Dětství s hákovým křížem

V roce 1939 navštívil Adolf Hitler nevelké rakouské městečko Amstetten. Byl tam vřele přijat, dostal čestné občanství a nacisté zřídili za městem zařízení, které sloužilo jako odnož programu T4. Šlo o eugenický projekt, jehož cílem bylo vraždit nebo kastrovat všechny nehodné reprodukce. Méněcenné rasy, postižené, homosexuály… V tom městečku žil malý chlapec, který byl tou budovou doslova magneticky přitahován. A stejně jako tomu bylo u Adolfa Hitlera, i tohohle Rakušana měl jednou v hrůze poznat celý svět. Jmenoval se Josef Fritzl.

Fritzl je hotová učebnice pro psychology, kteří se zabývají patologickými jevy. Neměl šťastné dětství, jeho matka byla magor, kontrolovala každý jeho krok a týrala ho fyzicky, psychicky a pravděpodobně i sexuálně.

Těžko tedy říct, jestli se monstrum s Fritzlem už narodilo nebo jestli ho vytvořilo příšerné dětství. Jisté je jenom to, že když byl Josef konečně dost starý na to, aby opustil svůj dům, monstrum z něj bylo. Byl trestán pro násilné i sexuální přečiny. Přesto se mu podařilo najít si ženu.

Vybral si ji pravděpodobně proto, že mladá Rosemarie nebyla… no, nebyla nejbystřejší. To Fritzlovi dovolovalo vést dvojí život. Jeden doma, život spořádaného stavaře a technika, druhý tam venku. Navštěvoval místní bordely, kde ho brzy přestali obsluhovat, protože vyžadoval tak sadistické praktiky, že s ním prostitutky odmítaly být v jedné místnosti.

V ‘67 si šel na dvanáct měsíců sednout za znásilnění jednadvacetileté ženy. To už byl ženatý a měl s Rosemarií několik dětí, ale své ženě napovídal, že to na něj policie ušila a on je pochopitelně nevinný. Rose mu jako vždy uvěřila. Policie mimochodem měla po okolí i několik dodnes neobjasněných sexuálně motivovaných vražd, ale nikdy se jim nepodařilo najít proti podezřelému Fritzlovi dostatek důkazů. Takže monstrum bylo za dobré chování po dvanácti měsících zase na svobodě.

Nikdo přesně neví, kolik v té době zničil životů, s určitostí ale víme, že několik se jich ještě zničit chystal. Naprosto a totálně.

mohlo by vás zajímat

Pee Wee Gaskins: Metr a půl živého chodícího násilí, nenávisti a tragédie

Normální rodina

S Rosemarií měl Fritzl celkem sedm dětí. Dva syny a pět dcer. Mezi nimi Elizabeth, která byla, pro nedostatek lepších výrazů, jeho nejoblíbenější. V podání vyšinutého násilníka to znamenalo to, že svou dceru sexuálně obtěžoval od jejích jedenácti let. Nebohá Elizabeth se několikrát pokusila o útěk z domu, jednou dokonce utekla do Vídně, kde se několik týdnů skrývala, než ji našla policie a pro její nezletilost ji vrátila zpátky do domu hrůzy.

Jakmile Elizabeth odmaturovala, byla jí nabídnuta práce mimo město a ona se chystala konečně nechat svého otce za sebou. To Fritzl nemohl dovolit. 28. srpna 1984 požádal Elizabeth, jestli by mu nepomohla snést do sklepa dveře. Eli přikývla, sestoupila s ním do podzemí… a nedostala se z něj dalších čtyřiadvacet let.

Fritzl svou dceru omráčil chloroformem a uvěznil ji v předem připravené komoře. Během několika dnů se rozjelo pátrání a Rosemarie dokonce spolupracovala s policií. Fritzl ale výhružkami a násilím donutil svou dceru k tomu, aby napsala několik dopisů, podle kterých se přidala k nějaké sektě a nehodlá se vracet. Vzhledem k tomu, že dívka byla vždycky tichá a neměla moc přátel, nikdo to nezpochybňoval. A po dvou měsících vyšetřování utichlo.

Pro Josefa Fritzla ale práce teprve začala. A pro jeho dceru měla být noční můra, ve které se ocitla, nekonečná.

mohlo by vás zajímat

Masakr bavorské rodiny, za který nebyl nikdy nikdo potrestán. Co se stalo na farmě Hinterkaifeck?

Ve sklepě

Své ženě zakázal Fritzl přístup do sklepa a tvrdil jí, že tam na něčem pracuje. Jednoduchá Rosemarie nejenom, že mu věřila, ale navíc byla ráda, že Josef konečně po večerech nelítá po venku. Když k harmonickému páru přišla návštěva a ze sklepa se ozývaly podezřelé zvuky, Fritzl to sváděl na nekvalitní trubky, kotel a topení. Rosemarie to dávalo smysl, vždyť Josef tam dole přece pořád něco opravuje.

Ve skutečnosti Fritzl neopravoval nic. Budoval. Budoval dokonalé vězení. Vystavět celý podzemní komplex mu trvalo několik let a zadržovací zařízení neustále vylepšoval a upevňoval. Postupně vybudoval pod domem několik vyzděných místností, sociální zařízení, přívod elektřiny i plynu. Pokud jste se chtěli dostat do cely za Elizabeth, museli jste sejít do sklepa, odsunout skříň, za kterou byly tajné kovové dveře, do kterých se dalo vstoupit jedině se speciálním číselným kódem. Přes celkem sedm pevných zamčených dveří a šest přechodových komor jste se mohli dostat k jeho dceři. A některé dveře byly dokonce pod proudem, aby se nemohla Elizabeth rýpat v zámku nebo se jinak pokusit o útěk.

Největší rozšíření sklepa v roce 1994 Fritzl udělal proto, aby se měly kam vejít děti. Ano, děti. V té době už se v podzemí narodily čtyři. Fritzl totiž chodil za Elizabeth v průměru třikrát týdně. Občas jen na skok, hodit jí jídlo, občas ji celé hodiny týral, mučil a znásilňoval. Za těch příšerných čtyřiadvacet let Fritzl zplodil se svou dcerou celkem sedm dětí. Tři z nich, Lisu, Moniku a Alexandera postupně „nacházel před dveřmi domu se vzkazem od Elizabeth“, takže děti vyrůstaly nahoře s Josefem a Rosemarie. Tři další, Stefan, Felix a Kersten vyrůstaly se svou biologickou matkou na několika metrech čtverečních dole ve sklepě. U sedmého dítěte se objevily po porodu komplikace, Fritzl pochopitelně nemohl s čerstvě narozeným miminem do nemocnice, takže ho nechal umřít a tělíčko spálil v kotli.

Nesmíte zapomenout tu strašně dlouhou dobu, kterou tenhle horor trval. Když říkáme děti, tak tím myslíme, že Kersten neviděla denní světlo, dokud jí nebylo devatenáct let. Po celou tu dobu děti mučil taky. Ne sexuálně, ale když řvaly, odepřel jim jídlo na celé dny, stejně jako vypínal proud, takže seděly ve sklepě potmě hodiny a dny, vyhrožoval, že je zplynuje a s oblibou jim ukazoval fotky jejich sourozenců, jak si hrají venku na sluníčku.

GALERIE Josef Fritzl

+ DALŠÍCH 7 FOTEK + DALŠÍCH 8 FOTEK

Příšera v kleci

V dubnu 2008 Kersten těžce onemocněla a Elizabeth uprosila Fritzla, aby vzal svou dceru/vnučku do nemocnice. Fritzl souhlasil a pro doktory si vymyslel báchorku o tom, že Kersten k němu přišla s dopisem od své matky.

Doktorům byl zdravotní stav nebohé dívky podezřelý a policie několik dní zuřivě pátrala po jejích rodičích. S rostoucím podezřením policie znovu otevřela spis o dceřině zmizení, tentokrát s Fritzlem jako hlavním podezřelým. Důkladný průzkum dopisů od Elizabeth se detektivům nezdál, byly v nich nesrovnalosti a celkový tón se zdál… diktovaný.

Pod tlakem policejních výslechů a naléhající Elizabeth nechal nakonec Fritzl svou dceru navštívit její dceru v nemocnici… a tam ji policie sbalila. Elizabeth slíbila, že řekne všechno, pokud jí policisté slíbí, že už nemusí nikdy v životě svého otce vidět.

Policie vpadla do Fritzlova domu tu samou noc, Fritzl byl zatčen a policisté objevili příšerný sklep i děti v něm. Strážník, který vezl do nemocnice Felixe vzpomíná, že chlapec seděl v autě nalepený na skle a s úžasem v očích pozoroval noční oblohu, protože ji nikdy neviděl.

Den nato se Fritzl přiznal a přesně před čtrnácti lety na den DNA testy potvrdily u všech dětí, že je zplodil se svou dcerou. Fritzlův obhájce (nejhorší job v historii lidstva) se u soudu snažil přesvědčit porotu, že jeho klient není monstrum, protože „na některé Vánoce přinesl do sklepa stromeček“. Porotu to samozřejmě obměkčit nemohlo, zvlášť poté, co všichni viděli jedenáctihodinový záznam Elizabethiny výpovědi. Údajně se záznam pouštěl po dvouhodinových intervalech, protože nikdo se nevydržel dívat déle než sto dvacet minut.

Fritzl v prvním líčení nespolupracoval, ale Elizabeth pro něj chtěla plný trest, takže se odhodlala zúčastnit se slyšení alespoň z publika. Pohled na ni Fritzla finálně zlomil a ke všemu se přiznal. Po čtyřech dnech u soudu, u kterého vypovídali i sourozenci Elizabeth, byl Fritzl shledán vinným z vraždy, sexuálního násilí a nezákonného věznění.

Elizabeth se přestěhovala do jiné části Rakouska a její přesné bydliště je tajné. Bydlí tam se všemi svými dětmi a podle toho, co se ví, na to, čím si prošli, se jim daří dobře. Josef Fritzl si kroutí doživotí, nejvyšší trest rakouského práva, ve věznici se zvýšenou ostrahou v severním Rakousku. Je to bývalé benediktinské opatství předělané na vězení. Změnil si jméno na Josef Mayrhoff.

Ve vězení s ním bylo provedeno několik rozhovorů. Obzvlášť znepokojen byl tým BBC. Novinář, který rozhovor vedl později řekl, že Fritzl nevykazoval nejmenší známky lítosti. Naopak jim řekl: „Zkuste se někdy podívat do sklepa jiným lidem. Určitě tam najdete víc dívek a rodin.“

Fritzl údajně trpí stařeckou demencí a ve věznici rezignoval na život. Ještě během rozhovorů působil pozitivně, pěstoval rajčata a podobně... ale zdá se, že ho ostatní vězni týrají. Dokonce se objevily zvěsti, že mu jeden z nich „vymlátil všechny zuby“. A věznice to odmítá komentovat. To jenom tak nakonec.