Je 3. března, což znamená, že by oslavil narozeniny vynálezce telefonu Alexander Graham Bell. Tedy on už technicky není jeho vynálezce, ale sestrojil první funkční model, to je aféra zase na jiný článek. Tohle významné výročí oslavíme tím, že si připomeneme nejdůležitější hovory historie. A pár naprosto nepodstatných, ale veselých.
Od začátku...
Všichni se asi shodneme, že poprvé je důležité. A telefonní poprvé proběhlo týden po Bellových narozeninách, 10. března 1976. Bell zavolal svému asistentovi a první věta, která kdy byla řečena po telefonu, zněla: „Pane Watsone, pojďte sem, prosím, chtěl bych vás vidět.“ Mimochodem se řešilo, jak se bude telefonní konverzace otevírat, protože běžné „dobrý den“ zjevně nestačilo a lidé měli na přelomu devatenáctého a dvacátého století asi málo problémů k řešení. Takže Edison přišel s „Hello“, které nakonec doputovalo i k nám a v angličtině se vžilo do zbytku jazyka.
Telefon se zaváděl pomalu a důležité informace se často předávaly dopisem, takže doopravdy důležitých telefonátů moc nebylo. Zábavných asi ano, ale o tom bohužel nemáme záznamy. Možná vás ale pobaví, že jenom pár let po vynálezu přístroje, když telefon obsluhovala jediná operátorka, jistá Betsy Craddock, během několika dekád vydělala miliony tím, že klientům před nebo po ukončení hovoru popisovala, jak si „rozepíná botku“ nebo jak se „ovívá kloboukem“, což byla tenkrát erotika. Betsy je tedy pomyslnou patronkou sexu po telefonu.
Asi nejvýznamnější telefonát historie se odehrál v roce 1969 a neprovedl ho nikdo jiný než Richard Nixon. Telefonát spojil Bílý dům s Měsícem, na který právě vystoupil Neil Armstrong s Buzzem Aldrinem. Malý krůček pro člověka, ale ohromný skok pro telekomunikaci. A další významný telefonát se shodou okolností taky týká Nixona. Jenom o tři roky později někdo anonymně zavolal v areálu Watergate, ať pošlou do protější budovy údržbáře, protože „se tam svítí baterkami“. A tenhle prostý telefonát ve svém důsledku donutil Nixona, aby rezignoval na pozici prezidenta Spojených států a opustil Oválnou pracovnu.
Do současnosti
A u prezidenta Spojených států ještě chvíli zůstaneme, protože jeden z nejdůležitějších telefonátů pro Českou republiku šel právě z Oválné pracovny a spojil hovorem Ronalda Reagana a Jardu Jágra. Prezident gratuloval mladému hokejistovi ke Stanley Cupu. Jarda pak pro Českou televizi řekl, že si pokecali o hokeji, ale že mu moc nerozuměl, protože Reagan už byl starý a Jarda neuměl moc anglicky. Pecka.
Začátkem devadesátek se taky zvedla debata ohledně toho, nakolik jsou telefonní hovory soukromé a jestli je v pořádku je zveřejňovat. V roce 1993 totiž Joaquin Phoenix, kterého můžete znát hlavně jako Merilla Hesse z filmu Znamení, volal zoufale na 911, protože se jeho bratr předávkoval. A nahrávka hovoru vyděšeného, tehdy devatenáctiletého mladíka s dispečerkou unikla na veřejnost.
S uniklými nahrávkami máme v Česku taky svou zkušenost. Asi nejlepším příkladem toho je Jana Nečasová, toho času ještě Nagyová, která po telefonu dusí tehdejší ženu premiéra Nečase, uráží ji, uráží jeho a celou dobu ho ujišťuje, že mu nebude dělat poskoka, přestože je to její šéf. A někdejší pedseda vlády vše přijímá s pokorou a oplácí Nagyové něžnými přezdívkami. Vážně náročné na poslech, ale stojí to za to, najdete to na YouTube.
Nejdelší hovor historie proběhl v roce 2007 a trval celých čtyřicet hodin. Jakýsi gentleman trhl světový rekord o jednu minutu, a pak se šel vyspat. Na tom není nic moc dramatického. Dramatické jsou ale sbírky nahrávek, které zbyly po 11. září. Desítky lidí, kteří se loučí se svými blízkými nebo nechávají poslední hlasovou zprávu, než je pohltí tuny železa a betonu.
Telefonní hovor, který viděly miliony lidí v přímém přenosu, pak byl hovor Ala Cowlingse s losangeleskou policií. Al Cowlings totiž seděl v autě, kterým se O. J. Simpson snažil ujet policejním hlídkám. Oficiálně byl rukojmím, ale reálně byl OJův kamarád. A byl to taky Cowlings, kdo ho nakonec donutil, ať zastaví a vzdá se poldům.
Skoro tak senzační byl i Mel Gibson, který své ženě do telefonu řekl, citujeme „Jestli tě znásilní banda negrů, bude to jenom tvoje vina“ a „Pošlu ti baseballku do hlavy a položím tě mezi růže, ty pí*o, chápeš to?“ Ona tu nahrávku zveřejnila, pravděpodobně byla beztak zapletena do nějakého židovského spiknutí. Všichni na Mela zanevřeli, ale pak natočil Hacksaw Ridge a jsme zase v pohodě.
A nakonec si připomeneme krále odposlechnutých hovorů, někdejšího manažera Viktorie Žižkov Ivana Horníka a šéfa komise rozhodčích Milana Brabce. Kromě svých fotbalových funkcí se taky pánové nedobrovolně stali scenáristy divadelní hry „Ivánku, kamaráde, můžeš mluvit?“, kde je ztvárnili Čtvrtníček s Lábusem. Kapříci, komedie na hlavě a notičky už zlidověly. A navíc je v divadelní hře nejlepší věta, která kdy vznikla v českém jazyce, a ta zní: „Já jsem s ním mluvil jenom po telefoně a takže jsem nevím a tak mu říkám mě to nevadilo, stejně bych musel dát do toho.“ Na kterou Čvrtníček reaguje samozřejmým: „No, vždyť jo.“ Skvost.
Často se telefonuje i v kultuře a popkultuře, ve filmech se skrz malý přístroj hovoří velice často. A vzhledem k tomu, jak moc telefonují mileniálové, by se klidně dalo říct, že se víc telefonuje ve filmech než v reálném světě. Protože je to jednoduchý způsob, jak do vás scenárista může nacpat expozici, aniž by se musel moc snažit. Na ty nejlepší telefonáty se můžete podívat do naší galerie.
Stejně je nářez, že si tohle možná čtete na telefonu, co?
Podobné články
Martin Miko
Arian EbrahimiDoporučujeme
