Krátké připomenutí

Než se dostaneme k hlavní postavě tohoto našeho článku, tak jen pro ilustraci pár základních faktů o Hermannu Göringovi, protože o něm toho bylo v souvislosti s druhou světovou válkou a nacismem napsáno a řečeno víc než dost. Byl to právě on, který byl po většinu válečného konfliktu označovaný jako „ten hned po Hitlerovi“. Tento říšský maršál začínal původně jako letec, následně ho čekala kariéra poslance, dotáhl to na předsedu říšského sněmu a posléze byl ministrem letectví a vrchní velitel Luftwaffe. Známý je i jeho neslavný konec. Hermann Göring byl v rámci Norimberského procesu pochopitelně uznán vinným z plánování nebo provedení útočné války a účasti na válečných zločinech nebo vyvražďování národů a byl odsouzený k trestu smrti oběšením. Ještě než k popravě došlo, spáchal v cele sebevraždu mezi nacisty tolik oblíbeným kyanidem. Ale dost o tomto válečném zločinci, mezi jehož záliby kromě nákladného života v luxusu patřilo hraní si s elektrickými vláčky. Za největší relaxaci považoval to, když se mohl přehrabovat ve svých špercích. Trochu bizarní představa, že?

mohlo by vás zajímat

Hitler a Goebbels: Spolu ovládali svět a od dobrovolné smrti je dělil jediný den. Manželky je následovaly

Tak trochu jiný bratr

To jeho o dva roky mladší bratr Albert byl opravdu z úplně jiného těsta. Možná na tom svoji roli sehrál fakt, že se dodnes spekuluje o tom, že jeho otec, diplomat Heinrich Göring, jeho biologickým otcem nebyl. Některé historické prameny uvádějí, že skutečným Albertovým otcem byl dlouholetý rodinný přítel Göringových Hermann von Epenstein, původně Žid, který konvertoval posléze ke křesťanství a stal se katolíkem. Všichni to prý věděli, ale všichni zachovávali dekórum. Tomuto tvrzení, že Albertovým biologickým otcem byl právě charismatický Epenstein, dost nahrávala fyzická podoba mezi ním a Albertem. Zatímco mezi bratry byste ji hledali celkem marně. Hermann byl typický plavovlasý, modrooký Árijec, zatímco Albert byl snědý a tmavovlasý. A zatímco Hermann spojil svůj život s nacisty, Albert se rozhodl jít přesně cestou opačnou. Právě on pomohl zachránit mnoho lidských životů, konkrétně těch židovských. Na druhou stranu si ale v dětství byli blízcí, i když zájmy měli každý jiné – Hermanna bavila hra na vojáky, zatímco Alberta lákal svět umění.

Vystudoval Technickou univerzitu v Mnichově, kde také získal diplom strojního inženýra. V době, kdy Adolf Hitler s jeho bratrem Hermannem Göringem a jím podobným provedli právě v Mnichově tzv. pivnicový puč, Albert promoval. Následně odešel do průmyslového města Dessau, kde ho zaměstnali v Junkersově firmě na výrobu kotlů Kaloriferwerke. A byl úspěšný. Již v roce 1928 se dočkal významného povýšení – stal se z něj vývozní ředitel firmy a stěhoval se do Vídně. A někde v té době pravděpodobně navázal kontakty, které posléze dokázal využít. Změnil zaměstnání, v roce 1935 se z něj stal technický ředitel filmové společnosti a několika židovským filmovým podnikatelům potom po anšlusu Rakouska pomáhal při útěku ze země.

Jméno Alberta Göringa je také spojeno s plzeňskou Škodovkou, kde působil za druhé světové války jako exoportní ředitel. O Albertovi tehdejší vedení vědělo, že je odpůrce nacismu, na druhou stranu to byl bratr říšského maršála a v té době jednoho z nejvlivnějších a nejmocnějších mužů Říše, a to byla kombinace, kterou právě tehdejší šéfové Škodových závodů vyhodnotili jako cennou. A tak Albert opět změnil v roce 1939 zaměstnavatele a rozhodně si nepohoršil. Podmínky mu byly připraveny skutečně královské. Navíc i v Plzni mohl pokračovat v zachraňování a pomoci těm, které hledalo gestapo. Někdy dokonce i falšoval razítko svého vlivného bratra. Byl v pravidelném kontaktu s českými odbojáři. S jejich pomocí realizoval například to, že do koncentračních táborů posílal nákladní vozy, které nabíraly pracovníky na údajnou práci v jiné lokalitě. Vozy ale posléze zamířily na úplně jiné, opuštěné místo, a vězni byli volní a mohli utéct.

Tato jeho bohulibá činnost samozřejmě nezůstala bez povšimnutí nacistů. Gestapo ho chtělo opakovaně zatknout a potrestat. Nebýt mocného bratra, asi by jeho konec byl snadno předvídatelný. Smrt by ho neminula. Ale bratrská sounáležitost mezi oběma muži v tomto směru stále fungovala.

GALERIE Albert Göring

+ DALŠÍ 2 FOTKY + DALŠÍ 3 FOTKY

Vás, ženy, jsem líbal rád

Slabostí Alberta Göringa byly ženy, a i toto prý měl zdědit po svém údajném biologickém otci Epensteinovi, který byl také pěkný sukničkář. Mladší z bratrů Göringů byl celkem čtyřikrát ženatý. Poprvé se oženil s tehdy jednadvacetiletou Marií von Ummon, a to v roce 1921, ale již po dvou letech se rozvedl, aby se v zásadě hned oženil s o devět let starší Ernou von Miltner. Erna ale zemřela na rakovinu, a to v roce 1938. Třetí Frau Göring se stala krásná Češka Míla Klazarová, což se samozřejmě rodině nelíbilo a německým pohlavárům také ne. Svatbu chtěl dokonce překazit tehdejší zastupující říšský protektor v Praze Reinhard Heydrich. Zasáhnout tak musel opět bratr Hermann, který ke sňatku souhlas dal. Svatby se ale nezúčastnil a celkově ji ignoroval. Manželé spolu měli dceru Elizabeth. Ale ani toto manželství neskončilo happy endem. Göringovi se v 50. letech rozvedli, pořádně se neví důvod, a Míla společně s dcerou vycestovaly do Peru. Albert zůstal v Mnichově. Jeho poslední ženou se později stala jeho hospodyně Brunhilda Siebaldstaetter, k níž se chtěl zachovat slušně a zajistil jí tak vdovský důchod.

Konec života toho v pravdě zvláštního muže nebyl pěkný. Ani jeho neminul mimořádný soud, před který byl v listopadu 1946 postavený. Nakonec mu ale byla pomoc lidem za války prokázaná a soud ho 14. března 1947 osvobodil. Mezi ty, kterým Albert Göring pomohl patřila například manželka skladatele Franze Lahára, jež byla Židovka. Až po Albertově intervenci, kdy měl orodovat nejen u svého bratra, ale také u ministra říšské propagandy Josepha Goebbelse, byla propuštěna z vazby, a mohla tak emigrovat. Celkem měl takto pomoci 34 lidem, ale kolik jich opravdu bylo, to už nikdo nezjistí. S jistotou však lze tvrdit, že na konci svého života tento muž živořil. Živil se příležitostným překládáním a byl odkázaný na státní podporu. Albert Göring zemřel v Mnichově 20. prosince 1966. Žádné paměti nikdy nevydal a svůj velmi zajímavý životní příběh tento muž, který byl pravým opakem svého nechvalně proslulého bratra, nikdy nikomu neprodal. Možná je to škoda, bylo by to asi celkem zajímavé čtení o jedné historické epoše lidstva.