Takové překvapení to nebylo

WHO dosud pro nákazu nepoužívala termín pandemie, který označuje epidemii globálního rozměru. To se ale včerejší večer změnilo. "Máme hluboké obavy jak z alarmující úrovně šíření a vážnosti (nákazy), tak ze znepokojující úrovně nicnedělání. Vyhodnotili jsme proto, že COVID-19 může být charakterizován jako pandemie," řekl šéf WHO Tedros Adhanom Ghebreyesus. COVID-19 je označení pro nemoc, kterou nový koronavirus způsobuje. Jeho slova doplnilo vyjádření koordinátora krizové pomoci této organizace Michaela Ryana, který podle Reuters řekl, že použití termínu pandemie je popisem aktuální situace a nijak nemění to nic na tom, co organizace proti šíření nákazy už nyní dělá. Také uvedl, že spoustu lidí má ze zkušenosti s chřipkou nesprávný dojem, že pandemie znamená nekontrolované šíření nemoci. Ale vývoj v Číně či Jižní Koreji u této diagnózy podle něj dokazuje, že takové hodnocení situace není správné. "Z pozorování vyplývá, že existuje silný prvek kontrolovatelnosti této nemoci," řekl. Poznamenal, že to neznamená naprosté zastavení infekce, ale skutečnou šanci na snížení počtu nových případů na úroveň únosnou pro zdravotnické systémy, což pomůže chránit lidské životy.

Na rovinu, úplně překvapivé rozhodnutí to nebylo, protože čelní představitelé WHO již delší dobu naznačovali, že organizace v případě koronavirové infekce k termínu pandemie přikročí. Zároveň zdůrazňovali, že takovou kvalifikaci nákazy nedoprovází žádný právní význam. Kvůli rychlému šíření nemoci WHO na konci ledna vyhlásila celosvětový stav zdravotní nouze. Experti se nicméně shodují v tom, že označení za pandemii zdůrazňuje mimořádnost situace a nutnost celosvětové spolupráce.

mohlo by vás zajímat

Světová zdravotnická organizace v boji s koronavirem. Neřeší první epidemii v dějinách. Co je to ale za spolek?

Není to poprvé

Není to ale první pandemie, se kterou se celý svět ve 21. století potýká. Naposledy se WHO k vyhlášení pandemie uchýlila 11. června 2009, a to kvůli tzv. prasečí chřipce, kterou způsobuje vir A/H1N1, který vznikl smíšením virů prasečí, lidské a ptačí chřipky. I tento virus se šíří vzduchem a napadá dýchací ústrojí člověka. Shodná je s koronavirem i forma přenosu – kapénková infekce a dotyk. Jiná je ale inkubační doba: 1 – 8- dnů. U koronaviru je to dnů 14.

První případy onemocnění prasečí chřipkou byly hlášeny 18. března 2009. Onemocnělo tehdy několik stovek lidí ve třech oblastech Mexika a sedm občanů Spojených států amerických. Proto se jí také říká mexická prasečí chřipka. Na konci dubna se prasečí chřipka dostala do Evropy a již 25. května 2009 ohlásila první případ i Česká republika. Chřipkou onemocněl pilot Českých aerolinií, který přiletěl z New Yorku.

Virus se tehdy šířil také napříč světem. A přiznaky? Téměř totožné jako u koronaviru – rýma, kašel, vysoké teploty, bolest hlavy a krku. Častou komplikací – opět stejně jako u koronaviru – je zápal plic. Přenos této nemoci je možný jak ze zvířat na člověka, tak i z člověka na člověka. Počet nakažených byl v době pandemie ve finále opravdu obrovský. Údaje WHO nebo amerického Úřadu pro kontrolování nemocí (CDC) říkají, že se jednalo o desítky milionů nakažených a více než o 284 tisíc mrtvých v rámci celého světa. Některé statistiky říkají, že dokonce zemřelo témeř 600 tisíc lidí. A to se původně hovořilo o stovkách tisících nakažených a o cca 18 500 mrtvých. O pár let později mezinárodní zdravotnické autority právě tato data upravovaly. V Česku se podle oficiálních údajů v té době nakazilo celkem 2 477 osob a do března 2010 na prasečí chřipku102 lidí zemřelo. Ale asi by bylo dobré vyhledat si, kolik nás na planetě je... Ať ten děs trochu zmírníme. I tenkrát nás bylo kolem sedmi miliard. A vážně nechceme nic zlehčovat!

Konec pandemie prasečí chřipky, nebo chcete-li pandemie viru H1N1, nastal až 10. srpna 2010, kdy ji tehdejší generální ředitelka Dr. Margaret Chan prohlásila za ukončenou.

mohlo by vás zajímat

Co se týká koronaviru, nepředpovídejme scénáře jako z béčkových katastrofických filmů, říká profesor Tomáš Zima

Zvládlo se to

Proč jsme se rozhodli, že sobě i vám tuto pandemii připomeneme? Rozhodně ne proto, abychom vás ještě více vystrašili. Naopak. Víte například, co se děje s tímto obávaným a nebezpečným virem nyní? Od roku 2010 nemutuje, ale v populaci se nadále vyskytuje, stal se běžným sezonním virem a standardně se dnes očkuje protichřipkovou vakcínou. Ano, vakcína se podařila vyvinout. A my věříme, že tomu nebude jinak ani v případě nového celosvětového strašidla se jménem koronavirus. Některé zdroje uvádí, že na lepší časy v léčbě by se mohlo začít blýskat již na konci března. Držíme/si palce!

Jen tak mimochodem, předchozí pandemií před prasečí chřipkou byla v roce 1968 ta kvůli chřipce z Hongkongu, kterou měl na svědomí vir s označením H3N2 . Ale to je zase jiný příběh. Ale jedno vám řekneme - i na tu se vyvinula vakcína. Takže vážně! My vědě prostě věříme.