Bolševníky jsou jedovaté rostliny, které se nezastaví před ničím a jsou nebezpečné jak z krátkodobého, tak dlouhodobého hlediska. Mnoho lidí je ale nechává růst nebo je dokonce úmyslně pěstuje pro jejich impozantní vzhled, aniž by věděli, jak může být taková kytka nebezpečná.
Trocha herbalistiky
Češi nejsou v boji se zákeřnými rostlinami žádnými zelenáči, po většinu historie nám tady rostlo kdeco a nebezpečná semínka invazivních rostlin k nám donášel vítr jak ze západu, tak z východu. Konkrétně bolševník se v Evropě objevil koncem devatenáctého století, ale u nás se doopravdy uchytil až v polovině století dvacátého, kdy se skutečně rozrostl. Pomalu jste v přírodě ani nemohli narazit na jinou rostlinu.
Rozsáhlé operace na očištění krajiny, které započaly na konci 80. let a do nichž se kromě odborníků zapojila i velká část národa, výrazně pomohly, a bolševník se podařilo zatlačit na snesitelnou úroveň. Ale ukázalo se, že takový bolševník je velice zrádná rostlina, které se člověk nezbaví tak jednoduše. Má velice hluboké kořeny, které se rády oddělují od zbytku rostliny, když ji vytrhnete. To znamená, že neviděny a neslyšeny zůstávají v zemi a dál rostou.
Problém je, že když pak bolševník znovu vyrazí na povrch, řada lidí ani nepozná, že jde o bolševník, protože ty tu přece od osmdesátek nerostou, že. Naopak ho spousta lidí pokojně chodí zalévat a ještě má radost, jak jim to na zahrádce pěkně kvete. To, že budou mít dřív nebo později dvorek plný jedovatých kytek, buď neví, protože se o herbalistiku nezajímají, nebo to dělají natruc, protože pomerančovník nikdy pořádně neplodil a modrý špačci jim zase zobou úrodu. A jestli se bolševníkem ty modrý svině otráví, jedině dobře!
Taková zahrádkářská nedbalost ale může do budoucna nadělat spoustu problémů. Bolševník je sice extrémně jedovatý, ale jako u každé zrádné rostliny se to neprojeví hned. Můžete se o něj velice snadno popálit, ale protože se popáleniny objeví až po nějaké době, klidně to pak může vypadat, že vás vůbec nežahnul bolševník, ale nějaká úplně jiná rostlina. Poškozená tkáň navíc přichází k životu až po zásahu UV světlem, takže když se popálíte za tmy, začne to bolet až ve dne. Skoro by se řeklo, že když se na škody doopravdy posvítí, už může být pozdě. Nejhorší je, když přijde bolševník do kontaktu s očima, může totiž způsobit trvalou slepotu. A pak si nemáte šanci všimnout, jak ten plevel pomalu požírá všechno v dosahu.
Jako vždy jsou bohužel nejzranitelnější děti. Pokud je tedy chceme chránit, musíme jednat. Nemůžeme jim jenom zakázat vstup na pole, protože až se jednou zeptají, proč nemohou nikam, nebudeme moci říct, že se nám nechtělo zahradničit. Bolševníky se musí vytrhávat i s kořeny, pálit a ostře sledovat, jestli se náhodou nevracejí. Protože to ony budou dělat vždycky. A je jedno, jestli kvetou červeně, modře nebo bíle.
Satira už roste i na poli
Asi jste pochopili, že tenhle text je jedna velká metafora, ale překvapivě je většina faktů pravda. Bolševník se rychle šíří, zabírá pole, je nebezpečný, popáleniny reagují na UV záření, způsobuje slepotu a vážně se jmenuje bolševník. Skoro to vypadá jako by nám Bůh seslal kytku jenom proto, aby si mohl dělat prdel z Babiše.
Prostě TLDR, jo. Bacha na bolševníky a bacha na koblihy, které dostáváte zdarma. Často je v nich totiž třešňová marmeláda.
Podobné články
Martin MikoDoporučujeme
