamický život k 50. narozeninám Adolfa Hitlera, tak byl Peroutka přesvědčen, že se jednalo o hlavní důvod, proč se později dostal do koncentračního tábora.
Když Hitler napadl Polsko, měli nacisté obavy, že v protektorátu Čechy a Morava začne povstání Čechů. Proto se Němci rozhodli zatknout preventivně všechny výrazné osobnosti, které by mohly být součástí odboje. A tak byl Peroutka poslán do koncentračního tábora Dachau, a následně i do Buchenwaldu, odkud ho v roce 1945 osvobodily USA. Peroutka tak strávil v podstatě celou 2. světovou válku v koncentračních táborech a rozhodně nebyl sám. V následující galerii zjistíte, které další čeští novináři, spisovatelé a umělce zavřeli nacisté právě do koncentračního tábora.
Když se Peroutka vrátil z koncentráku, stal se šéfredaktorem časopisu Svobodné noviny, což mu příliš dlouho nevydrželo. Po nástupu komunistů k moci v roce 1948 se Peroutka rozhodl pro exil. Nejprve odjel do Velké Británie a následně do USA, kde se stal vedoucím pracovníkem českého oddělení rádia Svobodná Evropa, které sídlilo v Mnichově. Z exilu bojoval proti komunismu. Nakonec zemřel v roce 1978 a jeho pozůstatky jsou pohřbeny na Vyšehradě.
Podobné články
Jan Studnička
Doporučujeme
