Nejdrsnější předvolební kampaň v historii

Příští týden tomu bude 16 let od doby, kdy se konaly volby do Poslanecké sněmovny v roce 2006. V těchto volbách kandidovalo celkem 25 politických subjektů, avšak ve skutečnosti se jednalo o souboj dvou tradičních politických stran, a to ČSSD a ODS, ze kterého nakonec vyšli vítězně občanští demokraté v čele s volebním lídrem Mirkem Topolánkem. Do Sněmovny se nakonec dostalo 5 subjektů. Kromě ODS a ČSSD se to povedlo KSČM, KDU-ČSL a Straně zelených (SZ), která se do Sněmovny dostala vůbec poprvé.

Hrdinou voleb se stal volební lídr Mirek Topolánek, který v Praze získal nejvíce preferenčních hlasů ze všech kandidátů, což mu nakonec vyneslo vítězství ve volbách, a tím i pověření k sestavení vlády. ODS nakonec dokázala urvat neuvěřitelných 35,38 % hlasů, což znamenalo i získání 81 mandátů. Tomu všemu ovšem předcházela obrovská předvolební kampaň a několik dalších faktorů, které způsobily rekordní výsledek. Vše začalo už v březnu 2006, když ODS představila svou kampaň pod názvem ODS plus, v rámci níž byla představena i nová daňová reforma. Součástí volebního programu bylo 5 priorit neboli 5 „P“, tj. práce, právo, podpora rodiny, protibyrokratický boj a prestiž v zahraničí. ODS se do toho opřela naplno. V rámci kampaně občanům slibovali snížení daní, boj proti korupci, vznik nových pracovních míst, zvýšení důchodů o tisíc korun nebo zvýšení počtu vysokoškoláků na průměr EU.

ČSSD se snažila proti ODS vést negativní kampaň. Proto vytvořila opoziční kampaň s překvapivým názvem ODS mínus. Cílem bylo samozřejmě kritizovat volební sliby občanských demokratů a upozorňovat na to, co všechno zlého by se stalo, kdyby náhodou ODS vyhrála volby. V rámci negativní kampaně byli lidé strašeni rovnou daní nebo zavedením školného.

Zlomový rok politického marketingu

Nicméně ODS i ČSSD měly po celé zemi tisíce billboardů se svými tvářemi. Podle marketérů se jednalo o zlomový rok v oblasti politického marketingu. V rámci kampaně totiž proběhlo hned několik sporů a konfliktů mezi oběma stranami. Důležitá byla například i velmi sledovaná televizní debata na TV Nova mezi Topolánkem a Paroubkem. Ostatní strany byly spíše v ústraní. Nicméně některé události nám utkvěly v paměti. Jmenujme například velký volební úspěch Strany zelených, která získala díky Martinovi Bursíkovi 6,29 % ve volbách, nebo kampaň recesistické Balbínovy poetické strany, jež si dala za úkol útočit na Miroslava Kalouska (tehdy KDU-ČSL).

Velmi zásadní událostí těchto voleb byla medializace tajného dokumentu, který všichni známe jako Kubiceho zprávu. Ten předal pár dnů před volbami policista Jan Kubice bezpečnostnímu výboru Poslanecké sněmovny a znamenala absolutní zvrat v předvolební situaci. Poslanec Pavel Severa (KDU-ČSL) ji totiž poskytl médiím, čímž spustil velký rozruch v celé zemi. Ukázalo se totiž, že organizovaný zločin je napojen na státní správu. Informace v Kubiceho zprávě poukazovaly na to, že činnost Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu (ÚOOZ) měla být omezována policejním prezidiem, ministerstvem vnitra i samotným předsedou vlády, kterým byl v té době Jiří Paroubek. Není divu, že po medializaci dokumentu tehdejší premiér zuřil a označil zprávu za ovlivňování voleb a dlouhodobě plánované spiknutí ze strany ODS.

mohlo by vás zajímat

Nejkontroverznější spis v historii Česka: Kubiceho zpráva podlomila důvěryhodnost ČSSD a zamíchala výsledky voleb

ODS pomohla i Česká pravice

ODS napomohla například i strana Česká pravice, která zhruba týden před volbami vyzvala své příznivce, ať volí občanské demokraty. Dále pak recesistická strana Helax – Ostrava baví vyzvala své fanoušky k tomu, aby lidé nevolili levici.

Volby nakonec dopadly ve prospěch ODS, která se ziskem 35,38 % hlasů zvítězila. Následovala ČSSD se ziskem 32,32 % hlasů. KSČM dostala 12,81 %, KDU-ČSL 7,22 % a Zelení 6,29 %.