Magistrát začal v pátek rozmisťovat po Praze značky, které mají zakázat pivním kolům vstup do skoro sedmdesáti zón po městě. Pivní kolo, pokud nevíte, je vozidlo, na kterém se sedí jako u stolu, Britové na něm lemtají pivo a šlapáním pohánějí stroj kupředu. Stroj jako takový je ale řízen střízlivým člověkem, takže… proč se to zakazuje? Protože to obtěžuje místní. Mě třeba v centru nejvíc obtěžují místní. Proč nikdo nezakáže je?
První krok k fašismu
Abychom si shrnuli, co se vlastně stalo; někdo si založil byznys, některým lidem se byznys nelíbil, takže přišel populistický politik a byznys zrušil. Stalo se to u segwayů, stalo se to bublifukářům, stalo se to obřím pandám a teď na to narazila pivní kola. Někdo si prostě pořídí byt v centru Prahy a potom je hrozně zaskočený a naštvaný, že mu do ulice lezou turisté a atrakce pro ně určené.
A samozřejmě, že Praha bude ráda rušit věci, protože to jsou jednoduché politické body. Což je nebezpečný populismus level Okamura, jen tak mimochodem. Nemůžete přece zakazovat věci jenom proto, že neodpovídají vašemu vkusu a způsobu, jakým trávíte nedělní odpoledne. Nikdo neříká, že jsou pandy vkusné ani že ožralí Švédi na čtyřmetrovém kole jsou oduševnělí, ale to neznamená, že je v pořádku to zákonem zakázat.
Teď kolem sebe Pražáci kopou, protože si to mohou dovolit, turistů je dost. Ale kdyby náhodou zahraniční hosté jezdit přestali - a jestli budeme dál zakazovat zábavné věci, tak přestanou - Pražané začnou ochotně nabízet nejenom pivní kola, ale i orální sex za jízdy.
Napříč časem a vkusem
Řada lidí, kteří jsou pro zákaz podobných srand, vám řekne, že je to neruší, ale jenom se to sem, do naší krásné Prahy, do té stověžaté matičky všech měst, prostě nehodí. Těmto lidem s patentem na to, jak by mělo město vypadat, by měl za očním nervem vyrůst nádor ve tvaru Kaplického knihovny.
Jak si vůbec dovolujete určovat ostatním, co se do centra moderní metropole hodí a co ne? Kdyby celé centrum města byl jeden uzavřený skanzen, kde jsou jenom staletí netknuté historické budovy, na ulici sláma, splašky a beznozí žebráci, pak ano. Pak bych uznal: “Fajn, možná, že se do téhle středověké scenérie panda projíždějící na pivním kole nehodí.” Anebo si spíš řeknu: “Co jsem provedl, že jsem se propadl do animáku od Davida Lynche?” Ale takhle to v našem centru nevypadá, že. Není to portál do čtrnáctého století.
Je to funkční pulzující evropské město. S McDonaldem zasazeným do boku renesančního opevnění, logem Starbucksu pověšeným nad sgrafity, graffiti pokrývajícími betonové plochy brutalistických bloků a brutalistickými bloky čnícími nad prvorepublikovou výstavbou. Běžně tu vidíme moderní auta parkující pod gotickými katedrálami, neonem osvícené rotundy, lidi v barevných hadrech, byznysmany v oblecích, kreativce paradoxně vždycky v černé,. Je tu všude spousta různých ras, náboženství, sexuálních orientací, Vietnamců, kteří prodávají marihuanu, co není marihuana… támhle je úplně na mol opilá youtuberka a támhle, na dohled od skoro koloniálně španělského kostela, je Tančící dům.
Praha je nádherně barevná změť kultur, vkusů, slohů, ideologií a věků. A jestli vám vadí, že po ní sem tam projede obří krteček na segwayi, tak nechápete její krásu a můžete se odstěhovat do Brna.
Podobné články
Martin Miko
Doporučujeme
